4.8.2019
Redakce
0
Kategorie: Multikulturní soužití

Poučení z války Indie proti ilegální migraci muslimů

Sdílejte článek:

REFORMY.CZ

Indie má 2 582 mil (4 141,5 km) dlouhou hranici s Bangladéšem, což je ještě delší než americká hranice s Mexikem 1 945 mil (3034,2 km).

Tyto dvě země od sebe nedělí jen hranice, ale i náboženství. Indie má 80% hinduistickou většinu a rostoucí 13% muslimskou menšinu. Bangladéš má 90% muslimskou většinu. A příval migrujících muslimů z Bangladéše do Indie začal v některých státech vychylovat rovnováhu mezi těmito populacemi.

Indie strávila desetiletí stavěním plotů, jejich oplétáním ostnatým drátem a instalací strážních světel. Ta světla tam jsou, aby stráže dobře viděly. A na rozdíl od Ameriky mají tamní strážní zbraně a střílí z nich.

V čem jsou americké hranice odlišné od těch v mnoha jiných zemích, je nedostatečné oplocení, kdy v nich pašeráci, obchodníci s lidmi a odhodlaní zločinci často nachází slabá místa a prochází jakýmikoliv bezpečnostním zařízením. Ve většině zemí se ale na obranu hranic pohlíží jako na problém národní bezpečnosti, a tak je podpořena skutečnou palebnou silou.

Americká Pohraniční stráž nemá ani 20 000 lidí. Indické Síly ochrany hranic (BSF) mají 186 batalionů a 257 363 lidí. Je to polovojenská organizace, která má zpravodajskou síť, deset jednotek dělostřelectva, letectvo a námořnictvo, a jednotky psovodů a jezdců na velbloudech. A jejich zbraně nejsou jen na ukázku. Za deset let postříleli přes 1 000 infiltrujících ilegálů, co zkoušeli z Bangladéše proniknout do Indie.

Příslušníci BSF smí střílet bez vyzvání. Říční oblasti, které nelze oplotit hlídají čluny. Letecké jednotky na to dohlíží z oblohy. Zpravodajské jednotky sbírají informace o bandách pašeráků. První a konečné hranice je však u chlapů s puškou, kteří dohlíží na ploty a zastíněná místa.

Když odstřelili náctileté děvče, co také ilegálně vstoupilo do Indie, tak se levičáci těšili, že ji teď využijí, aby se s tou nulovou tolerancí hraniční bezpečnostní politiky přestalo. Ale měli smůlu, Indie pořád buduje ploty a nadále je brání.

A teď se ještě vrhají na problém milionů ilegálních bangladéšských muslimských vetřelců v Indii.

Loni zhruba ve stejné době, kdy média běsnila kvůli politicky nekorektním poznámkám prezidenta Trumpa, tak v Indii útočili na šéfa indické konzervativní vládní strany BJP, neboť ilegální cizince nazval „termity“.

„Do naší země vlezly miliony vetřelců a žerou nám zemi jak termiti. Copak bychom je neměli vymýtit?“ ptal se Shah voličů v Západním Bengálsku, které je ilegálními Bangladéšany silně ohroženo.

„Vláda strany Bharatiya Janata (BJP) ty vetřelce jednoho po druhém pochytá a nahází je do Bengálského zálivu.“

Letos začal Assam, tj. ta část Indie, kde se hnutí proti ilegálům zrodilo, s raziemi proti této invazivní populaci v rámci programu „detect-delete-deport“. V rámci tohoto svého programu Assam v tomto státě s 33 miliony obyvateli vypátral už 4 miliony ilegálních vetřelců. Mnozí z nich už byli v Indii dobře zabydlení, ale chyběly jim rodné listy a další dokumenty dokládající, že jsou opravdu občany.

Stejně, jako je to s bezpečností hranic, do toho Indie nasadila dvě věci – odhodlání a lidskou sílu.

Program „detec-delete-deport“ začal digitalizací staré papírové evidence spolu s její následnou kontrolou proti dokumentům, které jim obyvatelstvo předkládalo. Desetitisíce vládních zaměstnanců revidovaly miliony dokumentů a pak začaly s jejich ověřováním a vzájemným srovnáváním. Ty lži pak už nebylo tak těžké odhalit, když tucty lidí tvrdily, že je porodila stejná matka.

Ta práce zdaleka ještě neskončila, ale počet muslimských ilegálních cizinců by tím mohl poklesnout až o 20 milionů, a stejně by to mělo být s deportacemi, až bude ten úspěšně v Assamu vyzkoušený program „detect-delete-deport“ nasazen po celé zemi.

Využívá se indického národního registru občanů, aby se objasnilo, kdo do země patří a kdo ne. Ti, kdo nejsou schopni dokázat své občanství, potenciálně mohou být postaveni před Cizinecké tribunály, které obviněné požádají o dokázání občanství. Pokud se to ilegálům nepovede, mohou být posláni do vězení a následně deportováni. Pokud by se pokoušeli se těmto soudům vyhnout, tak je mašinérie těchto soudů semele i bez dokazování.

Těch 1 000 Cizineckých tribunálů v Assamu bylo přetížených, teď má ale už v Indii každý stát pravomoc, takové své Tribunály vytvořit také. A po celém Assamu se staví tábory k zadržování ilegálů.

Ač se ta mašinérie do velké míry už rozběhla, tak proces deportování milionů ilegálů může být ještě problematický. Ale Indie už předtím dovedla s Bangladéšem dojednat dohody, které umožnily ty tisíce mil pohraničního plotu pomocí ekonomických a politických pák. Ale přesvědčit Bangladéš, aby si vzal miliony svých vlastních lidí, z nichž někteří byli v Indii už generaci, může být přeci jen o něco těžší, vůdci BJP jasně věří, že to půjde. A finanční ujednání by mohlo být malou cenou, kterou bude nutno zaplatit za zabezpečení budoucnosti Indie a za zabránění násilností islamistů v postižených oblastech.

Indie také podnikla kroky proti 40 000 populaci ilegálních muslimských Rohingů, kteří byli problémem jak v této zemi, tak ještě více v Myanmaru. Indie však také dala jasně na srozuměnou, že bude přijímat skutečné legitimní uprchlíky, když poskytne útočiště hinduistům a buddhistům prchajícím před islámskými násilnostmi.

Z tohoto úsilí pro nás v Americe vzniká důležité poučení pro řešení našich imigračních problémů.

Modimu v Indii nadávali do indických Trumpů. BJP pod Modim využila populistických sentimentů obyvatelstva, aby začala s realizací ambiciózního plánu, jak si poradit s dlouhodobým indickým problémem s imigrací. BJP chápala, že aby se mohla do imigrační problematiky pustit, musí pro takové razie najít politickou podporu. Hromadná lidová podpora Indů vládě umožnila ignorovat protesty levičáckých aktivistických skupin a různých těch Amnesty a Human Rights Watch, domácí opozice i vztekajících se Spojených národů.

BJP také pochopila, že samotná pohraniční bezpečnost stačit nebude. Ne pokud ilegální vetřelci nepochopí, že v Indii pro ně není žádná budoucnost, i když se jim přes hranici povedlo dostat.

Budování pohraničních zdí je jen částečnou odpovědí. Ale skutečná odpověď spočívá v použití vojenské síly k zajištění této hranice, ve skoncování s procesem žádání o azyl a ve vytřídění Američanů od ilegálních cizinců.

Příklad Indie ukazuje, že takové věci udělat lze. A když je může udělat Indie, tak je Amerika určitě může udělat také.

Přes všechny šílené mediální útoky mají opatření Trumpovy administrativy podporu, ať už jde o deportace nebo bezpečnost hranic, jak to čím dál více ukazují průzkumy. Překážkou je radikální justice odhodlaná ochránit ilegální voličskou základnu pro Demokraty a jejich volební obvody.

Problém ilegální migrace není o lidských právech nebo rasismu. Je to o politické moci. Demokraté svého času bojovali proti přijímání vietnamských uprchlíků (volících po získání občanství Republikány) ze stejných důvodů, kvůli kterým teď podporují otevření hranic s Mexikem.

V Indii to BJP chápe a vede kampaň, v níž útočí na levicovou opozici jako na stranu ilegálů. Jejich základním argumentem je, že levičáci se rozhodli upřednostnit zahraniční migranty před chudáky ve vlastní zemi.

V Indii tím u lidu boj argumentů vyhráli. V Americe se tím boj argumentů vyhraje také.

Autor: Tyler Durden

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky