NOS jako informační systém

VLADIMÍR ZLÍNSKÝ

Pozorný čtenář Národní očkovací strategie (NOS) si nutně povšimne, že se jedná především o návrh rámce informačního systému, jehož cílem je žádoucím směrem ovlivňovat chování obyvatelstva České republiky. Je třeba si položit otázku, zda má stát využívat jím získané a analyzované informace k behaviorální manipulaci svých občanů, a kde leží hranice pro využití těchto dat k manipulaci tohoto typu. A naopak, jakým transparentním, racionálním a etickým způsobem lze tyto informace využít ke kvantifikaci systémových vazeb, u kterých jsou pochybnosti, že byly věrohodně verifikovány (konkrétně vliv některých typů vakcinace na mortalitu a morbiditu naší populace z hlediska účinnosti a nežádoucích účinků použitých vakcín), ale které jsou pro funkci systému zásadní.

Text NOS se snaží vyvolat dojem vědeckosti, společenské prospěšnosti a neškodnosti navrhovaného řešení. Ve skutečnosti však nenápadně pokládá základy centrálně řízené informační společnosti nejen v oblasti vakcinace, ale i v širším měřítku využívání vysoce citlivých zdravotnických údajů.

NOS lze hodnotit jako návrh komplexního centrálně řízeného informačního systému založeného na sběru, propojování a zpracování dat o šíření infekčních nemocí na našem území, úrovni proočkovanosti populace proti vakcinovatelným infekcím, demografických parametrech, personálních a ekonomických údajích, serologických profilech populace a sociologických studiích postojů veřejnosti k očkování. Vzhledem k charakteru požadovaných dat a častému odkazování na mezinárodní dohody WHO je zřejmé, že tento systém je připravován rovněž jako zdroj informací pro mechanismy pandemické smlouvy (příloha PABS), která bude členským státům ukládat povinnost sdílet údaje o patogenech s pandemickým potenciálem i související doprovodná zdravotnická a demografická data s vysokou informační hodnotou. Viz můj článek k této problematice zde: https://pravyprostor.net/pabs-cesta-k-ziskani-globalni-biomoci/

Tuto interpretaci potvrzuje i Strategický cíl 6: „Vytvořit systém monitorování a hodnocení národního imunizačního programu.“ Podle něj budou poskytovatelé zdravotních služeb v primární péči i laboratoře povinně zajišťovat pravidelné a včasné hlášení dat do hygienických informačních systémů, čímž přispějí k monitoringu infekčních nemocí a stavu proočkovanosti.

Pochybnosti vzbuzuje rovněž navrhované „propojení digitálního registru očkování s databází zdravotních pojišťoven za účelem efektivního monitoringu úhrad a proočkovanosti“ (str. 69). Takové propojení by mohlo být snadno zneužito k ukládání finančních sankcí vůči neočkovaným pojištěncům nebo málo očkujícím a neočkovaným lékařům.

Hlavním cílem NOS je zvýšit nízkou proočkovanost doporučenými hrazenými vakcínami, neboť podle dokumentu nízká proočkovanost negativně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost populace, zejména ohrožených skupin (senioři nad 65 let, osoby s chronickými onemocněními, těhotné ženy, děti, mládež a zdravotníci). Jako hlavní nástroj ovlivňování chování jsou deklarovány „měkké“ techniky přesvědčování – informační a mediální kampaně zdůrazňující výhodnost a bezpečnost vakcinace. Dále se počítá s ekonomickým tlakem ze strany zaměstnavatelů (využití obavy ze ztráty zaměstnání), bonifikačními mechanismy zaměstnavatelů a zdravotních pojišťoven, „působením prostřednictvím systémových nástrojů veřejného zdravotního pojištění“ (str. 75) a „formulací odborných doporučení a podporou implementace národních vakcinačních standardů a schémat“ (str. 76).

Tyto poslední dvě poměrně obecné formulace mohou otevírat prostor pro tvrdší formy působení, než jsou v dokumentu běžně zmiňované „měkké“ techniky – od finančních a organizačních sankcí (malusů) ze strany zdravotních pojišťoven až po legislativní rozšíření vakcinačních povinností změnou schématu povinné vakcinace a zpřísnění sankcí za jejich neplnění.

Systém lze navíc v případě vyhlášení pandemické situace velmi rychle přeorientovat na represivnější režim pouhou změnou cíle (např. dosažení úplné proočkovanosti proti konkrétní nemoci) a úpravou použitých nástrojů. Dokument k tomu výslovně uvádí: „V reakci na aktuální vývoj však budou moci být doplněny také další cíle, které v NOS nejsou obsaženy, ale které je třeba chápat jako nezbytné a žádoucí pro naplnění specifických a následně i strategických cílů stanovených v NOS ČR.“ (str. 74).

Závažné pochybnosti o ochraně osobních údajů, soukromí občanů a zachování lékařského tajemství vyvolávají zejména návrhy na zavedení signálního kódu pro odmítnutí očkování, monitoring proočkovanosti zdravotníků nebo organizaci očkovacích akcí přímo na pracovištích. Tyto údaje lze velmi snadno využít nejen k obecnému mediálnímu působení na společnost, ale i k cílenému ekonomickému, společenskému či trestněprávnímu tlaku na jednotlivce.

Největší výhrady však v textu NOS vzbuzuje přístup k selhávajícímu systému farmakovigilance. Dokument sice přiznává mimořádně vysoký počet nahlášených podezření na nežádoucí účinky v době pandemie covid-19, nedostatečné hlášení šarží, nesprávné uvádění názvů vakcín i neprovádění pitev u podezřelých úmrtí, což znemožnilo seriózní analýzu nežádoucích účinků. Navrhovaná nápravná opatření jsou však povrchní a nedostatečně propracovaná.

NOS nezmiňuje a nijak neřeší zásadní problémy současného systému farmakovigilance – především velmi pravděpodobnou masivní podhlášenost nežádoucích účinků protikovidových (a pravděpodobně i ostatních) vakcín a jednostranné posuzování hlášení pracovníky SÚKL jako nesouvisejících s vakcinací. Chybí analýza příčin této podhlášenosti a návrh na vytvoření skutečně funkčního systému, který by využil propojení databází registru očkovaných s databázemi zdravotních pojišťoven. Dokument nenavrhuje automatické aktivní oslovování registrujících lékařů (mají zákonnou povinnost nahlásit podezření na nežádoucí účinek vakcíny) na základě agregovaných dat o provedení vakcinace a následných úmrtích či závažných zdravotních komplikacích po vakcinaci. Taktéž nezmiňuje možnost uhrazení tohoto výkonu (nahlášení podezření na nežádoucí účinek vakcín) nad rámec současných úhrad zdravotními pojišťovnami (v současnosti není hrazen).

Musíme si položit otázku, komu současný stav udržování velmi pravděpodobné významné podhlášenosti podezření na nežádoucí účinky vakcín vyhovuje a jaké následky by mělo pro tyto aktéry zjištění o jejich skutečném výskytu, abychom pochopili proč je důležitost systému farmakovigilance v NOS tak upozaděna.

NOS sice zmiňuje nutnost provádět pitvy u pacientů vakcinovaných do 30 dnů před úmrtím, pokud příčina smrti není zřejmá, avšak neřeší, jakým způsobem bude ověřována posuzujícím lékařem skutečnost provedené vakcinace v tomto období, ani jakým způsobem bude vyžádáno povinné hlášení o podezření na nežádoucí účinky vakcíny od registrujícího lékaře při navrhnutí pitvy z důvodu vakcinace v období 30 dnů před smrtí během lékařského ohledání zemřelého. V případě pitev rovněž chybí požadavek na provedení speciálních imunohistochemických testů při podezření na úmrtí po mRNA vakcínách.

Velmi vágně je nastíněna i otázka odškodňování obětí nežádoucích účinků vakcín a možnost „zvážit zřízení nezávislé komise pro hodnocení případů nežádoucích účinků“. Dokument nijak nespecifikuje, jakým způsobem by byli členové takové komise vybíráni, aby byla zajištěna její skutečná nezávislost a důvěryhodnost prostřednictvím zastoupení různých odborných a názorových pohledů na problematiku vakcinace.

Bez objektivního, transparentního a funkčního systému farmakovigilance a bez seriózní analýzy účinnosti a bezpečnosti protikovidové vakcinace observačními studiemi nelze obnovit v době kovidové ztracenou důvěru významné části veřejnosti ve vakcinaci jako zásadní léčebně-preventivní metodu současné medicíny. Lze předpokládat, že navrhované pochybné metody mediální manipulace a dehonestace a nálepkování kritiků současného i navrhovaného systému vakcinace a NOS spíše povedou k opačnému efektu, tedy ke zvýšení nedůvěry podstatné části veřejnosti nejenom k vakcinaci, ale i ke zdravotnickým a vědeckým poznatkům, autoritám, politikům a ke společenskému a politickému systému jako celku.

Důvěru naší veřejnosti v kvalitu, účinnost a bezpečnost vakcín by jistě zvýšil náš státní ústav nezávislý na vlivu skupin spojených s nadnárodními subjekty produkujícími vakcíny, který by kontinuálně kontroloval deklarované složení jednotlivých druhů a šarží u nás aplikovaných vakcín.

Sběr, agregace a analýza zdravotních dat je jistě vhodná a žádoucí pro transparentní kontinuální sledování účinnosti a bezpečnosti vakcinace. Není však přijatelné, aby sloužila především k ovládání chování společnosti směrem k předem stanovenému cíli. Tím bychom otevřeli Pandořinu skříňku centrálně řízené datové společnosti, v níž centrálně stanovené cíle nemusí odpovídat smýšlení, postojům a zájmům podstatné části našich občanů, ale spíše zájmům vládnoucích elit a na ně napojených nadnárodních mocenských a ekonomických subjektů.

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2026:
*****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Jan Tománek 2000,- Kč, Tomáš Šimčík 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Vojtěch Vorel 500,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Petr Včelka 600,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 18 610,00 Kč

Vybráno 41.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Víc, než počítačová hra - 20.4.2026
• Česká televize … hrozba pro práva člověka - 20.4.2026
• O deportaci ukrajinských mužů z Evropy zpět na Ukrajinu - 20.4.2026

(11 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...