
Nekráčíme už do jakési liberální diktatury?
ŠTĚPÁN CHÁB
Nějak se nám to všechno schází v jednom pluku liberálního něčeho, co pokrytecky samo sebe ještě nazývá demokracií. Vezmeme to přes Německo do Rumunska a zastavíme se na kávu i v České republice, kde s nadšením přejímáme západní vzory až do úplného zemdlení.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, zařadil německou nejsilnější opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) na seznam „prokazatelně pravicově extremistických“ uskupení. Jako důvod uvedl, že strana ukazuje „četné náznaky odporu proti základnímu svobodnému demokratickému řádu“, stojí ve zprávě BfV.
Co kontrarozvědce na AfD konkrétně vadí? „Etnické chápání lidí, převládající ve straně, není slučitelné se základním řádem svobodné demokracie. Jeho cílem je vyloučit určité skupiny obyvatelstva z rovnoprávné účasti ve společnosti, vystavit je protiústavnímu nerovnému zacházení, a tím jim přisoudit právně znehodnocený status. Konkrétně například AfD nepovažuje německé občany s migrační historií z převážně muslimských zemí za rovnocenné členy německého lidu, jak je etnicky definuje strana,“ stojí ve zprávě kontrarozvědky.
V roce 2015 začala tehdejší kancléřka se svým „wir schaffen das“ měnit Německo v zemi migrantů z Afriky a Blízkého východu. Za těch deset let v Německu razantně stoupla kriminalita, stejně razantně poklesla bezpečnost a adekvátně k tomu stouply i výdaje na sociální stát. Německo se zároveň ekonomicky změnilo z motoru Evropy na brzdu Evropy. A to i faktickým vymazáním diskuse stran klimatické změny, která se v Německu (a v celé EU) stala dogmatem, o kterém se nedebatuje. A to očividně ani ohledně ekonomické a fyzikální proveditelnosti.
V německé společnosti proti této politice liberálního něčeho vznikl zákonitě odpor, který se převtělil ve vznik strany AfD, která je podle průzkumů nyní nejsilnější stranou Německa. Výrazně pak v bývalém východním Německu. Lidé se začínají přiklánět ke „zpátečnictví“. Nevolají po multikulturním a dogmatickém zničení německé identity, ale po její politické ochraně.
Liberální něco, které je dosud u moci, se do demokratického souboje v průběhu narůstání síly AfD pustilo nikoliv diskusí a politickým zápolením, ale přes marginalizování, ostouzení, vysmívání a nálepkování až po nynější kriminalizaci jejich oponentního hlasu.
Ale je to marginalizování, ostouzení, vysmívání, nálepkování a kriminalizace nikoliv AfD, ale Němců, kteří nesouhlasí s politikou liberálního něčeho. Kteří nesouhlasí s tím, že se jejich země mění a změní k nepoznání. Je to zcela legitimní postoj, je to zcela pochopitelná obava a snaha touto cestou nejít.
Tím se liberální něco stává liberální diktaturou, která chce umlčet nesouhlas a kritiku.
A ani my nejsme daleko. Europoslanec za lidovce Tomáš Zdechovský se tento víkend nejen vyfotil polonahý se sekerou v ruce, ale v pátek začal volat i po tom, aby se podobně jako v Německu zachovala i naše tajná služba.
„Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou. A co u nás BIS udělat taktéž u SPD nebo Stačilo?!“ volal gramaticky trochu kostrbatě Zdechovský na síti X po obdobném zničení soutěže politických stran kriminalizováním těch, které nejsou Zdechovskému po chuti, protože nevyznávají liberální dogmatismus.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou.
A co u nás @biscz udělat taktéž u SPD nebo Stačilo?!
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) May 2, 2025
A BIS mu jistě půjde ráda na ruku. Však jednou z jejích priorit byla i revize výuky o národním obrození českých zemí, která BIS přišla příliš proruská.
Takové akce plné politického tmářství povedou k jedinému. K nárůstu daleko většího odporu. To můžeme vidět i v Rumunsku, kde prosincové prezidentské volby anuloval po prvním kole Ústavní soud, protože výherce byl nevhodný. A tak se na něj přilepily nálepky, šikanovaly jej úřady a do dalších voleb měl zákaz kandidovat (což je naprosté popření ústavnosti a demokracie). Jak to dopadá? Favoritem náhradních voleb v Rumunsku je jeho náhrada, jeho politický souputník. V českých médiích pak o druhém prvním kole voleb nepoučitelně informují opět s nálepkami. „Rumunsko volí prezidenta, favoritem prvního kola je krajně pravicový populista,“ píší Novinky. Krásně nám to zase vysvětlily.
A tak si tak myslím jediné. Jsme v éře zrodu nových Hitlerů, kteří povstanou při snaze bojovat proti novým Hitlerům. A mohou vzejít z obou táborů. Ze strany liberálních něcistů, kteří překročí hranice svého dogmatismu a zničí samotnou demokracii ve snaze ochránit nás před politickou soutěží i „nevhodnými snahami“ ochránit své země před liberálním dogmatismem. Anebo můžou noví Hitleři povstat ze strany těch, které liberální něcisti zaženou až do ilegality. Podporu lidí mít budou, protože akce vždy vyvolává reakci. K lásce a liberálnímu pohledu na svět se nedá dopracovat šikanou, ponižováním a kriminalizací. To je cesta do Hitlerova klína. A my do něj jedeme na nejvyšší rychlost, z kopce a u toho pižláme tupými nůžkami brzdná lanka.