10.6.2014
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Nejsou lidi – chybí střední třída

Sdílejte článek:

MIROSLAV PICEK 10|06|2014

Pokud to vezmu od základů, tím hlavním problémem naší společnosti a jejího neuspokojivého stavu pro mnohé voliče a jejich děti, je takřka neexistující střední třída. Ve všech dřívějších západních evropských státech tato důležitá společenská entita historicky vznikla a je tou nejdůležitější částí společnosti. Ona drží stát pohromadě, i když na tu eurozápadní společnost již nějakou dobu útočí vnitřní nepřátelé ve formě bruselských centralistů (neomarxistů) a dokonce i část samotné střední třídy vlastnící části finanční moci (investiční, kapitálové fondy, aj.), která se globalizuje a přesouvá po světě tam, kde je to výhodné.

 

[ad#hornisiroka]

 

Společnost by měla být demokratická tehdy, pokud byla a je vedena převážně nezávislými občany. Demokracie tak historicky vznikla ve státech, ve kterých vládla střední třída aktivních vlastníků. To byli vždy živnostníci, vlastníci půdy a zajištění majitelé nemovitostí a finančního kapitálu. Tito lidé byli opravdu svobodní a platilo pro ně to, co tvrdí ve svých dílech liberální filozofové. Protože majetek nechtěli ztratit, a chtěli ho zhodnocený předávat svým potomkům, byli zodpovědní za svůj stát v budoucnosti. Z toho vyplývala snaha o dobré hospodaření státu touto společností, nedělat nesplatitelné dluhy pro budoucí generace a nerozkrádat veřejný sektor.

 

Tato síla kapitalizující vlastnictví, vždy nenáviděna levicovými kolektivisty, nikdy netvořila většinu obyvatelstva, tou se stala společnost kolektivních konzumentů. A ti chtějí od státu něco jiného, i když i mezi nimi byli a jsou občané s myšlením těch vlastníků spravedlivého malého státu s jasnou právní službou pro občany. Tito tvůrci státu se stali rozhodující sílou vyjádřenou v různých organizacích a politických stranách. Byli si vědomi, že oni svými daněmi budují stát a svoje peníze si musí hlídat a rozhodovat o nich. Demokracii netvoří pouze právo volit, ale angažovanost a prosazování svých zájmů v souladu se zájmy společenskými. Když se po roce 1989 podařil zvrátit komunistický mýtus realizovaný socialistickým všelidovým vlastnictvím majetků (ty co umožňují další kapitalizaci), začala u nás pomalu růst střední třída společnosti, která chce skutečně demokratický stát.

 

 

Konzumní kolektivisté jsou někdy majetkem a finančním zajištěním i na vyšší úrovni jak skuteční členové sřední třídy, protože jejich majetek se rozšiřuje formou platů, marží (nebo úplatným % na dotacích), ale jejich hodnoty a cíle při tvorbě státu jsou jiné než těch, kterým majetek zajišťuje budoucnost tím, že s ním pracují jako výrobci a investoři.

 

Náš zásadní problém těchto voleb je o tom, zda převažuje obava těch lidí, kteří již tou střední třídou jsou stejně jako té části konzumní společnosti, kteří střední třídou ve skutečnosti nejsou, ale stojí na její straně při tvoření skutečně demokratického státu. Jejich obava je z té části společnosti, které je jedno, zda náš stát bude skutečně demokratický a jejich postavení svobodné, pokud budou mít jistotu konzumenta. Toto rozdělení neodpovídá zavedenému mainstreamu politických stran na levici a pravici, proto je stran tak mnoho a každý volič si najde svůj volební lístek. Který to bude, ale většinou nerozhoduje myšlení voliče, ale marketingové agentury najaté lídry politických stran.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky