Německo: Fašismus nebo hospodářská krize?

Začnu zprávou ČTK:

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 procenta. Dnes to na základě cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat oznámil Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný údaj z konce ledna. Statistici potvrdili také pokles německého hrubého domácího produktu (HDP) za celý loňský rok o 0,2 procenta. Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 procenta. Dnes to na základě cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat oznámil Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný údaj z konce ledna. Statistici potvrdili také pokles německého hrubého domácího produktu (HDP) za celý loňský rok o 0,2 procenta.

Toto je zpráva, která jen dokresluje současný stav Německa jako stále nejsilnější ekonomiky EU. Německo díky drahým energiím není konkurence schopné. Drahé energie má proto, že místo plánovaného levného ruského plynu po odstavení jaderných elektráren „ jede“ na obnovitelné zdroje OZE, které už netvoří několik procent jako u nás, ale už více než polovinu (58%). Nejsem vůbec nepřítelem využívání OZE, ale když nefouká a nesvítí musíte mít záložní zdroje. A když je nemáte, musíte nakupovat a o tom ví své i náš prodej elektřiny do Německa. Obecně, firemní reprezentanti u nás i jinde, kteří nejsou postiženi „slepotou“, kladou nízký nebo žádný hospodářský růst právě do souvislosti s drahými energiemi. A mají pravdu.

V Německu ale po volbách vznikla situace, která vítězi voleb, koalici CDU/CSU, stejně neumožní realizovat program, který voličům představila. Zdaleka nejde jenom o ilegální imigraci, ale zejména právě o to, co s německou ekonomikou udělat. Vrátit do hry jadernou energii se sotva podaří, protože SPD vsadila na její likvidaci a dnes jsou již k dispozici údaje o postupné demontáži jaderných elektráren, které jsou plánovány na desítky let. A to také bude stát docela slušný balík peněz. CDU/CSU slovy Friedricha Merze jasně odmítla jakoukoliv účast AfD na vládě. Byli to ostatně zejména politici CDU a SPD, kteří stále AfD vykreslují jako „krajně pravicovou“ či dokonce „fašistickou“ stranu. Připomeňme si onen údajný „knírek“ šéfky AfD na předvolebním letáku a kolik „starostí“ to provládním médiím udělalo.

Mimochodem, pro zájemce o program AfD existuje velmi detailní článek NĚMECKÉ VOLBY: Program Alternativy pro Německo AfD. AfD se možná i díky tomu, že předsedkyně Alice Weidelová pobývá se svou přítelkyní vy Švýcarsku, ve svém programu inspiruje i referendy ve švýcarském stylu, horuje pro přímou volbu prezidenta (co nám to připomíná??), nechce EU jako federaci, referendum o euru, obnovení hraničních kontrol, lepší vztahy s Ruskem, obnovení branné povinnosti (kde jsme to už slyšeli?), více dětí místo masové imigrace, německá kultura místo „multikulti“, ne islámu, atd. atd. Je dobré to pročíst a zjistíte, že pokud by toto byl „fašismus“, ocitáme se ve světě, kde je možné převrátit na ruby úplně všechno.

Ještě k onomu „fašismu“. Velmi „aktivní“ je v tomto směru web EuroZprávy.cz. Vyšel tu například i takovýto článek: KOMENTÁŘ | AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska z klávesnice Jakuba Jurka. Cituji: Fašistické tendence v Bílém domě už nejsou jen náhodnými excesy – objevují se pokaždé, když se tam mihne Musk, nebo když prezident Trump ráno vstane. Odtud se jako metastázující rakovina šíří do celého světa a Německo tuto realitu v neděli pocítilo naplno. Nejde však o to vinit Ameriku jako celek z toho, že se němečtí voliči rozhodli posílit mandát krajní pravice – o tom tahle debata vůbec není.

Závěr: Německo současnosti zcela jistě k žádnému fašismu nesměřuje. Německá ekonomika, která skomírá, ale samozřejmě vede k nespokojenosti obyvatel a k hledání cesty „jak z toho ven“. Voliči nevěří „zavedeným“, nikoli tak zvaným „demokratickým“ stranám, že jsou schopny situaci řešit a dávají prostor „krajní pravici“ i krajní levici bez uvozovek. Merz to fakt lehké mít nebude.