Desinformace a cenzura
Asi nejpěknější definice je ta, že cenzura chrání lež před pravdou. S touto definicí nemám naprosto žádný problém. Naopak, na základě zkušenosti s totalitou, do níž se po šťastných devadesátých letech pod taktovkou EU opět vracíme, vím, že tato definice je pravdivá.
Co z toho plyne pro tuhle kauzu. Dovedu si živě představit, že by EU postavila mimo zákon dosavadní učebnice medicíny. Že by je dala na index, vyřadila je z nabídky knihoven apod., jak si ostatně počínali komunisté a před nimi nacisté, její velké vzory.
Mohlo by se snadno stát, že by studenti medicíny pod vedením nějakého „odborníka“ museli začerňovat pasáže ve svých knihách a skriptech, jak to zažila maminka v rámci protektorátního školství. Nevěřím, že by žvásty, z nichž jsou jen v rámci EU živy miliony parazitů, byly nějak omezovány a pravdivé údaje, které je zpochybňují, nikoli.
Požadováním po cenzuře těchto zjevných nesmyslů bychom zcela jistě otevřeli Pandořinu skříňku a stali se oběťmi toho, co z ní vylétlo, nedělejme si v tomto ohledu žádné iluze.
Desinformace a realita
Mohlo by se také snadno stát, že v situaci, kdy jsou určité správné informace pro lékaře (a jiné příslušníky zdravotního systému) klíčové, že by tyto informace byly dodávány studentům medicínských a paramedicínských oborů jako utajovaná fakta, jak jsme byli seznamováni s některými informacemi při výuce na vojenské katedře.
A, pochopitelně, s přísnými zákazy seznamovat s těmito informacemi lidi mimo okruh „zasvěcených“. Může se to zdát být pitomostí, ale za dob komunistického režimu …
Může se stát i to, že pojednou se drasticky zvednou smrťáky v horkých provozech a ošetřující lékaři budou ve stejné situaci, v jaké byli lékaři černobylských hasičů nebo obětí Kyštynské katastrofy (ve skutečnosti se incident, exploze zásobníků s vyhořelým jaderným palivem, odehrál u Čeljabinsku, jméno bylo vygenerováno jako součást utajení), případně oběti „Žukovova jaderného cvičení“, v jehož rámci byla na vojáky Rudé armády svržena jaderná bomba, aby se vědělo, kolik vydrží, a do jaké doby po explozi musí být „spotřebováni“.
Prostě, konflikt nesmyslné ideologie (v tomto případě klimatologie) a vědy zdaleka svým výsledkem nezávisí na tom, kdo má pravdu. Zpravidla, alespoň na nějaký čas, vítězí ideologie. Ostatně, sovětští genetikové by mohli ledacos povídat, kdyby přežili gulagy, kam je nechal poslat Lysenko.
Je dobré připomenout i to, jak na bázi naprostých desinformací, šířených absolventy různých pseudoškol typu filosofie či humanitní studia byly zakázány klecové chovy slepic, byť učebnice pro veterinární lékaře, zemědělské inženýry a odborné biology tvrdí pravý opak, než jak zněla argumentace oněch lhářů.
Ještě jeden argument proti cenzuře
Řada blábolů, a ty Ferreirovy zvlášť, je tak zjevně blbých, že bychom naopak měli jejich publikaci podporovat. Stejně jako bych vždy podpořil šíření idiotských žvástů Římského klubu.
Tyto žvásty, vyvratitelné jak informacemi na bázi učebnic, tak i historickou realitou (nic z toho, co předpovídají např. „Meze růstu“ římských pseudovědců nenastalo, natož aby to nastalo k jimi vyvěštěnému datu), jsou velice cenným materiálem pro diskreditaci žvástalů i toho, co z nich vylezlo (a, pochopitelně i toho, co z nich leze dnes). Klidně ať se dál učí že za 30 let (dnes už asi za 25 nebo dokonce 24) budou Himaláje bez sněhu a ledovců, kontrast s realitou hraje ve prospěch oponentů těchto žvástů.
Nechť v souvislosti s těmito žvásty nastane stejná situace, jako když se z pod „katastrofálně tajícího ledovce v Grónsku“ vynořila vikingská osada, která nemohla být starší než z roku 985, v němž (pravděpodobně) vikingové Grónsko objevili (respektive musela být ještě mladší, protože kolonizovat tuto zemi začali vikingové nejméně o rok později).
Tedy, přestože soudruzi klimatologové a podobné živly šíří zjevné bláboly, snadno zařaditelné do ranku desinformací, neexistuje nejmenší důvod k jejich cenzurování a naopak existuje mnoho důvodů pro zcela opačnou činnost.
Bezpečnostní analytik a chartista Jan Schneider v relaci „Aby bylo jasno“ komentoval činnost šéfa BIS Michala Koudelky.
Už dávno měl být dle mínění Schneidera odvolán. Doufali jsme,
že se zpravodajská služba BIS bude chovat úplně jinak,
než kdysi Státní bezpečnost,
ale ona se přesně dostává do těch samých kolejí.
(Schneider dlouhá léta působil v BIS stejně jako současný vládce BIS plukovník Michal Koudelka.)
Plukovník Koudelka,
takto držitel pozlátkové medajle „vyznamenání“
od americké CIA za kolaboraci,
nedávno poskytl rozhovor portálu Seznam Zprávy,
kde řekl:
„Znevažování předsedy Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny má tendenci nahlodávat důvěru společnosti ve stát.
BIS na to bude muset reagovat.“
Co asi tento zpanštělý lampasák hodlá podnikat?
ba, ba… komunisti vyřazovali zlé knihy z nabídky…
a vidíte, nepomohlo to. Zla máme, že by se mohlo prodávat…
Dezinformace: aby stoupla hladina moří o 1metr, musí do oceánu protéct 360000km3 vody. To znamená roztát 360 bilionu tun ( číslo 360 a dvanáct nul) ledu. To by možná bylo možné při změně náklonu zemské osy, nebo posunem kontinentů, aby se Antarktida dostala někam k rovniku. ..
Jinak ale ne. Oteplování a jeho důsledky jsou jen LEŽ
Ono je to trochu složitější: Roztátí plovoucího ledu by neudělalo nic. Vodu by přidal led z pevniny, ten by moc nestačil, ale pak by nastalo tóčo: Grónsko i Antarktida jsou zatlačeny masami ledu dolů a po odstranění této váhy by se začaly vynořovat (coby pevninské kry.
Hlavně ta Antarktida by byla dost problém, protože je zčásti pod hladinou moře. Možná by se dala i podplout pod úrovní hladiny moře, jak to udělal Verneův Nautilus, ale ta loď by si musela razit cestu ledem. A tohle moře (dělící Antarktidu na souostroví, spojené jen ledem) by bylo vytlačeno. A zvedlo by hladinu oceánu možná víc než voda z roztátého ledu. Nicméně mapy Piri Reise ukazují Antarktidu bez pobřežního ledu a někteří šikulové navrtali pod ledem říční sedimenty tam, kde tyhle mapy ukazují řeky. Protože na mimozemšťany, kteří by z nějakého rozmaru dali neandrtálcům či kromaňoncům mapy z třetihor moc nevěřím, jsem toho názoru, že tu ještě za prvních mořeplavců (?Mínojci?) byla Antarktida na pobřeží obyvatelná, asi jako za středověkého klimatického optima Grónsko. A žádné klimahrůzy se neděly.