8.1.2026
Kategorie: Společnost45 přečtení

Liberální demokracie je klinicky mrtvá. K jejímu konci stačí jen nahlas říkat pravdu

Sdílejte článek:

NESPOKOJENY

Liberální demokracie je demokracií jen do té chvíle, dokud lidé poslouchají a alespoň předstírají, že věří jejím propagandistickým prostředkům.

A protože je postavena na mnohdy až do očí bijících lžích, které se příčí zdravému rozumu, působí její apoštolové téměř vždy urputně a někdy až dokonce komicky.

Je proto zapotřebí tyto lži neustále kultivovat tím, že jsou, až do zblbnutí, opakovány v médiích a normovány v nadnárodních korporátech, čímž se společensky normalizují a jsou tak připraveny být politiky normovány do podoby zákona.

Problémem však je, že ani tento nekonečný výplach nezpůsobí, aby se zjevná lež stala pravdou, neboť stále neobstojí ani v elementárním testu logiky a zdravého rozumu.

Proto si liberální demokracie vytvořila proti těmto pro ni nebezpečným testům obranné mechanismy. Používá k tomu metody „sociálního zostuzení“, které historicky používala každá kolektivistická ideologie.

Kdokoli si nemyslí to, co se po něm chce, aby si myslel, je liberální demokracií onálepkován a zařazen do skupiny, spojení s níž se každá správná nemyslící nádoba na oficiální propagandu bojí jako čert kříže.

Jde o moderní nálepky jako „antivaxer“, „plochozemec“, „dezinformátor“, či souhrnně, „dezolát“.

Samozřejmě, že každému takovému člověku je zapotřebí, tak nějak liberálně demokraticky, sebrat právo říkat a činit jinak, než jak je tomu v souladu s libtardí doktrínou.

Liberální demokracie se tak od fašismu liší pouze mírou agresivity represivního aparátu, potírajícího nevhodnou pravdu.

Zatímco fašismus měl koncentrák, liberální demokracie má gulag politické korektnosti.

Logika k těmto všemožným zákazům vedoucí je jednoduchá:

  • Já mám (jedinou a oficiální) pravdu
  • Každý, kdo si myslí a říká to, co já, má pravdu
  • Ty si nemyslíš a neříkáš to, co já, takže nemáš pravdu
  • Každý, kdo si myslí a říká to, co ty, nemá pravdu
  • Kdo nemá pravdu, je dezinformátor
  • Nikdo nemá právo dezinformovat nepravdou
  • Proto vy nemáte právo toto říkat
  • Když nemáte právo to říkat, tak my vám to zakážeme.

A jak se pozná, co je pravda? No přece když to pochází z důvěryhodných zdrojů, které jsme vám jasně označili, tak je to pravda.

Stejně jako jsme vám jasně označili ty nepravdivé – dezinformační.

Představitelé liberální demokracie jsou navíc natolik fanatičtí a hloupí, že si vůbec neuvědomují, že nemohou lidem silou vnutit, co si mají myslet, stejně jako člověk člověku nemůže vnutit respekt, neb ten si je možno jedině zasloužit. A že čím více potlačují jiné názory a zdroje informací, tím více je živí, stejně jako odpor k nim samotným a jejich ideologii.

Čtyři tisíce zatčených za rok ve Velké Británii za projevy na internetu, stejně jako existence politických vězňů u nás a na Slovensku a všeobecná snaha o cenzuru sociálních médií jen potvrzují to, jak argumentačně slabá a nejistá se liberální demokracie cítí být a nepřímo tím poukazuje na to hlavní – že se nejvíce bojí pravdy, protože ta pro ni znamená jistou smrt.

Její hlavní apoštolové při tom vypadají jako banda zmatených idiotů, stojících v bahně vlastních lží, pod vodopádem pravdy, který se zoufale snaží chytat holýma rukama, přičemž se s každým pohybem ještě více potápějí.

My to všechno zpovzdálí pobaveně sledujeme a tiše si přejeme, ať těmi rukami mávají ještě víc.

Liberální demokracie je klinicky mrtvá.

K tomu, abychom jí zasadili definitivní ránu z milosti, nám stačí pouze jediné – nebát se nahlas říkat pravdu. [zdroj]

Redakce

Sdílejte článek:
45 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)