Neziskoví lovci „dezinformátorů“: „Jsou to novodobí cenzoři a inkvizitoři, šiřitelé bludů a nesmyslů, které pak přebírají některá mainstreamová média

Kdyby se vláda řídila radami profesorů Jiřího Berana a Vojtěcha Thona, mohla zachránit stovky až tisíce životů z nejohroženějších skupin, myslí si ekonom a proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze docent Miroslav Ševčík.

Namísto toho se ale loni profesor Beran ocitl na webu Ministerstva zdravotnictví v sekci o dezinformacích.

„Za největší dezinformátory v celé řadě oblastí covidem počínaje a činností Evropské unie konče by musely být označeny veřejnoprávní Česká televize, Jandovy Evropské hodnoty, Seznam.cz a další weby, které informují jednostranně a manipulují dlouhodobě se čtenářem a divákem,“ reaguje Ševčík na snahy různých spolků a institucí identifikovat údajné dezinformátory a trestat je.

„Jsou to novodobí cenzoři a inkvizitoři, šiřitelé bludů a nesmyslů, které pak přebírají některá mainstreamová média,“ dodává i s poukazem na skutečnost, že podobný žebříček dezinformátorů, na kterém byli třeba hudebníci Daniel Landa a Janek Ledecký, se objevil i před diváky ČT.

Na oficiálním webu Ministerstva zdravotnictví se koncem loňského roku objevila rubrika s „dezinformacemi o covidu“. Informace do této rubriky dodávala firma Semantic Visions analytika Františka Vrabela. Do přehledu dezinformátorů byli zařazeni třeba profesor Jiří Beran či exprezident Václav Klaus. Jak se s odstupem času na tuto aktivitu ministerstva díváte, přispěla k něčemu?

Musím konstatovat, že ve světle této informace nelze firmu Semantic Visions považovat za seriózní. Ba naopak, na základě vědeckých poznatků, lze za dezinformátory považovat právě analytiky typu Františka Vrabela. Prof. Jiří Beran je nejcitovanějším českým odborníkem v oblasti epidemiologie a vakcinologie, a kdyby vláda dala na jeho rady a doporučení místo na rady pseudovědců a matematických modelářů, jejichž PES zničil životy statisícům zdravých spoluobčanů a nemocným nepomáhal, udělala by lépe. Domnívám se, že kdyby se vláda řídila radami prof. Berana či prof. Thona, mohla zachránit s největší pravděpodobností stovky, možná tisíce životů osob z takzvané vnímavé skupiny, tedy osob starších 65 let, a dalších rizikových pacientů.

Jen pro úplnost dodávám, co sdělovací prostředky víceméně nepublikují, a sice to, že více než 90 % všech mrtvých s příznaky onemocnění covid-19 je právě z této vnímavé populace, a na tuto skutečnost prof. Jiří Beran a prezident Václav Klaus dlouhodobě poukazovali. Útok proti prof. Jiřímu Beranovi a prezidentovi Václavu Klausovi byl sprostý a podlý.

František Vrabel je, např. spolu s Bohumilem Kartousem, také jedním ze zakladatelů spolku Nelež, který se snaží omezit šíření dezinformací odříznutím dezinformačních webů od příjmů z reklamy. Spolek apeluje přímo na firmy, aby inzerovaly jinde. Myšlenka dobrá, ale jak určit, kdo dezinformuje a kdo už ne? A obligátní otázka, kdo ohlídá hlídače?

V této záležitosti bych citoval Miltona Friedmana „za vším hledej peníze“ a možná bych použil ještě české přísloví „zloděj křičí chyťte zloděje“. Za největší dezinformátory v celé řadě oblastí covidem počínaje a činností Evropské unie konče by musely být označeny veřejnoprávní Česká televize, Jandovy Evropské hodnoty, Seznam.cz a další weby, které informují jednostranně a manipulují dlouhodobě se čtenářem a divákem. A tak dezinformátoři a jakési Nelež spolky lžou a chytají údajné dezinformátory.

[ad#article_et21]

V Česku dlouhodobě působí neziskové organizace jako třeba Evropské hodnoty, které nedávno označily Janka Ledeckého a Daniela Landu za hlavní šiřitele dezinformací mezi celebritami. Jsou tyto organizace a jejich činnost pro Česko přínosem?

Přínosem v žádném případě nejsou. Naopak, jsou to novodobí cenzoři a inkvizitoři, šiřitelé bludů a nesmyslů, které pak přebírají některá mainstreamová média. Tyto pochybné organizace se pasují do role samozvaných soudců a jim nepohodlné informace se snaží vymazat z veřejného prostoru. Jedná se o nebezpečné spolky, které zlovolně očerňují své ideové konkurenty a někdy hledají senzaci tam, kde není.

Na základě pomluv, polopravd a lží ničí pověst a mnohdy i kariéry a život jim nepohodlným jednotlivcům. Právě tyto aktivistické militantní skupiny nejvíce rozdělují společnost. Hlouposti, kterých se dopustila například údajná studentka doktorského programu na olomoucké univerzitě (Veronika Krátká Špalková) při vyhodnocování jakýchsi článků týkajících se pana Ledeckého a pana Landy, jsou do očí bijící. Bohužel většina čtenářů si nemá možnost ověřit stupiditu jejích tvrzení.

Jak informuje třeba Společnost pro obranu svobody projevu, Evropská komise chce zařadit verbální projevy tzv. nenávisti mezi závažné trestné činy a členským zemím chce sebrat možnost je blíže definovat. Co si o tomto postupu myslíte? Hrozí, že členské státy ztratí kontrolu nad tím, co lze říkat a publikovat?

Bohužel musím konstatovat, že Evropa již o svobodu slova dávno přišla z důvodu diktátu takzvané politické korektnosti. Snaha Evropské komise zařadit takzvané projevy nenávisti mezi závažné trestné činy, jako jsou těžké ublížení na zdraví, znásilnění či vražda, může být smrtící ranou nejenom pro svobodu slova, ale i pro svobodu Evropy jako takovou. Tento zločinný výplod chorých kolektivistických mozků může vést k úplnému rozvratu právního řádu a hodnot, na níž je založen. Považte sami, jaké může mít důsledky, budeme-li nelichotivou zmínku o něčí osobě klást na úroveň znásilnění či těžkého ublížení na zdraví. Jsem zásadně proti předávání jakýchkoliv dalších kompetencí na jakoukoliv evropskou instituci.

Naopak, je potřeba změnit Lisabonskou smlouvu a navrátit svrchovanost legislativního procesu národním voleným parlamentům. Chtělo by se mi říci: „Již dost bylo diktátů z Evropské unie.“ Nepopírám, že na sociálních sítích jsou nenávistné projevy časté. Měly by se jimi zabývat nezávislé soudy a velmi rychle by měly reagovat na případné podněty. Prokážou-li se nepravdivá tvrzení, měly by jejich autory i tvrdě trestat. Jak finančně, tak dokonce i odnětím svobody. Snaha Evropské komise mně připomíná mnou zažitou situaci v 70. a 80. letech minulého století, kdy svobodně se vyjadřovat s sebou přinášelo riziko trestání. Takové období bych už nechtěl zažít.

Moderátor ČT Václav Moravec v rozhovoru pro Prostor X Čestmíra Strakatého uvedl, že do jeho práce se promítají i jeho názory. „Já mám v sobě nějaké hodnoty,“ řekl Moravec, který dále argumentoval například tím, že i v ústavě jsou jisté hodnoty zakořeněny. „Tak ta žurnalistika se zastává i toho hodnotového systému, který je přece v ústavě,“ vysvětloval. Jak se díváte na jeho práci, potažmo výkon České televize, ve stále probíhající koronavirové pandemii?

Česká televize obdobně jako i většina jiných médií sehrála negativní roli. Dokonce si myslím, že se jedná o celosvětové pochybení médiokracie a následně politických elit při vyvolávání koronavirové hysterie. A to prosím nejsem žádným popíračem nebezpečnosti onemocnění covid-19 a je mi líto všech, kteří byli jakýmkoliv způsobem zasaženi tímto virem. Nutno však dodat, že zvláště Česká televize se ve svých reportážích zabývala mnohdy jednotlivostmi, nezkoumala pravdivost svých tvrzení a přispívala u mnoha občanů k jejich vyděšení a ke zhoršení psychologické situace.

Dám jeden příklad. Dne 9. 3. 2021 byla za přímých vstupů reportérů na různých rozhlasových a televizních stanicích za účasti fotografů a kamer sanitkou převezena jedna šedesátiosmiletá osoba z nemocnice Ústí nad Orlicí do polské Ratiboře (téměř 300 km). Zde po šesti dnech zemřela. Jedním z důvodů uskutečněného převozu byla hejtmanem Netolickým deklarovaná přeplněnost nemocnic. Převoz pacientky však budí hluboké rozpaky a připomíná spíše politikaření než snahu o řešení vážné situace. Skutečnou volnou kapacitu lůžek intenzivní péče dokládají data o volných lůžkových kapacitách z Ministerstva zdravotnictví ČR. Je zřejmé, že v inkriminovanou dobu od 7. 3. 2021 do 16. 3. 2021 byl v kraji Pardubickém, v sousedním kraji Královéhradeckém a v kraji Olomouckém (přes který sanitka s pacientkou jela) dostupný více než dostatečný počet lůžek s odpovídajícím vybavením. U JIP lůžek jejich volný počet nepoklesl ani jeden den pod 22 v Pardubickém kraji, pod 37 v Královéhradeckém kraji a pod 44 v Olomouckém kraji. Obdobně tomu bylo i u lůžek s umělou plicní ventilací. Volných lůžek s kyslíkem bylo v uvedeném období ve všech krajích více než několik set.

Média o událostech kolem covidu-19 informují až na výjimky jednostranně, vyvolávají strach, hysterii a podporují nejnižší pudy obyvatel směřující mimo jiné k udavačství. Média tak bohužel částečně způsobují a zesilují fyzické a psychické útrapy lidí, kteří to pak odnášejí na svém zdraví a v nemalém počtu končí v nemocnicích a bohužel i na hřbitovech.

Sdělovacími prostředky jsou průběžně ostrakizováni lékaři mající velmi vysokou odbornost v příslušných oborech, kteří se nebojí říci své, od mainstreamových médií, odlišné názory. Mezi největší okřikovače patří prezident České lékařské komory Milan Kubek, který chtěl dokonce „zakazovat názory lékařů“, na celé situaci parazitují pseudovědci a alarmisté bez datových podkladů typu Hořejšího, Levínského, Ludwiga, Flégra a dalších.

Po zjištění nových informací v kauze Vrbětice se objevují výzvy k postavení proruské propagandy mimo zákon. Hovoří se například o zakázání některých webů. Je to podle vás správná cesta?

Zakazování webů situaci vůbec neřeší. Celou situaci považuji za velmi nešťastnou a diplomaticky nezvládnutou. Myslím si však, jestli celá situace proběhla tak, jak ji popisují česká média, k čemuž se hlásí především eurohujerští politici, tak organizátoři této akce museli dochodit maximálně čtyři třídy pomocné školy (pro mladší čtenáře to byly školy pro méně nadané žáky) a ti, co to sedm let vyšetřovali, tak museli mít ještě o dvě třídy pomocné školy méně. Docela mě fascinuje skutečnost, že výplodům instituce, které velí osoba vyznamenaná CIA, tak lehce ve své nenávisti k Rusku podlehne velká část médiokracie, politikové, ale i řada našich spoluobčanů, přičemž žádný přesvědčivý důkaz předložen nebyl.

Ještě jednou připomenu něco mladším čtenářům – že největší zločinci, kteří nejvíc uškodili naší zemi, ani z Ruska nepocházeli, ale byli to Ukrajinci (Brežněv) a Gruzínci (Stalin, Berija). V této záležitosti věřím spíše expertům typu pana Šándora než alarmistům ze Senátu a současné opozice.

Ke kauze Vrbětice se vyjádřil i exprezident Václav Klaus. „Věřím, že kdyby v amerických prezidentských volbách znovu vyhrál Trump a byl dnes prezidentem, opožděná kauza Vrbětice by nenastala,“ uvedl. Jak se k náznakům kolem možné role USA stavíte vy?

Pan prezident Klaus má bezpochyby pravdu. Opět i v této souvislosti připomenu citát Miltona Friedmana „za vším hledej peníze“ a snad už ani nemusím doplňovat, že se jedná o dostavbu jaderných bloků. Tlak ze strany Spojených států je cítit i při dostavbě Nord Stream 2. Ale to už se týká spíše Německa.

Jak v kontextu toho číst vyjádření generála Petra Pavla, že detailní důkazy se sice nedozvíme, ale že jde o volbu, zda chcete věřit plukovníku Koudelkovi, nebo plukovníku Putinovi?

Gen. Petr Pavel, uvažovaný kandidát na presidenta ČR. Hájí zájmy ČR, nebo donátorů THE ASPEN INSTITUTE?

Tak já osobně plukovníku Koudelkovi, který obdržel vyznamenání CIA, takzvanou Tenetovu cenu za zahraniční spolupráci, nevěřím ani to, že se jmenuje Koudelka. Ne že bych Putinovi věřil všechno, ale že se jmenuje Putin, to mu věřím.

Podle Klause se znovu vracíme do padesátých let, jen „s opačným znaménkem“. Jsme podle vás skutečně na cestě zpátky, nikoli kupředu?

No jasně, jsme na cestě zpátky, přinejmenším od doby, co jsme vstoupili do Evropské unie, která je nereformovatelná. Vracíme se zpět do doby centrálně-administrativně-direktivně-státně-stranicko-byrokraticky řízené, kolektivisticky socialistické eurokratické společnosti.

• PL