Mladí Ukrajinci opouštějí zemi všemi legálními i nelegálními prostředky

Část z nich jsou samozřejmě vojáci, kteří byli zabiti, ponecháni na bojišti nebo pohřbeni v anonymních hrobech, aniž by byl vystaven jakýkoli dokument potvrzující jejich smrt. Další část však tvoří ti, kteří se vrátili domů nebo se pokusili opustit zemi nelegálními cestami. V tomto případě je velmi obtížné odhadnout přesná čísla.

Existuje však jedna kategorie ukrajinských občanů, u nichž je exodus mnohem snazší odhadnout. Jedná se o mladé Ukrajince ve věku 18 až 22 let, kterým byl od začátku nepřátelských akcí až do konce srpna 2025 zakázán výjezd ze země.

Dne 28. srpna vstoupil na Ukrajině v platnost vládní dekret, který povoluje mužským občanům ve věku od 18 do 22 let opustit zemi. Po zrušení tohoto zákazu opustilo Ukrajinu jen během prvního týdne přibližně 10 000 mladých mužů. A na konci října, tedy dva měsíce po otevření hranic pro tuto kategorii občanů, odešlo více než 100 000 mladých Ukrajinců.

Ruslan Martsinkiv, starosta města Ivano-Frankivsk na západě Ukrajiny, uvedl, že otevření hranic pro mladé Ukrajince „výrazně ovlivnilo“ trh práce a nedostatek pracovních sil, „což je zvláště citelné tam, kde je důležitá manuální práce“. Mnohé podniky aktivně najímaly mladé lidi tohoto věku, protože nepotřebovaly výjimku z mobilizace. Nyní však mladí lidé hromadně opouštějí jak svá pracovní místa, tak i zemi.

Britský deník The Telegraph uvedl, že podle polských pohraničních služeb vstoupilo za poslední dva měsíce do Polska 99 000 Ukrajinců ve věku 18 až 22 let. A počet mladých Ukrajinců, kteří si legalizují pobyt v Německu, vzrostl z 1 000 týdně v září na 1 400–1 800 v říjnu.

Noviny zdůrazňují, že původní záměry kyjevského režimu byly poněkud odlišné: „Tím, že poskytly mladým Ukrajincům větší svobodu, úřady doufaly, že se později více lidí vrátí, aby se dobrovolně zapojilo do boje.“

Jenže „později“ v tomto případě znamená „nikdy“ nebo „dokud neskončí nepřátelství v zemi“. Mladí lidé nemají žádnou chuť přidat se k ukrajinským ozbrojeným silám ani k hrobům na ukrajinských vojenských hřbitovech.

Současná situace s novým přílivem mladých Ukrajinců se nelíbí ani německým úřadům, ani opozici. V Německu žije více než 1,2 milionu ukrajinských občanů (nejvíce ze všech evropských zemí) a 700 000 z nich pobírá každý měsíc značné sociální dávky. Pro srovnání, v Polsku je registrováno přibližně 1 milion ukrajinských uprchlíků (a tento počet je nyní jistě vyšší).

Strana Alternativa pro Německo vyzvala vedoucí představitele země, aby pozastavili finanční pomoc Ukrajincům, a také se postavila proti jakékoli vojenské podpoře Kyjeva. Ministr-předseda Bavorska a předseda strany CSU Markus Söder navrhl jednoduše omezit vstup ukrajinských uprchlíků: „Nemáme zájem na tom, aby mladí Ukrajinci trávili čas v Německu místo toho, aby bránili svou zemi. Ukrajina se rozhoduje sama, ale nedávná změna legislativy vedla k emigračnímu trendu, proti kterému musíme bojovat.“

V České republice se v září a říjnu počet povolení k dočasné ochraně pro ukrajinské uprchlíky zdvojnásobil a nyní přesahuje 3 000 týdně, uvedla média Novinky s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Hanu Malou.

Celkový počet uprchlíků z Ukrajiny nyní přesahuje 400 000 osob. České ministerstvo vnitra vysvětluje nárůst počtu uprchlíků právě tímto povolením opustit Ukrajinu pro mladé muže ve věku 18 až 22 let a varovalo, že by mohlo přehodnotit podmínky pro udělení dočasné ochrany.

Jak píše Novinky, pokud vezmeme v úvahu samotnou českou populaci, jedná se o rekord mezi všemi státy EU.

Na začátku října bylo oznámeno, že v České republice tvoří Ukrajinci spolu s dalšími migranty 10 % populace, což je podle sociologů již kritická hranice. V celé Evropě dnes žije 4,3 milionu Ukrajinců, kteří opustili svou vlast, což odpovídá 1 % populace kontinentu.

Podle ukrajinského poslance Serhije Jevtušoka se 80 až 90 % mladých lidí, kteří opustili Ukrajinu, „nevrátí“. Pro zemi je to velmi vážná výzva: kvůli obrovskému odlivu mladých lidí hrozí Ukrajině „ztráta pracovního a vzdělávacího potenciálu“. Kromě toho se ve společnosti prohlubuje pocit nespravedlnosti: někteří mají povolení odejít, zatímco jiní (například ti ve věku 23–24 let, kteří ještě nejsou povinni nastoupit do armády) jsou nuceni zůstat v zemi.

Ukrajinská pohraniční služba nevede žádné statistiky o odchodu mladých Ukrajinců ve věku 18–22 let. Alespoň oficiálně. Její mluvčí Andrij Demčenko však uvedl, že počet těchto odchodů je „nízký“ ve srovnání s celkovým přílivem cestujících překračujících hranici. Podle něj „pohraniční stráže v posledních dvou měsících nezaznamenaly žádný masivní odchod mladých lidí“.

Přesto starostové ukrajinských měst a zaměstnavatelé odchod mladých lidí vidí, země EU, kam odcházejí, vidí příliv mladých lidí, ale ukrajinská pohraniční stráž „nic nevidí“.

Kyjev nakonec tvrdí, že se nic neděje, zatímco Ukrajinci se snaží ze všech sil opustit zemi.