Milion chvilek pro liberální autokracii a jeho příprava na „nepříznivý výsledek“ voleb

Průzkumy ukazují, že politická scéna může projít změnami, které nejsou v souladu s představami spolku ‚Milion chvilek pro demokracii‘. Hnutí proto zesiluje rétoriku proti určitým politickým subjektům a jejich případný úspěch vykresluje jako hrozbu pro demokracii. Podobné varovné kampaně jsou běžné před každými volbami, ale otázkou zůstává, zda tento přístup spíše neprohlubuje rozdělení společnosti.

Vedle ostré kritiky ideologických oponentů se objevují i náznaky, že nepříznivý výsledek voleb může být důsledkem manipulace, dezinformací, nebo dokonce zásahu cizích aktérů, jako je Rusko nebo Čína. Hlavním nástrojem této strategie je upozorňování na údajné hrozby ze strany proruských nebo populistických kandidátů. Milion chvilek tak často vystupuje jako arbitr, jenž určuje, kdo je „prodemokratický“ a kdo nikoliv. Tento postoj však může posilovat dojem, že pouze jejich interpretace demokracie je legitimní, což v důsledku může narušit důvěru veřejnosti v pluralitu názorů.

Spolek oficiálně nepodporuje žádnou politickou stranu, avšak jeho rétorika a kampaně jednoznačně korespondují se zájmy současné vládní koalice. Během minulých voleb aktivně vyzýval k podpoře tzv. „demokratických stran“, přičemž za tyto „demokratické“ subjekty označoval téměř výhradně strany současné vládní pětikoalice. Naopak politické subjekty, které teď sedí v opozici, systematicky označoval za hrozbu pro demokracii, což budí dojem, že „chvilkaři“ nejsou tak úplně neutrální, jak sami o sobě tvrdí.

Strach z voleb, vazby na politické struktury a preventivní strategie

S blížícími se volbami roste jejich snaha mobilizovat liberální voliče – především ty, kteří sdílejí jejich progresivní pohled na politiku. Demonstrace, mediální kampaně a veřejné akce mají zkrátka za cíl vykreslit určité strany a hnutí jako hrozbu pro demokracii. Kromě aktivit na sociálních sítích lze sledovat i snahu ovlivňovat veřejnou debatu prostřednictvím „spřízněných“ médií a aktivistických novinářů.

Tento přístup není ve volebním boji neobvyklý, ale otázkou zůstává, zda skutečně přispívá k demokratické diskusi, nebo spíše posiluje černobílé vnímání politické reality. Stále častěji se také objevují obavy, že tlak spolku na veřejnost a politické strany překračuje hranice férové kampaně a přispívá k polarizaci společnosti. Pokud se veřejná diskuse zužuje na úzký okruh „přijatelných“ názorů, může to vést k rostoucí frustraci části společnosti, která se cítí vyloučena z politického dialogu.

Milion chvilek se prezentuje jako ochránce demokratických hodnot, ale jejich postup vzbuzuje otázky, zda sami nepřejímají prvky, které běžně kritizují. Apely na „mobilizaci demokratických sil“, volání po „správných volbách“ a ostrakizace politických oponentů mohou v konečném důsledku oslabit důvěru veřejnosti v demokratické procesy. Namísto otevřené diskuse a hledání kompromisů se tak objevují snahy vytvořit dojem, že kdo není „s námi“, je proti demokracii. To může vést k potlačování kritických hlasů a upevňování jediné správné ideologické linie.

Boj proti demokracii ve jménu demokracie?

Milion chvilek se těší značné mediální podpoře, zejména ve veřejnoprávních a liberálně orientovaných médiích, která je často vykreslují jako legitimní občanský odpor proti „nedemokratickým tendencím“. Naopak konzervativní média upozorňují na to, že hnutí se zaměřuje výhradně na oponenty současné vlády, čímž nepřímo podporuje určité politické subjekty. Tento rozdílný přístup může posilovat pocit informační nerovnováhy a zvyšovat nedůvěru části veřejnosti v mainstreamová média.

Zatímco demonstrace Milionu chvilek bývají vnímány jako důkaz aktivní občanské společnosti, protesty jiných skupin – například proti vládní politice nebo na podporu konzervativních hodnot – jsou někdy označovány za populistické, extremistické či proruské. Tento dvojí metr může vést k dalšímu štěpení společnosti a k radikalizaci skupin, které se cítí být opomíjeny.

Paralely najdeme i v zahraničí

Podobné strategie jsou patrné i v zahraničí. Po znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebo opakovaném vítězství Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách se mnohá aktivistická hnutí nesnažila přesvědčit voliče novými argumenty, ale spíše delegitimizovala jejich volbu. Ve Francii i v Německu lze pozorovat obdobné tendence, kdy organizace ovlivňují veřejné mínění prostřednictvím silné mediální a aktivistické strategie.

Obrana demokratických hodnot je samozřejmě legitimní, ale pokud se stává nástrojem politického boje, může to oslabit důvěru veřejnosti v samotné volby. Český příklad ukazuje, že tento trend se neomezuje pouze na zahraničí, ale stává se součástí širšího fenoménu aktivistických hnutí, která se snaží ovlivnit politický diskurz ve svůj prospěch – často i za cenu prohloubení společenské polarizace.

V kontextu nadcházejících voleb a rostoucí politické polarizace se spolek Milion chvilek profiluje jako významný aktér, který se snaží utvářet veřejnou debatu a mobilizovat podporu pro konkrétní politické směřování. I když se oficiálně distancuje od politických stran, jeho strategie a rétorika ukazují na jasnou preferenci pro určité ideologické skupiny. Tento přístup může být zpočátku vnímán jako ochrana demokratických hodnot, avšak dlouhodobě může podkopávat samotnou podstatu demokratické diskuse. Otevřená a pluralitní debata, která zahrnuje různé politické názory, je klíčová pro zdraví každé demokracie. Různé názory a hodnoty, pokud jsou respektovány, mohou přispět k vyváženější a konstruktivnější politické atmosféře, která nebude závislá na polarizujících výzvách k mobilizaci.