Okamura jede do Číny napravit, co zkazili za Fialy

„Žádná represivní moc nám nesmí bránit ve svobodném pohybu,“ kázal Miroslav Kalousek, opíraje se o tibetskou vlajku. Vedle něj stáli Martin Bursík a Michael Kocáb a v čele průvodu se pokoušeli dostat přes policejní kordon na uzavřené Hradčanské náměstí.

„My žijeme v demokracii, ve svobodné zemi a kvůli návštěvě předsedy čínské komunistické strany, který přijel z totalitní země, kde porušují lidská práva, zabíjejí lidi, lidé mizí, kvůli tomu se nenecháme omezovat na našich právech,“ dodal do novinářských diktafonů Martin Bursík a sepsal žalobu.

Prezident Miloš Zeman, který čínského prezidenta pozval a budování vztahů s Čínou věnoval podstatnou část svého mandátu, si získal u některých nálepku čínské „prostitutky“, jak se jednou rozverně vyjádřil Karel Schwarzenberg.

Téma Číny a Tibetu se stalo součástí české vnitropolitické diskuse už v devadesátých letech. „Byl bych šťasten, kdyby ještě před volbami navštívili naši zemi – byť na jeden jediný den – papež Jan Pavel II. a tibetský dalajlama,“ řekl Václav Havel na začátku roku 1990 hned ve svém slavném novoročním projevu s tím, aby si nás jiné státy vážily za to, že prokážeme porozumění, toleranci a lásku k míru.

Dalajláma se stal jednou z nejvítanějších celebrit a do Prahy se vracel opakovaně. Díky jeho přátelství s Václavem Havlem se naše vztahy se vzdáleným regionem, o němž má v této zemi jen minimum lidí hlubší povědomí, se tak staly předmětem vášnivých vnitropolitických polemik, které gradovaly v bizarní scény jara 2016.

Fialova vláda se pokoušela idealistické vizi „aby si nás jiné státy vážily za to, že prokážeme porozumění“ dát ideový formát „hodnotové diplomacie“. Jednou z jeho vlajkových lodí byl vztah s Tchaj-wanem, určený cestou Miloše Vystrčila v roce 2020. To negativně poznamenalo vztahy s Čínou.

Naopak Babišův kabinet si do programového prohlášení napsal: „Česká republika bude rovněž udržovat dobré, nebo alespoň standardní vztahy s ostatními klíčovými globálními mocnostmi (kromě USA, kterým byl věnován předchozí odstavec). Obecným cílem Macinkovy diplomacie je vytvářet „realistickou, profesionální a pragmatickou zahraniční politiku vycházející z českých zájmů, s respektem vůči zahraničním partnerům“.

V prosinci vzájemné vztahy poznamenalo na přelomu roku pražské zadržení čínského novináře, obviněného ze špionáže. Na akci měla participovat BIS. Několik dní před Okamurovou cestou pak byl naopak v Číně zatčen český manažer ze sektoru obranného průmyslu.

Tomio Okamura před odletem ujistil, osud českého občana bude s čínskou stranou řešit. „Měl jsem schůzku i s vedením českých tajných služeb. Mám informace maximální možné a jsem připraven řešit i aktuální konzulární záležitosti,“ řekl na letišti Kbely, než se vydal na dlouhou cestu s mezipřistáním v Kazachstánu.

Opozice naopak žádala, aby jako gesto protestu cestu zrušil. „Návštěva povede jen k tomu, že se legitimizuje postup Číny,“ varoval předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Jeho dřívější spolustraník, dnes stínový ministr zahraničí ODS Jan Lipavský Okamuru zkritizoval, že o člověku mluví jako o „konzulárním případu“ a vypovídá to podle něj o tom, jak vážně bere bezpečnostní hrozby českých občanů.

Okamura ujistil, že cestu konzultoval i s českými tajnými službami. „U tohoto typu cesty je to standardní průběh. Probereme aktuální doporučení a situaci, zvláště když se jedná o takto významné exponované země,“ ujistil předseda Poslanecké sněmovny. V delegaci je s ním i náměstek ministra zahraničí.

Obnova letecké linky i tahák pro turisty

Na cestu trvající od neděle až do soboty jej doprovází čtyřicetičlenná podnikatelská delegace, organizovaná Svazem průmyslu a dopravy. Průmyslníci zdůrazňují, že Čína je pro Česko důležitý trh a pragmatická hospodářská spolupráce s Pekingem je konkurenceschopnost českého průmyslu.

Hned na začátku cesty se v Šanghaji, kam dorazil v pondělí brzy ráno středoevropského času, řešilo obnovení leteckého spojení čtyřiadvacetimilionového přístavního města s Prahou. U jednání se zástupci aerolinek China Eastern Airlines byli zástupci Letiště Praha, kteří byli součástí podnikatelské delegace.

Jak uvedl Okamura, v letech 2018 a 2019 k nám jezdilo 600 tisíc čínských turistů ročně. Letecké spojení bylo omezeno v časech pandemie a za Fialovy vlády pak nebyla vůle k jeho navrácení do původního rozsahu ani na jedné straně. Podle Okamury je linka v podstatě předpřipravena a mohla by fungovat už v příští turistické sezóně.

Řešit chce také zrušení víz pro Čechy cestující do Číny. Naše země čelí v Pekingu nejpřísnějším vízovým podmínkám z celé EU. Ze Šanghaje bude česká delegace pokračovat do Chang-čou, Čcheng-tu a Pekingu.

Pondělní Okamurova jednání končila v energetickém gigantu Shanghai Electric, který se zaměřuje na moderní energetické technologie.

V delegaci jsou třeba i zástupci Ministerstva kultury, kteří se mají účastnit jednání o pražské výstavě terakotové armády v Národním muzeu. Jednat o tom má kromě svého protějšku předsedy čínského parlamentu třeba také s ministrem kultury. Tuto unikátní památku Čína zatím vyvezla do zahraničí pouze třikrát, zrekonstruované Národní muzeum by podle Okamury mohlo splnit všechny nároky, které jsou na její expozici kladeny.

Místopředseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek, pamětník deset let starých událostí, tuto snahu o přivezení turistického magnetu zavrhl velmi hutně. „Tomio Okamura má za sebou první jednání v Šanghaji a vzpomínalo se prý i na Zemana. Není divu. Za jeho čínské éry v Praze čínští vítači napadali české občany a policie odvedla zvukaře za Modlitbu pro Martu. Doma ramena na EU, před Pekingem v hlubokém úklonu. Ostuda a hnus,“ vzkázal.

„Za Fialovy vlády byly vztahy vážně poškozeny amatérskými, teatrálními, kvazistátními návštěvami předsedů obou komor na Tchaj-wanu, což nikdo jiný v EU neudělal,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz Jan Zahradil, bývalý europoslanec a dnes poradce ministra zahraničí Petra Macinky.

Jak zaznělo mnohokrát od různých vládních činitelů, vztahy s Čínou je třeba dostat do normálního, standardního stavu, jaký mají s touto velmocí ostatní evropské země. Zahradil ale připomíná, že vedle toho předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navázal na předvolební politiku další návštěvou na Tchaj-wanu. V červnu si zde převzal místní Řád příznivých oblaků.

Podle Zahradila v Česku kromě idealistických postojů existuje také silná antičínská lobby některých nevládních organizací, napojená na média. „Příkladem jsou Evropské hodnoty, významně financované právě z Tchaj-wanu, o jejichž skutečném pozadí a činnosti můžeme jen spekulovat,“ připomíná.

„Výsledkem je například to, že ČR a Litva jsou jediné dvě země, pro něž platí do Číny vízová povinnost,“ rekapituluje výsledky hodnotové diplomacie. Jak připomíná, Litva už zařadila zpátečku a rovněž Babišova vláda obdržela z Číny signál, že zlepšení vztahů je možné a žádoucí.

„Proto je návštěva předsedy Poslanecké sněmovny prvním užitečným krokem tímto směrem,“ věří Jan Zahradil.