Okamura a „nový vítr“: Žádné peníze českých občanů na válku

Máme poslední víkend před Vánoci, co by předseda Poslanecké sněmovny popřál občanům?

Nejdůležitější je určitě zdraví, spokojený domov, štěstí. Pak jsou takové věci, jako že si každý zaslouží, aby za svou práci dostal adekvátní odměnu, a další věci, které může ovlivnit vláda. A o ty určitě budeme usilovat.

Jak budete trávit Vánoce vy?

Já už asi dvacet let slavím Vánoce v širší rodině. Nemáme na sebe přes rok tolik času, a proto už se na ten večer velmi těším.

Před Vánoci jste pozval do Poslanecké sněmovny děti z dětského domova v Mašťově, kde jste prožil část svého dětství. Zaznamenal jsem, že i některým z vašich oponentů to přišlo jako hezké gesto.

Upřímně se přiznám, já jsem to nevnímal nijak speciálně. Já se dětskému domovu v Mašťově u Podbořan věnuji dlouhodobě. Každý rok dětem koupím něco, co si vyberou, letos to byl ping-pongový stůl, který jsem jim přivezl, a také jsem si na něm s nimi i s panem ředitelem zahrál.

Pro příští rok si děti vybraly trampolínu, takovou větší, kde se dá skákat vysoko. Už jsme domluveni, že jim ji tam přivezu a věřím, že ji s nimi i vyzkouším.

Také jsem podpořil veřejnou sbírku na tento dětský domov a sám jsem lidi prosil, zda by přispěli. Myslím, že Vánoce jsou vhodným časem, abych za to každému, kdo dětem přispěl, také poděkoval.

Za tyto peníze pak děti mohou jezdit na výlety, nebo si dopřát nějaké jiné zpestření. Sám si pamatuji, jak pro mě tyto zážitky byly v každodenním životě v dětském domově důležité.

Tento týden ale ještě rozhodně nebyl ve znamení vánočního klidu, právě naopak. Nastupovala nová vláda, ve které SPD má tři nominanty. Asi nejsledovanějším byl v tomto týdnu ministr obrany Jaromír Zůna. Proč se SPD rozhodla právě pro jeho nominaci a co od něj očekáváte?

Pana generála Zůnu znám několik let, je to odborník a má vlastenecké názory. Znám je, mnohokrát jsme spolu mluvili, účastnil se i našich seminářů v Poslanecké sněmovně.

K jeho vystoupení, o kterém teď všichni mluví, bych řekl, že pan ministr vystoupil s informativním projevem, ve kterém popisoval situaci, v níž resort je, a východiska. Některá jeho slova mohla vyvolat poněkud jinou interpretaci, ale už jsme si vyjasnili, že to podstatné stále platí: Žádné peníze českých občanů na válku, žádné peníze českých občanů na munici. Naše pomoc Ukrajině má být zaměřena na ukončení války, na bázi mírového návrhu, se kterým přichází americká Trumpova administrativa.

Pokud jde o muniční iniciativu, tak v ní zkrátka jsou pochybnosti, jakým způsobem probíhala. Objevily se o tom různé informace, včetně pochybností o kvalitě dodávané munice, o které psala i zahraniční média. Pan ministr se s tím samozřejmě bude detailně seznamovat, teď po pár dnech by bylo předčasné něco hodnotit.

Pokud jde o stíhačky F-35, o kterých se také mluví, tak tam budeme muset řešit, zda si je můžeme dovolit. Jsou to stovky miliard za stíhačky, které dostaneme až za devět let a do té doby je nebudeme moct k obraně využít.

Někdo to možná mohl pochopit jinak, protože pan generál ještě nemá takovou zkušenost s projevy. V tom bych požádal pro pana ministra Zůnu o těch známých „sto dnů hájení“, jinak je nepotřebuje, odborně je vybaven excelentně. Potřebuje získat mediální zkušenosti. Ale jinak je pan Zůna v souladu s tím, co podporujeme.

Pokud se bavíme o stíhačkách F-35, tam byste se tedy chtěli dostat na jaké řešení?

Stále se s tím seznamuje, ale podle dosavadních informací mám obavy, že ta smlouva nelze vypovědět. Je to totiž smlouva uzavřená přesně ve stylu premiéra Fialy a ministryně Černochové, a je to jednání, které bych snad nazval i jako „zločinné“. Zavázali republiku ke stovkám miliard na mnoho let, v situaci, kdy peníze v rozpočtu opravdu nejsou.

Teď se samozřejmě na ministerstvu seznamují s podmínkami té smlouvy. Pokud by nebylo možné ji vypovědět, tak by se hledaly nějaké jiné cesty. Mně z mých podnikatelských zkušeností napadá třeba možnost snížit počty objednaných letadel, ale nechci předjímat, opravdu ještě nevíme, co bude možné.

Nebyl to jediný veřejný výdaj, o kterém se v týdnu velmi intenzivně diskutovalo. Premiéři Evropské unie schválili půjčku Ukrajině za 90 miliard euro, na kterou si EU sama bude půjčovat. Česko si ale vymínilo, že se na ručení této půjčky nebude podílet. Jste s výsledkem jednání spokojen?

Stanovisko vlády bylo domluveno na koaliční radě, kde probíhala diskuse asi čtyři a půl hodiny. SPD zcela odmítá posílání peněz Ukrajincům, ale nejsme ve vládě sami, takže se hledal kompromis. Stanovisko koalice, se kterým jel pan premiér do Bruselu, bylo, že se Česká republika nebude podílet na ručení za ukrajinskou půjčku.

Tady je vidět nový vítr, Fialova vláda by to jistě rychle odsouhlasila.

Českému stanovisku, které jste tu popsal, pak to, co schválili v pátek nad ránem premiéři, odpovídalo z mého pohledu v podstatě stoprocentně. Je to tedy podle vás úspěch?

Ano, v podstatě to odpovídalo. Myslím, že se nám povedl velký kus práce. Prosazovali jsme snahu o mírové řešení, na rozdíl od těch západních zemí, které chtějí zbrojit a slibují si od toho nastartování ekonomiky. To je samozřejmě naivní. Když vyrobíte zbraň, tak ji buď zničíte ve válce, nebo ji uložíte do skladu. Ale ekonomice to nepřináší nic navíc, jako třeba, když postavíte dálnici.

Jsem rád, že se nám to v Bruselu podařilo prosadit.

Když jsme u těch úspor, hodně se v tomto týdnu proti nim ozval neziskový sektor, který prezentoval svou důležitost a škrty v grantech a dalších příspěvcích označoval za ohrožení demokracie. Co na to říkáte?

V programu, který jsme si jako koalice dohodli, je jasně formulován závazek omezit, nejlépe úplně ukončit státní podporu politických neziskovek. To jsou takové, které mají ideologický program. Ať je to agenda multikulti, gender nebo podpora migrace. Některé se na tuto podporu skutečně zaměřují.

Pokud jde o ohrožení demokracie, tak říkám, že my prosazujeme svobodu projevu, nikomu nechceme brát právo se vyjádřit. Připomínám, že mně hrozí tři roky vězení kvůli plakátu, tak kdo jiný už by si důležitost svobody slova měl uvědomovat? Ať si každý prosazuje, co chce, ale za své peníze. Nikdo jim nebrání kandidovat ve volbách a oslovovat voliče.

My podporujeme neziskové organizace jako jsou sportovní kluby, charity, organizace, co se věnují lidem se sociálními problémy, seniorům, nebo handicapovaným. Nepochopím ale, proč se z veřejných peněz podporuje třeba Prague Pride. Ať si ten průvod klidně pořádají, ale jaký je zájem na tom, aby dostávali veřejné peníze? Já třeba považuji za mnohem smysluplnější, aby je dostaly spíše rodiny s dětmi.

Pokud se bavíme o těchto aktivitách, tak ty v časech Fialovy vlády velmi podporovala paní Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva. Nový kabinet do této funkce vybral poslankyni Taťánu Malou, očekáváte, že při obhajobě lidských práv bude zdůrazňovat jiné akcenty?

Jsem rád, že paní Šimáčková Laurenčíková funkci opustila a skutečně očekávám posun k lepšímu. Její provázanost s některými neziskovkami byla naprosto nepřijatelná. A navíc z mého pohledu neměla žádné výsledky. Do ideologických neziskovek šly za Fialovy vlády obrovské prostředky, aniž by to cokoliv přinášelo.

Z mého pohledu paní zmocněnkyně Šimáčková řešila práva menšin, ale úplně zapomněla na práva většiny. Na práva jednotlivců, kteří se nemohou dovolat spravedlnosti, protože soudy se táhnou roky, nebo na lidi, co tu byli vyhazovaní z práce za názory. Na ty vůbec nemyslela. A také nemyslela na občany, kteří to ze svých daní platí, a ještě urážela ty, kteří na to upozorňovali.

Takže za mě tato zmocněnkyně rozhodně nehájila práva všech. A to nemluvím o neziskových aktivitách paní Šimáčkové a jejího manžela. Dost jsem koukal, v kolika organizacích figurovali a jaké peníze čerpají.

S paní Táňou Malou jsem v týdnu obsáhle hovořil a slibuji si od ní změny.

Pokud hovoříme o aktivistech, tak nejvíce o sobě v týdnu dali vědět na Ministerstvu životního prostředí, kde při nástupu ministra Macinky pronikli na střechu budovy a zavěsili se s transparentem na její zdi…

O tomto ministerstvu jsem získal informace, že zde jsou přímo úředníci spojeni s ekologickými neziskovkami. Chapadla této chobotnice tak sahají až na úřad a pohybují se v nich veřejné peníze. Určitě je potřeba to rozkrýt.

Jak už jsem řekl v předcházející odpovědi, nechceme podporovat ideologické organizace, a to je případ mnoha těchto spolků.

Jako hodně zvláštní mi ale přišlo, co všechno se mohlo odehrávat na budově ministerstva v době, kdy tam měl přijet nový ministr a předseda vlády. Rozhodně to z mého pohledu nebyla zabezpečená budova, nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby tam někdo z těch aktivistů měl bombu. Byl jsem dost překvapen, jak to funguje.

Že tito lidé nejsou ochotni respektovat výsledky voleb je samozřejmě smutné, ale o něčem to vypovídá. Naši voliči po budovách nelezli, ať Fialova vláda prováděla cokoliv.