Prague pride: Důvod k hrdosti, nebo k trestnímu stíhání?

RADOMÍR MALÝ

V Novém zá­ko­ně sv. Pavel píše na ad­re­su teh­dej­ších po­ha­nů: „Za­mě­ni­li totiž Boží prav­du za lež a ctili a kla­ně­li se tvo­rům místo Tvůr­ci, jenž má být ve­le­ben na věky. Amen. Proto vydal je Bůh ha­neb­ným ná­ru­ži­vos­tem. Vždyť je­jich ženy za­mě­ni­ly při­ro­ze­né ob­co­vá­ní za pro­ti­při­ro­ze­né. Po­dob­ně i muži za­ne­cha­li při­ro­ze­né­ho ob­co­vá­ní se že­na­mi a za­ho­ře­li ve svých tou­hách k sobě na­vzá­jem a ha­neb­né činy pácha­li muži s muži a do­chá­ze­li na sobě sa­mých za­slou­že­né od­pla­ty za své po­blouz­ně­ní…“ (Řím 1, 25–8).

Bůh tedy podle sv. Pavla po­va­žu­je ho­mose­xu­ál­ní jed­ná­ní za „ha­neb­nost“ a tres­tá ji. Starý zákon je ještě tvrd­ší a po­ža­du­je za jed­no­po­hlav­ní styk trest smrti (Lev 20,13; Deut 22,5). Druhý z pra­me­nů Bo­ží­ho zje­ve­ní, po­svát­ná Tra­di­ce, mluví stej­ně jako sv. Pavel. Ka­techis­mus Ka­to­lic­ké církve ozna­ču­je ho­mose­xu­ál­ní styky za „mrav­ně ne­zří­ze­né“. I při­ro­ze­ný mrav­ní zákon se bouří proti ho­mose­xu­ál­ní­mu cho­vá­ní, jak do­ka­zu­jí dě­ji­ny mno­hých mi­mokřes­ťan­ských ci­vi­li­za­cí, jež tresta­ly ta­ko­vé kon­tak­ty po­dob­ně jako Starý zákon.

Ho­mose­xu­a­li­ta není tedy nic při­ro­ze­né­ho a nor­mál­ní­ho, žádná tzv. „pouze jiná se­xu­ál­ní ori­en­ta­ce“, jak hlá­sa­jí její ob­háj­ci. Kdyby tomu tak bylo, věda by již dávno ob­je­vi­la genom ho­mose­xu­a­li­ty. Žádný ale ne­e­xis­tu­je. Bůh stvo­řil člo­vě­ka jako muže a ženu a sta­no­vil po­hlav­ní styk pouze mezi nimi – a to v řád­ném ne­roz­lu­či­tel­ném man­žel­ství za úče­lem roz­mno­že­ní lid­ské­ho rodu. A Bůh ne­dě­la zmet­ky. Ty dě­la­jí pouze zlí du­cho­vé a lidé, kteří se jimi ne­cha­jí vést. Sv. Pavel v uve­de­ném úryv­ku říká jasně, že ho­mose­xu­a­li­ta je dů­sled­kem od­pa­du lid­stva od pravé víry, čili ná­sle­do­vá­ní ďábla místo Boha.

Dědičný je jen hřích

Prak­ti­ko­va­ná ho­mose­xu­a­li­ta je tedy ob­jek­tiv­ně těžký hřích, je to de­fekt, po­ru­cha při­ro­ze­né­ho řádu vy­vo­la­ná zlým du­chem, jež při­šla na lid­stvo v dů­sled­ku dě­dič­né­ho hří­chu. Je prav­dou, že ně­kte­ré osoby zdě­di­ly tuto dis­po­zi­ci k ho­mose­xu­a­li­tě v dů­sled­ku ně­ja­ké­ho pů­so­be­ní sa­ta­na u je­jich před­ků, po­dob­ně jako se např. dědí dis­po­zi­ce k al­ko­ho­lis­mu, v prin­ci­pu ale platí, že sa­mot­ná tato tzv. „ori­en­ta­ce“ sama o sobě není dě­dič­ná, nýbrž zís­ka­ná.

Tak jako ne­pla­tí, že kdo zdě­dil dis­po­zi­ce k al­ko­ho­lis­mu, se nutně stane al­ko­ho­li­kem, rov­něž tak ne­pla­tí, že kdo zdě­dil dis­po­zi­ce k ho­mose­xu­a­li­tě, se nutně stane ho­mose­xu­á­lem nebo le­sbou. K tomu do­chá­zí až tehdy, kdy na­stou­pí ži­vot­ní okol­nos­ti, jež člo­vě­ka k tomu při­ve­dou (odpor či ne­ná­vist k matce v dět­ství – a poté ke všem ženám, ho­mose­xu­ál­ní zne­u­ží­vá­ní aj.

Léčbou této protipřirozené sexuální závislosti se zabývají mnozí poctiví a svědomití psychoterapeuti – a dosahují hmatatelných výsledků, kdy se z homosexuálů a leseb stávají heterosexuálové a zakládají potom řádné heterosexuální rodiny. Jedním z nejznámějších těchto terapeutů je holandský lékař dr. Gerard van der Aardweg, praktikující katolík.

Vzpoura proti Bohu a civilizaci

Každý těžký hřích uráží Boha. To platí i o homosexualitě. Tato urážka se ale násobí, když se člověk tímto hříchem veřejně chlubí a vydává ho dokonce za ctnost. Právě za toto přichází na lidi Boží trest, jak ukazuje starozákonní příklad Sodomy. Bůh se nenechá posmívat – a na to by měli pamatovat i organizátoři Prague pride.

Tzv. „pochod hrdosti“ není žádným „bojem proti diskriminaci homosexuálů“, která ve skutečnosti vůbec neexistuje, nýbrž otevřenou manifestací vzpoury proti Božímu řádu, proti ustanovení řádného heterosexuálního manželství jako jediné formy uspokojení sexuálního pudu. Prague pride je tedy těžkým rouháním se Bohu.

Jenže podobně jako homosexuálové či nejnověji transsexuálové se mohou prezentovat stejnými „pochody hrdosti“ a manifestací svého hříchu jako „dobra“ i pedofilové, zoofilové, nekrofilové a další úchylové. V rovině sociálních defektů se mohou cítit „hrdi“ na svojí zvrácenost také alkoholici či drogově závislí – co jim brání, aby i oni neuspořádali na Václaváku své „pochody hrdosti“ opilců s flaškami v rukou nebo narkomanů mávajících sáčky s pervitinem? Prague pride a jiné akce tohoto druhu mohou tak být nebezpečným precedentem k vychloubání se i dalšími těžkými hříchy – a tudíž k totálnímu rozvratu a likvidaci veškeré civilizace.

Modleme se za uvězněné v bludu

Starozákonní židé a jiné starověké kultury velmi dobře věděli, proč praktikovanou homosexualitu postihují drastickými tresty. Nebyli to žádní primitivové, za něž je často neoprávněně považujeme, naopak měli často více moudrosti než my. Samozřejmě my dnes na základě současných vědeckých poznatků, že mnozí homosexuálové a transsexuálové jsou spíše obětmi než pachateli, neschvalujeme pro ně automatický trest smrti, jak je dodnes zakotven v legislativě mnoha muslimských států, ale nabízíme jim léčbu, terapii.

Nicméně námi často citovaný biskup mons. Athanasius Schneider z Kazachstánu v knize „Jaro Církve, které nenastalo“ říká, že homosexuální styky, které jsou obecně známy a budí veřejné pohoršení, by podle zákona trestné být měly, samozřejmě ne však smrtí. Přednost by ale přesto podle b. Schneidera měla mít diskrétní nabídka terapie.

Objektivně nejen podle zjeveného, ale i podle přirozeného mravního řádu by ale měli podléhat trestním sankcím především organizátoři Prague pride a dalších tzv. „pochodů hrdosti“. To jsou opravdoví škůdcové země. Jenže obyvatelstvo, zmanipulované mainstreamovými médii horujícími jednoznačně pro ideologii LGBT, smýšlí úplně jinak, rovněž tak drtivá většina našich politiků.

Žel i mnoho církevních hodnostářů včetně papeže Františka je v zajetí tohoto schvalování těžkého hříchu. Obránci pravé a správné morálky jsou v řadě tzv. demokratických zemí odsuzováni do vězení za prezentaci svého postoje.

Zjevená nauka a Boží pravda však nejsou závislé na mínění většiny. Písmo sv. a posvátná Tradice jsou neomylné. Katolíka proto nic neosvobozuje od morální povinnosti odmítat tzv. pochody hrdosti a vůbec veškerou ideologii LGBT. Modleme se též za všechny, kdo vězí v tomto bludu, aby prohlédli a odvrátili se od svého hříšného způsobu života a hříšného smýšlení.

Zdroj