
Německý pedofilní experiment
STANISLAV KORITYÁK
Je to k nevíře, ale v Západním Německu proběhl experiment, v rámci něhož byly děti záměrně svěřovány do péče pedofilům.
Jedná se o tzv. Kentlerův experiment, což byl státem financovaný projekt, který trval od konce 60. let až do počátku 90. let dvacátého století. Vedoucí experimentu, profesor Helmut Kentler, uznávaný německý sexuolog, psycholog a pedagog z univerzity, formuloval tezi, že pedofilové mohou být ideálními pěstouny pro problémové chlapce. Vycházel z předpokladu, že jen zamilovaný pěstoun bude schopen trpělivě snášet vrtochy svého svěřence. Jednalo se o program sociální agentury, přičemž dodnes nebylo zveřejněno, kdo jej schválil a kolik dětí mu bylo podrobeno.
Kdo byl Helmut Kentler?
Helmut Keltner pocházel z nacistické rodiny, jeho otec pracoval v nacistické německé vládě. Po absolvování střední školy chtěl studovat teologii, aby se stal pastorem, ale z rozhodnutí svého otce se vyučil zámečníkem. Následně studoval elektrotechniku. Po smrti otce studium zanechal a vystudoval angličtinu a francouzštinu. Následně studoval psychologii, medicínu, pedagogiku a filozofii.
Experiment se zanedbanými dětmi
Nejvíce slávy, ale také odsouzení mu však přinesl experiment, v rámci něhož umístil „několik“ chlapců do „rodin“ osaměle žijících pedofilů, které osobně znal a věděl, že jsou pedofilové. Kolik dětí skutečně bylo zařazeno do programu sociální agentury, nikdy nebylo zveřejněno s odvoláním na ochranu osobních údajů a také na chybějící evidenci. Někteří „pěstouni“ však měli v péči až osm chlapců. Homosexuální Keltner pečoval jen o čtyři hochy.
Kentler prosazoval tezi, že pedofilové mohou být ideálními pěstouny pro obtížně umístitelné chlapce, tehdy označované jako sekundárně mentálně defektní. Jednalo se o problémové hochy, často dětské prostituty nebo drogově závislé. Dnes by jim psychologové asi diagnostikovali poruchu chování.
Kentler věřil, že sexuální kontakt s dospělým může být pro dítě relativně neškodný, pokud není vynucený násilím, a že „zamilovanost“ pěstouna zajistí dítěti potřebnou péči a stabilitu. Za mnohem větší trauma pro dítě považoval případné vyšetřování pedofilního vzahu. Na slyšení strany FDP v roce 1981 Kentler uvedl: „Tito lidé snášeli tyto pitomé kluky jen proto, že do nich byli zamilovaní.“
Na základě této teorie byli chlapci ve věku od zhruba šesti do patnácti let umísťováni do domácností známých pedofilů. Kentler tyto muže znal a věděl, že s chlapci pravděpodobně budou mít sex.
Kentler z pozice soudního znalce pedofily kryl
Když si někdo všiml podezřelého chování (např. učitel), Kentler vždy zasáhl a svým odborným posudkem svého klienta zaštítil. V roce 1997 o 28 případech, kterými se do té doby zabýval, prohlásil: „Jsem velmi hrdý na to, že všechny případy, kterými jsem se do té doby zabýval, byly ukončeny zastavením řízení, nebo dokonce zproštěním obžaloby.“
V roce 1999 Kentler oznámil vydání knihy o „přibližně 35 soudních sporech proti nevinným lidem, které jsem doprovázel jako znalec“, ale pak se rozhodl rukopis, nazvaný Rodiče podezřelí ze sexuálního zneužívání, raději nevydat. Asi už tušil, že se nad ním stahují mračna.
Agendu dekriminalizace pedofilie protlačovali Zelení
Progresivní hnutí mělo v Německu i své politické křídlo v podobě poměrně nové Strany zelených. Právě zelení politici se o „liberalizaci“ dětské sexuální výchovy snažili. Stejně jako Keltner prosazovali myšlenku, že sexuální styk mezi dítětem a dospělým je pouze záležitostí dohody. Proto navrhovali dekriminalizaci pohlavního styku s dětmi mladšími 14 let.
V roce 1975 napsal Daniel Cohn-Bendit, tehdejší učitel v mateřské škole a vůdčí osobnost Strany zelených, knihu chválící „erotické hry“ mezi dospělými a malými dětmi. V roce 1981 Jürgen Trittin, později poslanec za Stranu zelených, tehdy mladý stranický funkcionář, podepsal stranický dokument, usilující o dekriminalizaci pedofilie.
V Německu tehdy běžně docházelo k sexualizaci dětí a tento trend dodnes pokračuje. Existují zdokumentované případy školek a komunitních center, kde byly děti ve věku osm až čtrnáct let vedeny ke společné četbě pornografických časopisů, hraní si bez oblečení nebo k určité formě naznačování sexuálních aktů.
K sexualizaci dětí dochází pod rouškou sexuální výchovy také v současném českém školství, a to nejen ve školách, ale i ve školkách, například v podobě teorie genderově neutrální výchovy. Naštěstí většinu těchto nesmyslů tlumí normálně uvažující učitelky a učitelé. Tato agenda je součástí nových RVP. Na sexualizaci dětí se podílí také Česká televize v rámci svého kanálu ČT Edu, opět v součinnosti s neziskovkami.
Kde bylo selhání systému?
Tento případ není selháním jednotlivce. Zrůdnost experimentu spočívala v tom, že stát a věda (univerzita, odborné společnosti) vědomě vytvořily a financovaly systém, který organizoval zneužívání dětí. Dnes už si asi málokdo dovolí tvrdit, že se jednalo o vědu. Ale mějme na paměti, že nám věda dala také teorii rasové hygieny nebo vědecký komunismus. Vlivem grantů se nejeden „vědní“ obor stává ideologickou prostitucí. Zvláště obory, které se označují za normativní vědy.
Byla to ideologie fungující na podobném principu jako dnešní inkluze, jen se tehdy problémoví hoši inkludovali k pedofilům. Stejně jako tehdy, ani dnes se dětí nikdo neptá, zda se inkludovat chtějí. Experiment byl dítětem své doby, éry sexuální revoluce konce 60. let. Tehdy panovala silná víra, že staré autoritářské struktury (rodina, tradiční morálka) jsou příčinou všeho zla.
„Osvobození sexuality“ se stalo cílem samo o sobě, a to i za cenu zrušení hranic mezi dospělým a dítětem. Kentler například tvrdil, že pokud byl dospělý k dítěti „ohleduplný a něžný“, dítě si to „mohlo i užít“, a že honit pachatele na policii je chyba. Měli toto na mysli autoři revidovaného RVP v průřezovém tématu, nazvaném Společnost pro všechny?
Kentler nebyl žádný outsider, ale uznávaný expert, prezident odborné společnosti pro sexuální výzkum. Jeho slovo mělo takovou váhu, že dokázal zastavit policejní vyšetřování svých pedofilních přátel.
Selhaly i úřady. Státní úředníci, místo aby děti chránili, akceptovali Kentlerovy posudky a experiment dále financovali. Když byl Kentler v 80. letech dotázán na výsledky, označil je za „naprostý úspěch“. Dětí se nikdo neptal. Na co se ptát, když odborník promluvil za všechny?
Až do konce
Kentler svou činnost nijak netajil. Psal o ní v knihách. Teprve když se počátkem 90. let objevily kritické články, jeho pověst doznala znatelných trhlin. Na jedné přednášce byl dokonce napaden. Přesto až do své smrti v roce 2008 zůstal respektovanou osobou a své experimenty obhajoval.
Teprve v roce 2015 se berlínský senát rozhodl nechat věc prošetřit. V roce 2020 byla zveřejněna oficiální zpráva, která konstatovala, že šlo o „zločin“.
Nebyl Epstein vlastně žabař?
Kentlerův experiment je extrémním příkladem, kam může vést dogmatické uplatňování ideologie bez ohledu na realitu. Je to ona stará známá cesta do pekla, dlážděná dobrými úmysly. „Osvobodit“ děti od represivní morálky a začlenit okrajové členy do společnosti (jak problémové děti, tak i pedofily) nebyla špatná myšlenka.
Výsledkem ale bylo systematické, státem organizované a vědecky zaštítěné znásilňování dětí. Získat na pedofilii státní dotace, a ještě ji prezentovat jako vědu, to se nepovedlo ani Epsteinovi.
Stejně jako v případě špatně provedené inkluze, i zde selhaly instituce, které měly děti chránit, a odborníci, kteří měli být garantem racionality. Selhala také média, Kentler v nich běžně vystupoval jako odborník. Rozdíl je jen v míře zla.
Zatímco u inkluze dochází k záměrně přehlíženému poškozování všech dětí (znevýhodněné dítě nemůže dostat v heterogenní třídě stejnou míru podpory, jakou by dostalo na specializovaném pracovišti, zatímco ostatní děti jsou bržděny), v Kentlerově případě šlo o vědomé nastavení systému na zneužívání menšiny. Obojí ale spojuje arogance moci (státní, vědecké) vůči těm, kteří nemají možnost svobodné volby, ať už je to dítě v heterogenní třídě, nebo dítě v pěstounské péči.
Zdroje: Wikipedia (ZDE), The Irish Times (ZDE), eurozpravy.cz (ZDE), Spiegel International (ZDE), Česká televize (ZDE a ZDE)
- Metoda Maduro - 2.3.2026
- Německý pedofilní experiment - 2.3.2026
- Co bude dále? - 2.3.2026


Děsivé!
Úchyláky podporují zase jenom úchyláci….a v dnešní době je jich hodně u moci. Fuj!
Považuji za pravděpodobné, že v dobách +- Štorchových Lovců mamutů bylo výhodné mít v tlupě pedofila, který by se postaral o děti z přemožené konkurenční tlupy. Výhodné proto, že na jedno dítě +- mladšího školního věku se muselo narodit a být vychováváno až do tehdy běžného úmrtí několik dětí, a ty náklady adopcí dítěte odpadly. Tudíž bylo výhodnější je adoptovat než zařadit na jídelníček po takovém konfliktu obvyklých kanibalských hodů. Proto také to relativně vysoké rozšíření pedofilie, podobné s rozšířením chorob, které byly spojeny s nějakým „bonusem“.
Doporučuji také raný (snad třetí, ale první, kde má titulní roli) film s Brooke Shields „Pretty baby“, u nás v Tv jako „Děvčátko“ (pár ukázek je na youtube), nicméně jsem zachytil v diskusi na csfd, že ono „pretty“ v současné americké angličtině má takovou konotaci, že u Pretty women (např.) bylo názvem dáno, čím se živí. A dotyčná dívenka byla „pracovním úrazem“ sexuální oblažovatelky, narodila se ve vykřičeném domě a jejím snem bylo následovat profesní kariéru své matky. Nicméně v porovnání s jinými filmy o dětech tohoto věku je titulní hrdinka líčena jako někdy milá, jindy dost příšerná (jak děti v tomto věku bývají), a ne jako 25 karátová „svatá“ (třeba Emil a detektivové, Luisa a Lotka a mnoho dalších). A z trochou nadsázky se dá říci, že kdyby ten pedofilní fotograf nebyl do ní totálně zamilovaný, tak by mohl vzniknout leda středometrážní film o brutálním zavraždění v afektu nesnesitelné puberťačky, vyvolaném jejím chováním.
A když jsme u toho, tak ve filmu je zachycena historická epizoda, která se odehrála po vstupu USA do 1. světové války. Americká legie se před odplutím do Evropy shromažďovala v New Orleansu, kde byla obrovská čtvrť vykřičených domů (v níž se narodila a vyrůstala hrdinka filmu Děvčátko). První várka těchto vojáků doplula do Evropy prosycená kapavkou, syfilidou a dalšími podobnými „radostmi“, takže místo na frontu její členové museli do vojenských nemocnic. Proto byla ona čtvrť následně zlikvidována (a to ukazuje tento film, takže je do jisté míry použitelný jako názorná pomůcka při výuce sexuálně přenosných chorob). Omlouvám se za OT, ale doufám, že to někoho třeba zaujme.
Pane Pergill, Vaše komentáře jsou vždy dobré a zajímavé. A pokaždé vždy zjistím něco historického, co jsem sám nevěděl. Děkuji.
To jsou ty západní hovnoty,že pane Jakube Jando.
Jestli ti Němci nejsou divní …
Doufám, že se podobné praktiky („Tato agenda je součástí nových RVP.“) nepropíšou do RVP našich škol.
„Na sexualizaci dětí se podílí také Česká televize v rámci svého kanálu ČT Edu, opět v součinnosti s neziskovkami.“ Z výše uvedených důvodů je nutno finance pro ČT omezit a neziskovky takového zaměření zrušit (zakázat jim přístup do škol).
skopčácký hnus – státní buzerantismus alá Röhmovy SA
No, pokud je nekdo takovy silenec ze adoptuje mladeho cikana, rekl bych ze ma pravo si s nim “trochu uzit”, nez ho ten jeho sverenec okrade a zabije. Nic neni zadarmo.
Problém bych neviděl ani tolik v tom, že dotyční byli pedofilové, ale v tom, že to byli BUZERANTŠTÍ pedofilové. Nemohl ty kluky dát k nějakým svobodným MILFkám – pěstounkám? Věřím, že by to dopadlo mnohem lépe.
A co bych, když jsem byl malý kluk, dal za školku, kde si můžeme hrát s děvčaty bez oblečení 🤭
Myslím, že se velmi nesprávně dává do jednoho pytle „osvobození dětské sexuality“ s buzi-trans genderfluidními nesmysly.
já si pamatuji že si se zuzankou – později jsme na srazech na to vzpomínali – ukazovali bimbáska pipinku a hráli si na doktory měli jsem postílky vedle sebe v rohu u zdi a vždy jsme se těžili jak půjdeme spát po obědě
Jo a po letech progresivní výchovy potkáte Zoda s bimbáskem ven z kalhot a zdraví vás jestli si ho jako zuzanku pamatujete ze školky…. na to ukazujete po stejné progresivní výchově na oplíátku svoji bambeřici a silikony a představíte se jako Jana ……… jo kdo by dětem a vypatlaným rodičům vysvětloval že žádnou „změnu pohlaví“ nikdo prostě udělat neumí, zato uměj vykastrovat (jak holčičky tak chlapečky) a udělat mu tam něco co jako pohlavní orgán jen vypadá, ale nemá jeho reprodukčí funkci a nikdy v budoucnu už ji mít nebude …..
To je tak, když lidé ztratí ostražitost a navolí si homosexuála do vysoké politiky (Pospíšil). Ty si pak třeba kupují malé děti na hraní si dvou tatínků a budou obhajovat jakoukoli uchylárnu, aby ta jejich zapadla.
Kupodivu zase Němec. To je zvlastni……
No a k nám to došlo později s vylepššním erární úchyláky sobě vlastním …. normální lidi označovat za úcbyláky a snažit se jim ty děti odebrat pro úchyláky které znalkyně krejou spolu s devitní pediflní soudkyní státní zástuplyní a fázlačkou …. nebo znáte něco úchylného na hlavu padlého likvidačního špatného co by ze zá=pady k nám nedošlo a neblyo aplikováno?
Tupé bílé ojroovce už natolik zdegenerovaly, že musí vychcípat. Tak vadné geny se nesmí dál množit.
Naštěstí v tom vychcípávání máme celou řadu pilných pomocníků.