Příběh Ruské státní brože a pirátek Lipánek. Aneb proč v diplomacii dvojnásob platí – Kdo umí, umí
MICHAEL SVATOŠ
Základní rozdíl mezi diplomatkou první kategorie Retno Marsudi a diplomatem III. třídy Janem Lipavským je patrný už na první pohled. Zatímco diplomatka Marsudi ve dnech 22 až 28 září během Valného Shromáždění OSN v New Yorku provedla 16 samostatných bilaterálních jednání s představiteli jiných zemí, a podepsala s některými dokonce mezistátní smlouvy. A účastnila se 13 panelových diskusí, nebo jednání různých sdružení zemí, či mezinárodních organizací. A jednoho banketu. A pronesla 13 větších projevů. Diplomat Lipavský se za stejnou dobu dokázal postupně “kdesi na chodbě” sejít s jedním Tunisanem, s jedním Egypťanem, s jednou Mongolkou, s jedním diplomatem Uzbekistánu, s jednou diplomatkou Kosova, a s jedním Bosňákem. A nebýt povinných akcí u US Blinkena, nebo hromadných akcí pořádaných spolkem EU, zůstaly by nejvýraznějšími stopami pobytu dua pirát Lipavský – generál Pavel na Valném shromáždění OSN v New Yorku nejspíš jejich společné procházky po městě, či setkání s tenistkou Navrátilovou, nebo představení s českými krajany.
Srovnání úrovně profesionality obou diplomatů Retno Marsudi a Jana Lipavského nejlépe dokumentují jejich sítě X. Zatímco Lipavský (zde) se na nich rád chlubí a vykřikuje do světa různá fialová hesla. Marsudi (zde) pouze dokumentuje svoji úspěšnou diplomatickou činnost. Od 1. července do 28. září se Marsudi účastnila celkem 128 diplomatických jednání napříč celým světem, nebo doma v Indonésii. Lipavský za stejnou dobu vykonal jen 29 obdobných akcí. A kdyby nebylo summitů NATO nebo EU, neměl by o čem psát. Zatímco síť X ministryně zahraničí Marsudi je plná informací o jednáních s diplomaty, a různá prázdná hesla, fotky z procházek, či stranické plky a fialové hlášky v ní naprosto absentují. U Lipavského je tomu přesně naopak. Jeho síť X se jen hemží oslavami sportovců na Olympiádě, vyvěšováním duhové vlajky, a kampaněmi proti Rusku.
Český zahraničně-politický klaun Lipánek nikam necestuje. S nikým, krom spolku z Bruselu, a s partou z Washingtonu, takřka nejedná. Ve srovnání s ostřílenou diplomatkou Marsudi vlastně ani žádná jednání nevede. Marsudi neustále cestuje po Africe, Evropě, Asii i Americe, a všude uzavírá dohody, smlouvy a čistí cestičky pro indonéské podnikatele. Že zahraniční diplomacie se vykonává v zahraničí, asi Lipavskému s Fialou zatím vůbec nedošlo. Jak mají české průmyslové a zemědělské firmy prorazit na zahraniční trhy, když český ministr zahraničí se nejraději válí doma za pecí a spokojeně kyne. Aby vyrazil do nepřátelského světa vyjednávat dobře placenou práci pro české občany, ho evidentně ani nenapadne. Jestli byl Bartoš neschopný místopředseda vlády pro digitalizaci, pak Lipavský už představuje doslova absurdní karikaturu schopného ministra zahraničí. Fiala je ovšem karikatura na premiéra sama o sobě. Takže se raději vraťme k analýze našeho příběhu “Ruské státní brože”.
Co dodat závěrem. Český ministr zahraničí místo, aby vyrazil do světa a začal se chovat jako diplomat, raději svolal do Prahy české velvyslance, a začal je školit v boji proti dezinformacím. Podle nových Lipavského diplomatických pravidel má platit že, moderní diplomacie se už neodehrává jenom za zavřenými dveřmi. A že strategická komunikace je pro české diplomaty klíčová v boji proti dezinformacím a k prosazování českých hodnot ve světě. Zbývá tak jen jmenovat Foltýna Lipavského náměstkem, a s historicky dobrou pověstí české diplomacie bude úplný pirátský amen. Skóre diplomatických jednání za poslední 3 měsíce: Marsudi 128 / Lipavský 29 vypovídá jasně. Jakmile se však podíváte s jakými osobnostmi světové politiky jedná Marsudi, a s jakými se občas setkává Lipavský, pochopíte, že je to ještě horší, než to podle pouhých statistických počtů diplomatických jednání uskutečněných oběma soupeři za poslední 3 měsíce a první pohled vypadá.
Abych nezapomněl – zde máte závěrečný důkaz, že černá květinová Brož, kterou Marsudi v OSN tak okázale nosila, byla ruským státním darem.
Každý rusák dokáže ve svém životě jenom jednu slušnou věc, chcípnout
Doufám, že ty taky, ubožáku
Holyno ty dobytku!
On ani netuší, jak si to teď podělal. Však oni si ho najdou. Nechme tohoto červa klidně se kroutit dál. On ho pak někdo rozšlápne.
Ministr zahraničí Bc. Lipavský přece jedná s jedním z největších světových leaderů Petrem Fialou, a nebo je to jinak?
Prvnímu protektorátu bylo dovoleno mít v Berlině ambasadora protektorátu. Pravda je, tenkrát to byl ještě člověk vzdělaný a diplomat karierní, prvorepublikový.
Když rychlokvašený podvzdělanec, čiváva neurotická, uštěkaná, B.c.ečka sádla Lipánek, milostivě povolený Ambasádou a Bruselí, spočine sádelnatou arší na sedadle v OSN lze si říci, nic není zapomenuto a „deja vu“.
Za krátké období se mu podařilo v očích světové diplomacie vytvořit další pověřenecké území USA, sice ne další v tichomoří, to by fakt nezvládl. A sám si vysloužil pohrdání, i tzv. spojenců, nikdo si totiiž neváží kuřbuřta, který snaživě a zadarmo dělá vše.