Pátý nejhorší schodek ČR

Navíc jde také o překonání plánu. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard korun kvůli dopadům zářijových povodní. A navrch výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19. Přesto celkově nejásám. Rozpočtová sekera je totiž stále pátá největší od vzniku Česka.

Dál tedy hospodaříme s hlubokým schodkem, ačkoliv česká ekonomika loni rostla – co na tom, že hodně udýchaně zhruba o 1 %. Musíme se spokojit s tím, že se nám od koronavirových let podařilo stlačit schodek z maxim 6,5 % HDP na plus mínus polovinu. Zapomeňme ale na to, že by snad politici usilovali o vyrovnané nebo dokonce přebytkové rozpočty. Už jen snížení schodku k „maastrichtským“ 3 % HDP je dnes bráno jako úspěch.

Když se zaměříme na detaily rozpočtu, tak příjmy státního rozpočtu se v minulém roce zvýšily o 2,7 %. K tomu pomohlo hlavně obnovení růstu reálných mezd a znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců v kombinaci s nárůstem inkasa pojistného. Stále se ale nedaří škrtat výdaje, ačkoliv to vláda slibovala. Lépe řečeno – dařilo by se, ale vláda by musela chtít. Celkové výdaje se totiž loni nikoliv snížily, ale naopak zvýšily o 1,6 %. Nejvíce znovu rostly tradičně běžné výdaje (o 34,5 mld. Kč), a to kvůli vyšším důchodům a sociálním dávkám. Na obranu šlo navíc 37 mld. korun, poprvé za devatenáct let se tím dostaly nad 2 % HDP. Zbrojí ostatně celá Evropa.

O to víc ale bolí další výdajová položka – výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty meziročně narostly o 20 mld. Kč na 89 mld. Kč. Ještě v roce 2022 přitom byly náklady na financování veřejného dluhu ani ne poloviční. Nabobtnalý dluh je pro náš rozpočet jako koule na noze. Na tom se ani do budoucna mnoho nezmění. Pro letošní rok počítá vláda s dalším vysokým schodkem 241 mld. Kč. A pozor – letošní rok je volební. Pokud by předvolební dárky byly hodně štědré, schodek může ještě výrazně narůst. Navíc příjmy rozpočtu může torpédovat, pokud se ekonomice bude letos dařit hůř, než vláda čeká. Když vidíme současné problémy Německa, je tahle varianta velmi pravděpodobná.

Stačí se podívat na poslední zprávu o tom, že podmínky v tuzemském průmyslu se na konci roku znovu zhoršily. Index nákupních manažerů poklesl v prosinci ze 46 bodů na 44,8 bodu. Pesimistická nálada (neboli index ležící pod hranicí 50 bodů) trápila český průmysl nejen po celý minulý rok, ale táhne se už od poloviny roku 2022. „Stagflace“ by stále ještě byla silným výrazem, protože stagflace označuje kombinaci hospodářské stagnace včetně vysoké nezaměstnanosti a současně vysoké inflace. Nicméně trend směřující ke stagflaci je jasný a například Německo už od ní není daleko.

Za těchto okolností lze usuzovat, že naplánovaný rozpočet na rok 2025 bude hodně těžké splnit.