Mír se hrabe ze vzácných zemin

Washington je cílem náletů evropských státníků, kteří se tam střídají jak svatí na orloji. Děsí je vyhlídka porážky na Ukrajině. Nechtějí se smířit s tím, že by byli vyloučeni jak z jednání o míru s Ruskem, tak z pozdějšího využití ukrajinských nerostných zdrojů.

Jako předskokan se zkusil prosadit polský prezident Duda, na kterého však měl americký prezident Donald Trump čas jen 11 minut. Líp dopadl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dopracoval i ke společné tiskovce a pokoušel se vnutit svoji představu o pouhém příměří a účasti NATO na jeho dodržování. Trump na to moc nereagoval, snad že to bylo francouzsky.

Další bezprostřední setkání s Trumpem byla připravena pro britského premiéra Starmera a evropskou vysokou představitelku Kaju Kallasovou. Ti všichni se snaží vrazit botu mezi dveře, aby zvrátili původní dohodu Trumpa s Putinem, že bez nich to bude důvěryhodnější. Vlastně toho chtějí zvrátit víc. Místo trvalého míru jen krátké příměří, kde by se dalo snadno vyprovokovat obnovení konfliktu. Místo mírové dividendy vystupňování nákladů na zbrojení.  A za žádnou cenu nepřipustit, aby EU přišla o svého ruského nepřítele.

Slib amerického prezidenta Donalda Trumpa, že rychle ukončí zbytečnou ukrajinskou válku, má přitom ještě doplněk. Rád by dostal vyhozené peníze za podporu ztracené věci zpět. I s úroky. Kdyby to byla válka na výhru, není o čem mluvit, vítěz bere vše. Ale stále rychlejší postup ruských armád nutí k pozornějším počtům. Pouhé přerušení americké pomoci nestačí.

Prezidenta Trumpa přitom zaujalo, že zatímco americká pomoc měla podobu grantů (což samozřejmě stojí za ověření), pomoc EU měla charakter garantovaných půjček. I kdyby to bylo nakonec s těmi garancemi slabší, Evropa stále koketuje s tím, že případně sáhne po zmrazených ruských devizových rezervách, které leží v zahraničních bankách.

To je další třecí plocha mezi USA a EU. Washington se chce vyvlastnění ruských rezerv vyhnout nejen proto, že by to mohlo zkomplikovat jednání s Moskvou. Mohlo by se však stát něco mnohem horšího, kdyby to spustilo útěk dalších centrálních bank z dosahu západní moci. Nejenže by to vedlo k poklesu kurzu dolaru, zvýšení inflace a růstu nákladů na obsluhu obrovského amerického státního dluhu. Mohlo by to smrtelně ohrozit nejsilnější americkou zbraň, použití dolaru jako mezinárodně uznávané rezervní měny. Dokud to funguje, Američan si prostě natiskne odměnu za práci, kterou mu svět odevzdává v podobě dovezeného zboží.

Trump vidí jako mnohem reálnější protihodnotu za válečnou podporu Spojených států využití ukrajinských nerostných ložisek, zejména vzácných zemin. Původně prohodil, že chce touto cestou získat 500 miliard dolarů, které poplynou jak z těžby, tak z licencí na těžbu. Byl by to výnos z „investice“ do válečné pomoci, kterou vyčíslil na 135 miliard dolarů. Není to tedy žádný troškař.

Výnosy z těžby a licencí by se dělily s ukrajinskou vládou půl na půl. Smlouva s Ukrajinou by přitom pokryla všechno jako výhradní práva USA, zatímco ostatní zájemci, včetně EU, by si z toho mohli leda něco koupit. Ukrajinský prezident (v očích Trumpa „diktátor“) Vladimír Zelenský to odmítl, naprosto zděšen. Jak jsem našel na Politico, dokonce i bývalý britský premiér Johnson, který jinak Ukrajinu do té války navezl, označil Trumpův návrh za čiré „vydírání“.

Jedná se ale dál a smlouva je prý blízko. Trump údajně ustoupil na 350 miliard dolarů a rozvíjí úvahy, že půjde zároveň o americký příspěvek k obnově ukrajinské ekonomiky. Souvislost s mírem je zřejmá. Když se Trump dohodne s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a území ponechaná Ukrajině budou obsazena americkými těžařskými společnostmi, není po kom střílet.

Takhle to cítí i Putin, protože nabízí mezinárodní využití ložisek vzácných zemin i na územích, která budou pod ruskou kontrolou.

„Kovy vzácných zemin jsou velmi důležitou součástí, velmi důležitým zdrojem pro moderní odvětví ekonomiky. A my v tomto směru zatím mnoho neděláme. Měli bychom dělat více,“ prohlásil Putin a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout Američanům spolupráci v této sféře. „Pokud jde o nová území, je to stejné… Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery včetně Američanů i tam.“

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-je-pripraveno-nabidnout-usa-ucast-na-tezbe-vzacnych-kovu-rekl-putin-270668

Zmírňují se nejspíš i rozdíly v názorech na bezpečnostní garance pro Ukrajinu. Putin tam původně ani NATO (dokonce i individuální účast některých členských zemí), ani Američany za žádnou cenu nechtěl, ale to ještě neměl představu o Trumpových plánech pro mírové období. Zdá se, že ho přesměrování z vojenských priorit na ekonomické přesvědčilo.

Dokonce pozitivně zareagoval i na Trumpovu nabídku, že by se USA, Rusko a Čína dohodly na snížení vojenských výdajů na polovinu:

„Mohli bychom se dohodnout se Spojenými státy – USA by snížily (výdaje na obranu) o 50 procent a my bychom je snížili o 50 procent. A Čínská lidová republika by se pak přidala, kdyby chtěla. Myslíme si, že návrh je dobrý, a jsme připraveni o něm diskutovat,“ uvedl Putin v rozhovoru pro ruskou státní televizi.

http://en.kremlin.ru/events/president/news/76153

K mírovým garancím Ukrajiny se nyní vyjádřil také Trumpův poradce po otázky národní bezpečnosti Mike Waltz. Jak uvedl, Spojené státy podporují Francii, Velkou Británii a další evropské země, které souhlasí s uzavřením „velmi silných“ bezpečnostních záruk pro Ukrajinu:

„Již léta žádáme Evropu, aby se zasadila o svou vlastní obranu, a již léta žádáme Evropu, aby platila za svou vlastní obranu, protože američtí daňoví poplatníci nesou již po desetiletí nespravedlivé břemeno.“

Waltz rovněž zopakoval Trumpův návrh na vytvoření americké bezpečnosti pro Ukrajinu prostřednictvím výměny vzácných nerostných surovin:

„USA by samozřejmě chránily náš majetek, do kterého jsme investovali,“ řekl Waltz. „Mohlo by to znamenat biliony nejen pro ukrajinský lid, ale i pro nás a pro stabilitu regionu, že ekonomické investice jsou jednou z bezpečnostních záruk, v něž by Ukrajina mohla doufat.“

„Ukrajinský a americký tým jsou v závěrečné fázi jednání o dohodě o nerostných surovinách. Jednání byla velmi konstruktivní a téměř všechny klíčové detaily byly dokončeny. Jsme odhodláni ji urychleně dokončit a přistoupit k jejímu podpisu,“ uvedla v pondělí ukrajinská vicepremiérka a ministryně spravedlnosti Olga Stefanishyna ve svém příspěvku na X.

„Doufáme, že představitelé USA i SA by ji mohli co nejdříve podepsat a schválit ve Washingtonu, abychom ukázali náš závazek na další desetiletí,“ dodala.

https://www.politico.eu/article/zelenskyy-wont-sign-rare-earths-deal-ukraine-will-have-to-repay-for-generations-urges-us-for-dialogue-not-pressure/

Šance na mír tedy rostou, a to je opravdu dobrá zpráva. Provází ji však ta horší, že výdaje na obranu se mají ještě vystupňovat.

Logiku to nedává. Zejména český kontrakt na jaderné bombarďáky F-35, které smíme samostatně jenom zaplatit, ale nikoliv používat (pokud jsou vůbec schopny letu), protože kódy jsou někde v USA, to je bezprecedentní útok na českou národní bezpečnost.

Jde o peníze, které mohly být použity na opravdové zbraně. Nebo raději na mírový výzkum a podobné věci, protože NATO dodýchává a prosazují se ekonomické zájmy jako lepší kotva mocenského zapojení.

Zbyněk Fiala