27.11.2025
Kategorie: Politika

Příběh s názvem „Ukrajina“

Sdílejte článek:

EVA KAPRÁLOVÁ

Přátelé, při brouzdání po FB na mě vyskočil příspěvek Jana Farského, v němž porovnává americkou a evropskou verzi mírového plánu pro ukončení konfliktu na Ukrajině. Asi je vám jasné, v jakém duchu se jeho srovnávání odehrává.

Víte, moc dobře si vzpomínám, když jsem tenkrát (myslím, že to bylo na Seznamu, ale ruku do ohně za to nedám) četla o masakru v Domě odborů v Oděse. Pamatuji si na tento článek velice dobře, poněvadž jsme ho s kolegyní tenkrát v práci rozebíraly. Nechápaly jsme tehdy, jak se něco tak strašného může ve 21. století stát – a to i na Ukrajině, kterou jsem, přiznám se, nikdy za nějaký extrémně civilizovaný stát nepovažovala. Snažila jsem se později (po vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny) tento článek z roku 2014 dohledat, ale marně. Jediné, co jsem našla, byl článek z dubna 2023, nesl název: „Dezinformační mantra: Masakr v Oděse v roce 2014“ (odkaz přikládám níže), který tuto událost popisoval, jak jistě tušíte, zcela poplatně době.

Takových článků, které tuto událost podávají ve zcela jiných souvislostech, jsem našla více. Ovšem mnoho mezinárodních organizací tento čin kritizovalo. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay tehdy poukázala na obecné zhoršení situace lidských práv na Ukrajině, a zároveň vyjádřila znepokojení i nad násilím a ztrátami na životech v souvislosti s oděskými událostmi. Dokonce Evropský soud pro lidská práva vynesl rozsudek, kterým uznal, že ukrajinské úřady selhaly.

Myslím, že každý člověk, který se zajímal trochu o zahraniční politiku, který si uměl dát některé věci do souvislostí, musel tehdy v roce 2022 větřit nějakou čertovinu.
A ona čertovina zapáchala stále více, zvláště s ohledem na do té doby ještě uplatňovaná covidová opatření.

Vzpomínejte se mnou. Příliv uprchlíků nastal někdy počátkem března 2022. V té době bylo ještě povinné nosit ve veřejných prostorech a dopravě respirátory. V průběhu března začaly již vstupovat ukrajinské děti na půdu našich školských zařízení. Podotýkám, že se stále ještě nosily respirátory a probíhaly absurdní úkony, které nejsou předmětem tohoto příspěvku. Ještě dodám, že teprve 19. ledna 2022 vláda Petra Fialy (upozorňuji, že pod tlakem) zrušila vyhlášku o povinném očkování skupin IZS.

Až 14. dubna 2022 byly definitivně odloženy respirátory ve veřejných budovách a dopravě.

Proč to píši. Všichni víte, jakou jsme si zažili šikanu – a ti, kteří si zachovali alespoň malé znalosti z biologie či prostý zdravý rozum, kroutili nechápavě hlavou, kdo takové nefunkční blbosti vymýšlí, a jak je možné, že jim podléhají především lékaři.

A v té době začaly vstupovat na půdu škol děti, které nikdo nekontroloval. Neřešil, zda nejsou pozitivní na covid, nezjišťoval, zda mají či nemají řádné očkování proti dětským chorobám…prostě po té šílené šikaně, veškeré hrozby zmizely jako mávnutím kouzelného proutku. Kdo do té doby nepochopil, že to vše kolem covidu byla blamáž, musel to pochopit nyní.

Rázem se vedle inkludovaných žáků objevily ve třídách ukrajinské děti, které neuměly jazyk, nebyly nikterak vyšetřené. To, že výuka byla narušena, šlo opět stranou. Na mnohých školách začaly vlát ukrajinské fangle, ve třídách se pěly ukrajinské písně…a vytvořilo se prostředí neskutečné sounáležitosti, přestože od svých kolegů vím, že většina dětí přišla z oblastí, kde boje neprobíhaly.

Učitelé si nedovolili říci, jak je téměř nemožné v těchto třídách pracovat, aby je někdo nepovažoval za nějaké Putinovy děvečky.

Pětikoaliční vláda vytvořila ve společnosti atmosféru, kdy na člověka, který si dovolil sebemenší kritiku ukrajinského režimu či samotných Ukrajinců, bylo pohlíženo jako na hyenu. Dokonce za toto byli někteří občané kriminalizováni.

Přestože za hyeny jsme my, kteří ctíme mír a nezkreslené informace, považovali pětikoaliční vládu a její stoupence, kteří fanaticky ulpívali (a ulpívají) na jednom viníkovi a podporují zbrojení a utrpení lidí…

V naší zeměpisné poloze, s našimi dějinnými zkušenostmi, s vyspělým vzdělávacím systémem měla být adorace války pouhým reliktem starých časů. Každý spor by měl být (vzhledem k tomu, že diplomacie této doby operuje ve vrcholné míře profesionality /Lipavského vyjímaje/) urovnán u jednacího stolu.

Každý člověk, kterému by na frontě bojoval někdo blízký, by chtěl zastavit válku okamžitě, ve vteřině, bez ohledu na důsledky. Třeba i na důsledky v podobě ztráty území. Okamžitě by usiloval o příměří a o jednání (které samozřejmě s sebou nese kompromisy) a křičel by na všechny, kteří válku podporují tak, že do ní posílají zbraně, aby s tím okamžitě přestali.

A co naše politická „elita“?! Vyřvává, jak musíme posílat zbraně, zbrojit jako šílení a vůbec se za svůj hyenismus nestydí! Je jim jedno, že utrpení pouze prodlužují. Krev jejich blízkých tam neteče. Byznys je byznys. Podívejte, co dělají mladí Ukrajinci u nás!? Sami utekli, aby nemuseli umírat, ale v bezpečí našich náměstí hlaholí „Sláva Ukrajině!“

A není jim ani trochu trapné, že krev tam prolévají jiní. A podívejte, co činí korupčníci na území Ukrajiny? Z peněz, které jim evropští občané posílají, jim bobtnají osobní majetky a jejich „hajzlíky“ září zlatem. Co na tom, že jimi odchycení „bojovníci“ umírají za „nic“ obličejem v „rasputici“…

Přátelé, řekněme si to na rovinu, tato ukrajinská anabáze naši státní kasu totálně zruinovala. Z lidí udělala válkychtivé bestie. Rozdělila společnost. Zchudli jsme.

Kdo má mozek, ví, že konflikt nevznikl jen tak z plezíru, a že mu předcházelo mnoho událostí a také porušených smluv.

Nastal čas…s touto hrou přestat! Nastal čas…jednat o míru!

 

Eva Kaprálová, FB

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)