
Lidovecká marnost nad marnost
ŠTĚPÁN CHÁB
Lidovci přišli s novinkami v sociální politice státu, které mají ulevit rodinám. Krásné, ba přímo křesťanské hodnoty vložené do legislativy země.
„Navrhujeme prodloužit dlouhodobé ošetřovné z 90 až na 180 dní, aby rodiny nemusely po třech měsících řešit dilema práce vs. péče,“ píše KDU-ČSL na svých sociálních sítích. Je to velmi ohleduplné opatření, které, jak píší lidovci, uleví rodině, jež se bude moci starat o svého padlého člena ne tři měsíce, ale rovnou šest. A dali i příklad, kdy maminka dostane mrtvici. Po třech měsících se sice zlepší, ale ne dost, aby se o sebe postarala. Podle lidovců nyní přichází fáze, kdy matinku odsunete do ústavu, sebe do práce. Se změnou legislativy by se takový souboj s morálkou odehrál až po šesti měsících. No není to krásné opatření?
Ale u toho lidovci neskončili. Jdou se svou odvahou zaujmout voliče dál. Mnohem dál.
„Navrhujeme posílit podporu zkrácených úvazků, aby rodiče, pečující i starší lidé mohli zůstat aktivní na trhu práce.“
A to zní skoro jako kdyby to vymyslela nějaká svatá a dala si hodně záležet. Opatření má zajistit, že samoživitelky by mohly snáze dosáhnout na flexibilní zaměstnání na zkrácený úvazek (čti uklízečka od nevidím do nevidím). Zaměstnavateli by nesnáze hradil stát.
A teď zásadní otázka – no nejsou ti lidovci doslova výborná strana, s kterou by se nám žilo nádherně?
Druhá zásadní otázka – nejde se nezajímat o to, proč s těmito opatřeními lidovci nepřispěchali během posledních čtyř let, kdy byli u vlády. A nejen to, dokonce měli pod palcem Ministerstvo práce a sociálních věcí, tedy ministerstvo, pod které tato opatření přímo spadají. Co přesně tím lidovci tři měsíce po prohraných volbách chtějí říct?
Není to, že zabrousím do aktualit, jako kdyby se olympijský lyžař na sjezdovce při slalomu nádherně domlátil, dojel poslední a ještě při dobržďování vylil rozhodčímu kelímek s kafem, přesto si dole v cíli stoupne a vzpurně komentuje projíždějící světovou jedničku s tím, že on by to dělal rozhodně lépe?
Vím, politický marketing musí jet dnem i nocí jako promazaný. Ale i to lidovecké marketingové oddělení musí vidět absurditu situace. Všichni je máme rádi, všichni si je čteme na sociálních sítích, posloucháme je v impotentních politických debatách o ničem v televizích, pouštíme si politické podcasty a dumáme, která ze stran a který z řečníků konvenuje s naším světonázorem. A pak, když se rozdají karty, hrozíme na druhý břeh rozhádané společnosti. A to buďto z pozice těch, co vyhráli a dělají na druhé dlouhý nos, nebo z pozice těch, co plánují protesty a demonstrace, protože prohráli a rádi by se přihlásili také o slovo. A obě strany, zaměstnané hrozbami vůči druhé půli populace a děláním dlouhých nosů, pak nemají kdy sledovat, že ať tak, nebo tak, tam nahoře je to jen o impotentních marketingových výkřicích.
Že není? Lidovecké výkřiky do tmy sociálních sítí o tom, jak se o nás postarají s péči Matky Terezy, následuje postupné ustupování z předvolebních slibů těch, kteří se dostali k moci. Tady trochu ubereme, tady ustoupíme zcela a aby to tak nekřičelo, zahájí se uřvaná debata o nějaké prkotině, která má zastínit ústup z předvolebních slibů. Možná necháme někoho utrousit nějakou drzost, někoho nepustíme k moci, někde se mediálně zavděčíme skandálkem. Aby byl klid na práci.
Děje se to tak s každou vládou. Ta nová nebude výjimkou. Kosmetické změny. Ale co dělat, když 80 % výdajů je mandatorních a 80 % legislativy jen přebíráme z EU. Tak co mají (nejen) lidovci dělat jiného, než tapetovat sociální sítě i veřejný prostor absurditami?


No jo, no. Lidovci pořád slibují a pak lezou do zadku té straně, která jim umožní mít koryta tak, že z toho co slibují lidem nikdy nic nesplní. A jsou tak prolezlí, že už se toho nezbaví. Ale i přes to je nutné poznamenat, že jsou horší případy. ODS, TOP nebo STAN mají aféry jako Dozimetr, kampeličky a další, ve kterých jsou normální vraždy. A v dnešní demokracii musíme být vděční za každou stranu, která nevraždí. Prachy jsou prachy a nějaká ta vražda je v kapitalismu vedlejší. Lidovci stejně půjdou do háje, ale stran jako je ODS se jen tak nezbavíme. Možná se jim ty vraždy politicky skutečně vyplácí. Voliči ODS, TOP a STAN jistě chápou, že když je to pro prachy, je to pro větší dobro. Pokud každý bude hájit svůj zájem, tak to bude dobré pro všechny. To je přece hlavní zásada.
Tady se jedná o fatální nepochopení politiky. Když je politik ve vládě, má jen jednu starost: nahrabat si co nejvíc. A je to práce na plný úvazek, na nic jiného nezbývá čas. No a když je politik v opozici, času má naopak nazbyt, protože ho čeká v podstatě jen čekání na další volby a jedinou jeho prací je zpochybnit vše, co říká vláda, bez ohledu na to, zda je to dobré nebo špatné. A tak je dost času na vymýšlení slibů.
Oh kterak vpravdě humanitární nápad hodný opravdového křesťana,
Mé Bohu/žel jensozava postřehnutelnou chybu a pihu na kráse.
ZPOIŽDĚNÍ