Náraz do zdi teprve přijde

PETR HÁJEK

Vzmáhající se lidové hnutí odporu není nějakou českou specialitou. Šíří se po většině evropských států spoutaných Bruselem. Ale vlastně v celé (Západem stále ještě stále přímo či nepřímo kolonizované) části světa. A dokonce už i přímo ve Spojených státech a Velké Británii. Vedle Bruselu (Berlína) jsou to totiž především jejich současné vlády, jež jsou hlavní příčinou dramatického chudnutí převážné části západní veřejnosti uměle vyvolanou energetickou, hospodářskou a blížící se potravinovou krizí v euro-atlantickém civilizačním okruhu.

Zakrýt to (a rozmělnit pozornost zotročovaných) měl útok NATO na Rusko odstartovaný krvavým státním převratem na Ukrajině (2014), jenž přerostl v otevřenou (zatím konvenční) válku formálně vedenou rukama pučistického kyjevského režimu. V prosinci to bude rok, co Kreml varoval Bidenovy Spojené státy, že nedopustí, aby pár stovek kilometrů od Moskvy došlo – v obráceném gardu – k opakování Karibské krize.

Tehdy (1962) se sovětský „Ukrajinec“ Nikita Chruščov (byl to on, kdo administrativně připojil v roce 1954 historický ruský Krym ke své domovině) pokusil rozmístit na Kubě, pár stovek kilometrů od Washingtonu, jaderné rakety – a svět stál krůček od zničující jaderné války, právě tak, jako dnes. Jenže tentokrát v Bílém domě nesedí (jakkoli sporný) Kennedy, ale volebním podvodem dosazená dementní loutka „Demokratů“.

Oné strany, v jejímž lůně se zrodily a jsou vášnivě prosazovány různé zničující vlny, na jejichž konci má být lidstvo redukováno na 1 – až 3 miliardy přeživších otroků sloužících k obsluze několika tisíc jimi „vyvolených“: černý rasismus, genderismus, kovidismus, energetická a hospodářská krize, orwellovská tyranie Velkého resetu a balancování na hraně jaderné války s Ruskem jsou toliko poslední z nich. A Brusel (Berlín) podřízený Washingtonu? Jen převodní páka – i když dostatečně luxusně placená (a ovládaná Sorosovými „neziskovkami“), aby se úspěšně snažil být poturčencem horším Turka. Obluda zvaná Věra Jourová je toho (z české líhně) dostatečně názorným příkladem.

Rychle a brutálně

Nicméně poměrně dlouho se nás všechny ty věci týkaly spíše okrajově. I významnému nástroji rozkladu států a rozředění historických národů v podobě řízené migrační invaze jsme až do té ukrajinské poměrně slušně odolávali. Dokonce i kovidismus v podání Babišovy vlády – při všech jeho hrůzách, nechutnostech a obětech (zvláště těch, co v důsledku vakcinace teprve přijdou) – byl jen čajíčkem proti skutečnému teroru a reálném apartheidu vedenému vůči nepodvoleným v zemích na západ a na jih od nás. Přesvědčivé svědectví o tom ostatně přinesla v rozhovoru pro Protiproud TV Monika Pilloniová, česká novinářka žijící v Itálii, když vysvětlovala, že si k nám domů jezdila od kovidového apartheidu odpočinout.

Stačil však volební podvod „podle metody“ (v našem případě změnou volebních pravidel Rychetského ústavním soudem), milión odevzdaných hlasů propadl – a Strakovku ovládl Petr Fiala v pětici s koalicí všehoschopných a ke všemu ochotných Bruselanů (názvy jejich stran je zbytečné jmenovat, jsou v podstatě totožné, jen pod jinými matoucími nálepkami). Nastoupila tak skutečná tyranie západního střihu, cimrmanovská nová smrtka, která se nezakecá. Fiala a spol. vlastně nic nedělají – pouze rychle přenášejí zrůdnou bruselskou totalitu do našich poměrů.

Současně jsou však zcela v rukách washingtonské válečnické guerilly a CIA (přes britsko-kanadského agenta Koudelku v čele BIS). Proto se aktivně zabývají pouze vývozem našich zbrojních skladů Zelenskému (jsme přece ve válce) a co nejdrsnějšímu ničení chatrných zbytků našich vztahů s Ruskem (Rakušanův Putin ve vaku na mrtvoly je jen viditelnější vrcholek ledovce), abychom definitivně ztratili naději na levné energie a stali se potenciálním cílem odvety jaderného útoku. K tomu teď ještě potřebují dostat na Hrad nemravného chameleóna z velení NATO, nebo nějakou jeho obdobu.

Instalace vskutku brutální totality je u nás v plném proudu.

Probouzení

Právě to však způsobilo, že část veřejnosti se začala probouzet. Jistě, bylo to již během dvou roků kovidismu, kdy se do čela nepodvolených postavily významné právnické, vědecké a zdravotnické osobnosti (paní doktorka Soňa Peková, profesor Jiří Beran či právníci Jindřich Reajchl a Zdeněk Koudelka jsou jen ti nejznámější, ale bylo – a je – jich mnohem mnohem více).

Přesto se však sílící lidový odpor neprojevoval zdaleka tak masivně jako nyní. Statisícové demonstrace nepodvolených v Praze (a narychlo „spíchnutá“ kontrademonstrace Chvilkařů složená především ze zdejší ukrajinské diaspory) jsou však rovněž pouze vrcholkem mohutnícího ledovce (a hysterické snahy vlády zastavit jeho zdánlivě pomalý pohyb se skrytou obrovskou společenskou „kinetickou energií“ a drtivým „setrvačníkem“). Možná opravdu doufají, že „to zvládnou“ (překlad Merkelové „wir schaffen das“ byl ostatně motem chvilkařské trapárny).

Náraz do zdi teprve přijde

Ono to ale už nepůjde. A to přesto, že probouzení probíhá v situaci, kdy zdaleka ještě naplno nedopadly na všechny zločinné zničující důsledky bruselského (německého) „Zeleného údělu“, znásobené později protiruskými sankcemi poté, co Washington a Londýn rozpoutali na Ukrajině otevřenou válku s Ruskem. A později přinutily Brusel a Zelenského odmítnout (dubnové) návrhy Moskvy na dohodu, aby pod americkým a britským velením, s profesionálními západními zbraněmi a žoldáky bojovali „do posledního Ukrajince“.

Ten skutečný „náraz do zdi“ zažije česká veřejnost až během zimy. A nelze mu už zabránit. I kdyby nakrásně válka Západu proti Rusku na Ukrajině náhle jako zázrakem skončila (což se nestane), jen by to ještě jasněji odhalilo pravý důvod ožebračení národa a plánovitou „velkoresetovou“ destrukci našeho průmyslu a hospodářství, k níž Fialoví uchvatitelé tak rychlými kroky přistoupili. A v níž ještě rychleji pokračují.

V hluboké krizi nejen Londýn

Snaží se, jak mohou. Ale protože jsou naštěstí stejně hloupí jako luxusně placená smečka, která jim má krýt záda v režimních médiích (jedno jestli tzv. veřejnoprávních či vlastněných oligarchy Bakalou, Křetínským či Lukačovičem), dělají stále zřetelnější boty. Vůbec je to sice nevzrušuje, protože jsou přesvědčeni, že skryti za Bruselem a Washingtonem jsou nedotknutelní – jenže i to je součást jejich omylu.

V Londýně právě probíhají mohutné protivládní demonstrace ožebračovaných. Dávno již zezelenalí (a sezelenštělí) takzvaní konzervativci jsou totiž totéž jako „demokratičtí“ bolševici ve Washingtonu, jejichž ideoví vůdci, původně trockisté (Kristol, Howe) zklamaní pádem komunismu (mnozí byli ještě hosty na posledním sjezdu KS SSSR) přenesli „étos světové bolševické revoluce“ na Západ. Ostatně není náhoda, že je tak obdivuje Havlův Alexandr Vondra (dnes jedna z nejvlivnějších postav ODS, ubytovaná aktuálně v bruselském „parlamentu“).

Šílený válečnický „rudý Boris“ (Johnson) sice padl – a po něm, rychleji než hlávka salátu, i jeho „alter ego“ Liz Trussová – ale syn indických přistěhovalců (a dnes miliardář) Rishi Sunak také nebude mít nejspíš dlouhého trvání. „Vláda je v hluboké krizi,“ prohlásila na demonstraci Ramona McCartneyová z organizace People’s Assembly. „Chceme, aby byla tato demonstrace co největší, aby vládu přiměla k předčasným parlamentním volbám.“

Tupce nepředěláš

Hle, jaký to požadavek! Když se obdobný objevil na pražských demonstracích, Fialoví to okamžitě prohlásili za útok Putinovy páté kolony na demokracii. Možná si soudruh premiér měl důkladněji o „demokracii“ pohovořit s „hlávkou salátu“, když ji s takovou pompou hostil v Kramářově vile (pár týdnů před tím, než padla). Jenže tupce nepředěláš. Co s demokracií (tedy jak z ní vytvořit tuhou diktaturu, aniž změní vývěsní štít) mu teď radí především Bidenovi „Demokraté“ prostřednictvím CIA (bez ohledu na to, zda zmíněný A. Vondra je stále ještě na její výplatní listině).

A ti mají opravdu obrovský problém. Za dva dny proběhnou volby do amerického parlamentu. Pokud se trumpovští Republikáni alespoň trochu poučili, a nedovolí alespoň tak okaté neslýchané volební podvody, jaké probíhaly při prezidentské volbě, z dementního Bidena se stane ke všemu ještě ona příslovečná „chromá kachna“. Prostě už nebude moct v podstatě nic. Zbraně na Ukrajinu počnou ostře slábnout. A možná ho dokonce odvolají – alespoň to tvrdí on sám při posledních zoufalých předvolebních projevech – tak jako se o to „Demokraté“ neúspěšně pokusili s Donaldem Trumpem (podle sebe soudím tebe).

Až se to bude smět?

Všude se to začíná vařit. Volební podvod v Brazílii zbavil funkce „trumpovce“ prezidenta Bolsonara, ale je otázkou, zda si podvedený lid nevynutí nové volby. Latinská Amerika je vůbec v pochodu. Podobném, do jakého se dostává Londýn a Washington. A Itálie s novou protimigrantskou vládou. A ostatně také Izrael s návratem realisty Netanjahua, který se velmi pravděpodobně s Ruskem dohodne.

Již za pár dnů uvidíme, co se stane v samotné „centrále zla“, ve Spojených státech. Pokud „strana války“ ztratí Sněmovnu reprezentantů i Senát – a Donald Trump pak fakticky zahájí předvolební prezidentskou kampaň – může začít našim Fialovým „svěrač stříhat dráty“. Ty neviditelné, „žiletkové“, kterými nás režim obklopuje v novodobém koncentráku, to sice ještě nepřestřihne, ale určitě se žalostně rozechvějí.

Ostatně – něco také musí zůstat na nás. Sto tisíc na Václaváku s Fialovými nehnulo. A statisíce se objeví v ulicích – tak jako za listopadového převratu 1989 – v naší obvyklé tradici „až se to bude smět“. Tehdy také Česká televize a spol. náhle obrátí, a…

Nesmysl? Zbytečné naděje?

Ne. Jen trocha politické romantiky. Bude to samozřejmě podstatně složitější, těžší a bude to stát mnohé oběti. Z beznadějné hrůzy, do které nás washingtonský Bruselan Fiala (a spol.) za pár měsíců účinkování stačil ponořit, se budeme dostávat dlouho.

Možná, že se ještě nějaký čas tahle „cizinecká legie“ mocensky udrží. Cenzurou. Zavíráním politických vězňů. Dalšími monstrózními loupežemi našich peněz, energií, potravin. Ale nic lidského není „na věčné časy“, jak o tom sní diktátoři a tyrani marně po celé známé dějiny.

Zvítězíme!