
Pohádka o důstojnosti prezidentské funkce
ŠTĚPÁN CHÁB
Povím vám jednu, možná dvě rozmilé pohádky. A možná ani tolik rozmilé nebudou. A možná to vlastně vůbec nebudou pohádky. A možná je ani nebudu povídat já, protože se tak nějak odvyprávějí samy.
Žil, byl a věrně úřadoval v předaleké zemi jeden prezident. Jmenoval se José Mujica. Ta země se se dala na mapě najít po názvem Uruguay. Když v roce 2010 nastoupil prezident do úřadu, neobklopil se přepychem. Ba naopak, zůstal doma. Na květinové farmě. A vzkázal státní kase, že 90 % jeho platu má odesílat na charitu. A ne tak ledajakou. Charita měla takové dědečkovsky pohádkové kouzlo. Byla určená pro mladé začínající živnostníky, kteří mají nápad, mají elán, mají chuť, ale nemají peníze. Charita jim dávala peníze z platu prezidenta (a jistě ne jen z jeho platu, to by to byla věru chudá charita), aby mohli svou živnost rozvinout do živobytí. Prezident Mujica tím vyslal nikoliv fialovský, ale skutečný signál, že pracuje pro lidi, že pracuje pro zemi, a že pozlátko je mu ukradené.
Ale ano, milé děti, ve své zemi si jej proto snad i vážili, snad jej měli rádi. Však pěstoval květiny, skromně žil, do prezidentského paláce chodil jen úřadovat. Jako lidé do kolbenky, on do paláce.
Že je to čirý populismus? Ale jistěže je. Vše, co vybočuje z nechutného pomlaskávání, je nutné pojmenovat jako populismus. Prezident Mujica vložil důvěru i své peníze do podpory živností a ukázal tím svou, řekl bych, až lidovou zarytost. Ukázal, na čem záleží. Na malých osudech a na malých živnostech a malých penězích, které, když se složí do celku, znamenají víc, daleko víc než jeden nenažraný korporát. Tisíce živností, tisíce v dosažitelné bezpečnosti žijících lidí. Jedna korporace, stovky tisíc živořících a pár jedinců s pupíkem příjemně napapaným. A to není pěkná pohádka. Tak ji prezident Mujica nekrmil.
Mezi ostatními státníky a médii se prezidentovi Mujicovi ujala nelichotivá přezdívka „nejchudší prezident světa“. Nemusel být, mohl jako ostatní okázale utrácet a holedbat se bohatstvím. Nedělal to. Slouží mu to ke cti? Rozhodně.
To byla ale pěkná pohádka, že ano. Uruguayská. Taková pro nás trochu exotická. Možná úplně exotická. Ano, slyším ty mrzuté hlásky, které volají po něčem víc našem. Ano, máme tu ryze českou pohádku. Také prezidentskou.
Žil, byl, v naší zemi úřadoval prezident. A byl to nenasyta. Ze státní kasy si odsypával měsíc co měsíc 749 tisíc korun (po lednovém zvýšení, které přijde na Nový rok 2025). Všechno mu poddaní platili, jídlo, cesty, ošacení. Snad i ten benzin do motorky, na kterou prezident rád bez helmy usedal. I nastalo na Hradě mezi panem prezidentem a paní prezidentovou velké mrzení. Pan prezident si lakotil 750 tisíc měsíčně a jeho žena byla jen vzduch. Musela, chudinka, na státní útraty se svým manžílkem objíždět svět a přihlouple se usmívat do nastavených fotoaparátů. I nestačilo jí to, nikdo jí neplatí za její vzácnou, převzácnou existenci. Poddaní platí výlohy, ale měli by platit víc. Víc, víc, víc. Usnesli se tedy proradní nohsledi ve vládě, že paní prezidentové splní její hrabivé přání. A vymysleli prvodámovné ve výši 108 tisíc měsíc co měsíc. Aby paní prezidentová měla na šminky. Doposud musela jezdit na státní útraty do světa, no jako ta ušmudlaná Popelka. Nebožačka. Chuděra. A tak si pan prezident bude hrabat pod sebe svých 750 tisíc měsíčně, nechá si vše platit, všude se nechá zvát, aby se zadarmo najedl. A za ním mu v patách poběží od Nového roku první dáma. Již ošminkovaná, v kostýmečku z Pařížské. Snad jí těch 108 tisíc bude stačit. Ale ano, upokojme své rozjitřené chřípí. Jsou tu (nes)četné rodiny, které musí vyžít z daleko menších peněz. A žijí. A že jich je.
Jak to ti nohsledi krásně vymysleli. A jen co to vymysleli a kasa byla zrovna otevřená, nasypali ze státního i na vlastní účty. Lidé chudli jako v tom půlnočním království a vrchnost se měla zase dobře. To je taková klasická česká pohádka. Bez vizionářů, bez osobností, bez charakterů. Půlnoční království jako vyšité. Ale to je tak, když si buran vyrazí hrát na šlechtu. Ta konzerva ukradená z eráru mu na jeho vznešeně vypadajících šatech dělá v oblasti kapsy bouli jeho faktické malosti. Hamoněním vstříc krásné budoucnosti.
Ač z exotických krajin, ta uruguayská pohádka mi přišla taková rozumnější. Skutečně, ne fialovsky hodnotová.
- Vetchý: Přijde milion frustrovaných ukrajinských mužů a kolaps systému - 12.3.2025
- Zbrojení a jeho základní problémy - 12.3.2025
- Příměří na Ukrajině - 12.3.2025
Štěpáne, nechte si ty Vaše pohádky pro Vaše synky. Odeberte jim nožíčky, které jsou podle Vás šunty a povídejte jim ty Vaše pohádky, blbosti které tady mydlíte o 106. Jestli zdarma, tak Vám není pomoci, jestli za nějaký ten peníz, pak každý se nějak živí.
Vy psaním nesmyslů pro ty, jejichž mozky nejsou schopny pojmout nic jiného než i Vaše nesmysly.
Jediný pořádný nesmyl, který jsem tu četl, je ten váš. je více než jisté, že jste volič téhle vládní sebranky a jako takový nemáte vůbec žádné právo mluvit o mozcích ostatních, když sám evidentně žádný nemáte…
To máte tak. Hlava mu nepobere smysl srovnávání a navíc mu někdo zlý sáhl na jeho milovaného generálního prezidenta, který je tak reprezentativní, (prý) slušný, nepije, nekouří a neříká redaktůrkům a novinářům, že jsou pitomci a naší čacké BIS, že obsahuje odshora dolů obyčejné čučkaře. Co na tom, že si chce agent 107 uloupnout trochu toho pomyslného perníčku pro sebe i svou matrónu. To se ani nepozná.
Je pravda Luďku, že Cháb jen rozdmychává populisticky závist proti troškaři, jeho politručce, s. zásuvce a křesťanskýmu traktoristovi s mastnou hubou vod tlačenky a mozkem naloženým ve slivovici. Jasnej desolát .
Ve Venezuele býval president, který se svojí zásuvkou, poctivou prostitutku, ne duševní, rozkrad i státní poklad. Ten naštěstí druhý protektorát nemá, naše soudružské duo má o něco na rozkradení méně.
Zlatá Martička vod Klémy a ty její údajný peřiny.
Ale co čekat vod páru s tak děsivou minulostí a převlékačstvím kabátů, že. Páru, který s jejich příjmy tahá tašky z polské Biedronky a na Hradě si na státě nárokuje proplacení škrabadla pro kočku asi za CZK 2 700.
O prvním státním presidentu, JUDr. Háchovi dokonce ani není známo,že by obyvatelstvo vokrádal a za státní si žil nad poměry.
Toto je však jen povedený páreček. Horší jsou však ti druhoprotektorátníci, kteří je zvolili a po všech těch jejich lžích a vostudách, i v zahraničí slavné muniční iniciativě padajícího motorkáře, je stále ochoten je podporovat. Asi hodně bolí přiznat si, byl jsem to ale pitomec,že Luďku. Nebo elfotrollíme za grošíky, Luďku?
Pardon, Dont cry for me Argentina . V Argentině. A my, namísto Dont cry for me, můžeme našemu zelenému párečku uzenkového jedu zpívat žižkovskou Ručičky nebojte, vy makat nebudete. Těm dvěma se to daří celý život.
Na PP obdivovaný,uznávaný a podporovaný robert fico a celá jeho slovenská vláda si sami sebe zdvihli platy o 100%. To v čase ked chystajú na Slovensku obrovské zdražovanie a dalšie ochudobnovanie Slovákov.
Což u nás rozhodně nebylo a nebude, že. Ale úmyslně lžete o podstatě věci. Ani jinak nestydatá Sorošova paní ze skládky Caputtová nenastolila chucpe kapesného pro nikým nevoleného jejího politziskovkářského spolupostelníka.
Moc se mi l titul“ První vyžírka“.
Krásný pár “ Generál hanba a první vyžírka“
To jsme dopadli.
A mě ta nestydatost těší. Odkopávají se přímo ukázkově. Mohli sosat nenápadně, skrytě, přes různé refundace, příspěvky, podpory – a ne: oni to udělají tak nemotorně, aby to pochopil i blbeček. Znamenité! Jakýsi dávný spirituál říkal seminaristům, studentům na kněze: „pánové, pozor na peníze! Lidi vám odpustí alkoholismus. I ženskou vám odpustí. Ale chamtivost ne!“ Holt lampasák neměl tak prozíravé školitele.
IMHO, nic moc k těšení, Druhoprotektorátní špičky režimní si opět potvrdili, že stále mohou být nestydatí, nemít páteř a morální dno, a sosat veřejně, nejen jim to projde, ale minimálně protektorátní media a politziskovkáři i kolaborantský elektorát je zato ještě pochválí.
Neodkopávají se nijak, v jejich případě dal jejich loutkovodič a US aktivum, Kolář senior, na web veškerou podstatnou špínu, každý věděl co to volí.
Nevidím top tak. ZA prvé: Kolář není loutkář, to je jen prostředník. A za druhé: ti za oceánem chtějí loutky, ano, ale úspěšné loutky. A to tahle skvadra rozhodně není. Takže je pustí a budou hledat schopnější – nabízí se Andy, ale ten se zjevně zabetonoval v opačném táboře; ne že by byl tak zásadový, ale má jemný čich a cítí, odkud vítr fouká a kam se obrací. A pak: Loutkáři mají na nitkách mnohem větší průser: Zelenského, který zvoral, co jen mohl, a kterého nepůjde odhodit bez velké ostudy. My pro ně teď nemáme velký význam.
U nas se lid bude mit dobre prostrednictvim svych zastupcu. Jen co projde ten chystany Odzbrojovaci zakon, verchuska jeste pritvrdi.
Je to, pane Cháb, naopak moc hezky napsáno a Luděček je tak trochu progresívní debílek@, že?
jj, Luděček bude takové to hovádko jako Joláno
ale tihleti chcípáčci mají strach o koryta, chudinky duhové liberální, nic to neumí, jen to občas vyplodí nějakou blbinu jako trol
Další hradní rozhazování. V rozpočtové krizi nakupuje nové iPhony a kávovary za miliony
https://www.echo24.cz/
Sekce echa – utrácení politiků.
Tady ve sloupku vedle je vedle stále ten archivní dokument ve kterém se kapitánu Petru Pavlovi navrhuje udělení medaile “ Za službu vlasti „. Dostal medaili. Ovšem pokrok nezastavíš a tak za službu proti vlasti dostal presidentský úřad.
Už sám svatý ,a už dnes důrazně zapomÍnaný TGM přece prý hlásal :
“ ,NEBÁT SE NAKRÁST SI ! “
Nebo to snad bylo krapítek jinak?
Nebát se a pindat pohádky jako Cháb.
A pochvaloval si, že ho v novozélandské přístavní metropoli vítaly české vlajky. )))
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/800984/pavlovi-vzbudili-rozruch-na-novem-zelandu-co-je-to-za-podivne-letadlo-divili-se-mistni.html
on, jo? )))