
Odkud se tak najednou berou všichni ti horliví zastánci volného trhu?
LUBOŠ ZÁLOM

Co tito ekonomové říkali, když například Evropská unie zaváděla více než 30% cla na dovoz elektromobilů z Číny? Neříkali nic. Ale doublethink není nemocí jen „těch správných“, kteří adorují Evropskou unii ať udělá cokoliv, ale jsou ochotni přispěchat s kritikou toho stejného, dělá-li to ďábel Donald Trump. Podobně se totiž projevují mnozí „trumpisté“ – jen naopak. Ač poukazují na škodlivost cel vůči Číně, snaží se nyní racionalizovat a hledají všechny možné argumenty, jak principiálně stejně škodlivou politiku amerického prezidenta omlouvat a hledat v ní dokonce něco lišácky chytrého a strategicky geniálního.
Aby byla jasná moje pozice, já jsem spíše „antitrumpovec“, zároveň však pokládám jeho osobu v Bílém domě za tisíckrát lepší alternativu oproti tomu, aby se prezidentkou stala Kamala Harrisová, která by pokračovala v bezzubé a progresivistické politice Joe Bidena. To, co vím o ekonomii mi zabraňuje nalézt na Trumpově celní politice cokoliv dobrého.
To, co napsal o clech například Ludwig von Mises (Lidské jednání, str. 670-676) nebo Murray Rothbard (Ekonomie státních zásahů, str. 130-136), je platné bez ohledu na politickou strategii či taktiku, kterou snad Donald Trump sleduje. A ve světle ekonomických argumentů (nejen) těchto dvou velikánů ekonomie nelze jakákoliv cla úspěšně obhájit.
Donald Trump otevřel na scéně mezinárodního obchodu válku ve stylu „hry na kuře“ (game of chicken). Ale může ji vůbec Amerika skutečně vyhrát? Pokud se na to celé podíváme skutečně jako na válku, pak platí, že voják (v tomto případě tedy subjekty mezinárodního obchodu) je tím výkonnější a tím schopnější snášet tlak a útrapy, čím nižší byla jeho životní úroveň před válkou. Celní politika poškozuje všechny. Ale vůle snášet to bude na straně Američanů nižší než na straně Číňanů nebo Indů. Kdo tady bude to kuře, které uhne?
Je tu jediná možnost, pokud bychom chtěli předpokládat, že Donald Trump sleduje promyšleně něco pozitivního. Kdyby jeho cílem bylo zrušení všech nezasloužených výhod v mezinárodním obchodu. Kdyby cílem bylo zrušit všechny možné dotace a subvence, které jsou zaváděny na straně vývozců. Zároveň by ale musel radikálně deregulovat americkou ekonomiku a zrušit všechny možné státní zásahy, které činí lákavým outsourcovat výrobu všeho možného zboží do zemí jako je Čína či Indie.
Ekonomické zákonitosti platí vždy a za všech okolností. Jsou-li cla zhoubou ekonomiky a trhu, jaký smysl má používat je jako nástroj nátlaku?
Sice se opět bude méně vyrábět, ale díky clům nám ve světě krásně poroste objem papíru.
Byrokrati, spekulanti a podobná neužitečná verbež se budou tetelit blahem nad stoupajícími grafy.
A papaláši se radují nad novými zdroji příjmů, které budou mocu přerozdělovat (a odklánět).
triplethink , žlutomodrý