6.4.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Koronavirus a ezoterické plky

Sdílejte článek:

MATT

V souvislosti s epidemií koronaviru v poslední době narážím na spoustu textů a úvah, které spadají do kategorie ezo kecy, protože sorry, jinak to nazvat nemůžu. Bohužel tenhle typ úplně nesmyslných úvah, které mají být jakože hrozně deep a wise, ale ve skutečnosti jsou to povrchní nesmyslnosti, se vyskytuje v době skoro každé krize.

Například v roce 2012 spousta lidí věřilo, že se blíží konec světa, protože končil Máyský kalendář. A šířilo se mnoho textů, které říkali: “Nebude to konec světa, ale svět se skutečně změní… Najednou bude lidstvo jiné. Najednou si uvědomíme, co je skutečně důležité. Najednou bude mít člověk k člověku blíž a najednou budeme žít zcela v souladu s přírodou.” – prostě ezo kecy hadr.

Nyní čtu podobný věci. Prej si díky koronaviru naše civilizace konečně uvědomí, co je skutečně důležité a přestane pro nás být důležitý ten zbytečný konzum a utrácení a zjistíme, že nejdůležitější je být s rodinou a bla bla. Jakožto lidstvo už máme příliš mnoho a nevážíme si toho a marníme čas zbytečnostmi a honíme se za věcmi, co doopravdy nepotřebujeme. A bla bla bla bla bla.

Nejvíc ezo byl tenhle článek, který se jmenuje Koronavirus přinesl renesanci skromnosti a soběstačnosti. Mění priority našeho myšlení, který napsal Pavel Podruh. A několikrát mě naprosto zvedl ze židle, protože obsahuje tolik WTF, až mi došlo, že se proti nim musím vymezit, protože mě téměř uráží. Pokud na tohle autor narazí – please, berte to jako feedback čtenáře.

První odstavec začíná takhle:

Ruku na srdce, všichni jsme si z pohodlnosti rychle zvykli na systém, ve kterém absolutně nepochybujeme o zajištění těch nejzákladnějších potřeb vody, elektřiny, potravin a dalších životních nutností.

Nemyslím si, že jsem pohodlný, když si napouštím vodu z kohoutku a nechodím s vědrem 5 km pro vodu do studny. Dále nechápu, proč autor považuje elektřinu za životní nutnost (?). Bezdomovci žijí bez elektřiny. Křováci v pralese žijí bez elektřiny. Celá řada lidí žije bez elektřiny. Ne, elektřina není nutnost. A jestli je tohle začátek článku, co nám chce vyčítat rozežranost, pohodlnost apod. tak by si měl něco tak konzumního jako elektřina, odpustit, konzument jeden. Příští článek chci napsaný proutkem do písku jak za časů Aristotela.

“Máme prokazatelně v průměru všichni více, než skutečně potřebujeme.” – to nemáme. Víte, kolik my máme? Máme PŘESNĚ TOLIK kolik potřebujeme. (Teda jako, pak jsou další věci, které potřebujeme, ale nemáme, takže je poptáváme). Všechny věci máme PRÁVĚ PROTO, že je potřebujeme. Potřeby jsou subjektivní. Autor považuje za základní vodu, potraviny (ok to je fér, bez vody a jídla skutečně umřeme), z nějakého podivného důvodu elektřinu, a všechno ostatní nazývá zbytečným. To je úplně random definice, podle které nejde ani žít.

Už pravěku, když pračlověk vyrobil první nástroje, aby věci nemusel dělat složitě a lehce, byl zřejmě luxus, protože to nebyla voda a základní potraviny. Už když si vytvořil první příbytek, aby nemusel spát v jeskyni a začal zemědělčit, aby nemusel lovit, byl luxus. Začal dělat něco nad rámec jídla a vody – začal si ulehčovat život.

Jinak mě fascinuje to slovo PROKAZATELNĚ. Ano?! Tak bych rád poprosil o to PROKÁZÁNÍ. Prokazatelně znamená, že na to existují tvrdá data. Existují? Tak sem s nimi!

“V tomto stavu nás najednou nějaký COVID-19 všechny zavřel právě do té metaforické salaše v horách. A hele, ona má něco do sebe. “ – no, to opravdu nemá, no dál?

Jako sorry, tohle mi trochu připadá jako takový ty slizký úvahy hospodských strejců, že vojna má něco do sebe, protože z chlapců udělá chlapy. A že zákonem vynucené zavírání obchodů o svátcích má něco do sebe, protože lidem prospěje, když si chvíli dají oddech od nakupování a radši vyrazí do přírody.

Všechno tohle spadá do kategorie “Žvásty lidí, co si neumí hledět svého.”

“Mávnutím kouzelného proutku docházíme doma myslím všichni ke kolektivnímu prozření. “ – já jsem kolektivně došel akorát tak k prozření, že jsi ťulpas.

“Víc než kdy jindy se tak právě nyní ukazuje, jak je ten náš luxus zbytný. V pohodě se bez něj obejdeme.” – to neukazuje. Ukazuje se, že ten “luxus” potřebujeme víc, než kdy dřív, protože bez něj kolabuje ekonomika a lidé umírají. Dál?

“Dává pořád smysl snít o luxusní vile, bazénu a třech autech v garáži?” – najednou je luxus vila, bazén a tři auta v garáži? Já myslel, že je to všechno, co není voda, potraviny a elektřina. Tak si vyber, kámo. Proč je bazén luxus? A proč není luxus PC, na kterém jsi tenhle článek napsal? Proč není luxus ten batoh, co máš na fotce pod článkem? Ty věci jsou vybrané zcela pocitově bez nějaké logiky.

“skromnost se nehoní za dalším zbytečným fyzickým majetkem a má více času na děti, na mámu, na přátele.” – fyzický majetek je zbytečný? Sorry, potraviny a voda jsou fyzické. Stejně jako elektřina. A nazval jsi je základní.

Pochopitelně se tady autor snaží říct, abychom byli víc duchovní a zaměřili se na důležité věci, jako je láska k rodině a né drahá auta. Chápu chápu, ale pořád úplně ignoruje, že tyhle věci jsou prostě subjektivní. Někomu v životě dělá radost rodina, někomu cestování (k tomu potřebuje spoustu fyzických věci btw), a někomu zase dělá radost mít doma pět luxusních aut.

A co když se tyhle věci doplňují? Co když mám přátelé, se kterými mě baví hrát videohry, takže k tomu potřebuji něco tak povrchního, jako je herní PC? Co když je rodina, kde všichni milují luxusní auta a dělá jim jako rodině společně radost si je nakupovat a jezdit v nich?

Já si nemyslím, že se věci dělí na duchovní a materiální. Všechny materiální věci vznikly z duchovna – někdo je musel vymyslet, navrhnout a vyrobit a obvykle jsou to lidi, které tyhle věci baví. Ať už designér navrhuje auta nebo třeba videohry, tak ho to baví a naplňuje. A duchovní je i užívání si těchto věcí. Radost z dobré hry není povrchní, ale je to skutečná emoce. Jestli je něco povrchní, tak je to tohle wannabe deep dělení.

Pochopitelně tam autor musel nacpat obrázek té manipulativní ekohovadiny o tom, jak je teď méně znečištění, protože se zavřely továrny. Všichni pořád tohle sdílí – to je tak nesmyslné, že bych o tom měl napsat samostatný text. Každopádně víte, kdy by bylo nejméně znečištění? Kdyby lidstvo hromadně vymřelo. Musel by ale na světě zůstat aspoň jeden člověk, aby mohl na sociálních sítích sdílet fotku, jak bez lidstva není znečištění a psát k tomu “k zamyšlení…”

Méně znečištění nad Evropou… Btw, věděli jste, že vaše oblečení nebude špinavé a nebudete ho muset prát, když ho nebudete nosit? K zamyšlení…

“Bez druhého auta v garáži se žít rozhodně dá, ale bez tekoucí vody, fungující elektriky a potravin v regálech dnes už ani náhodou. “ – bez elektřiny se žít dá. Bez potravin v regálech taky, protože si ty věci můžete někde pěstovat na zahradě a květináčích (což dále autor dokonce navrhuje, takže si i protiřečí). Opět, zcela random výběr nějakých věcí, které považuje za základní.

“v posledním měsíci začalo skloňovat slovo závislost a jeho jednovaječné dvojče soběstačnost?” – jo jo, bohužel se začalo hodně mluvit o soběstačnosti – to kouzelné populistické slovo lidí, co nerozumí tomu, jak funguje ekonomika a komparativní výhody.

“Pravda je taková, že téměř všichni v zajištění svých páteřních zdrojů slepě důvěřujeme někomu jinému, někomu výše. “ – no já nevím, jak autor, ale já slepě nedůvěřuju. Já se na trhu dost orientuji podle dobrého jména, když mám možnost výběru. A kdo má dobrou reputaci si zaslouží mou důvěru. To není slepé.

“Víme často i ty nejmenší detaily o fungování našich iPhonů, ale víte třeba, kolik Vás stojí 1kWh elektrické energie a kolik se na její výrobu spálí uhlí?” – jak funguje můj telefon na rozdíl od těch dalších hovadin potřebuju vědět, takže to dává smysl. Ale autor by měl jít příkladem a taky si nastudovat pár věcí. Třeba jak bez těch povrchních materiálních fyzických věcí jako auta a počítače, které bychom měli vyměnit za rodinu a přátelé, mu denně pomáhají a bez nich by tu rodinu ani neměl, protože věci, které denně využívá vzniky díky těžbě, těžkému průmyslu a logistice a globálnímu trhu, včetně jeho hygienických potřeb, léků, oblečení, elektroniky atd.

“Víte odkud a jak se k Vám dostane ta čisťoučká voda, kterou bereme jako samozřejmost a jakou reálnou hodnotu má 1 její litr?” – ne asi, nechodil jsem na základní školu a proto nevím, jak fungují rozvody vody.

“Víte, odkud pochází jídlo, které jíte a jakou cestou projde?” – opět, nechodil jsem na základní školu a nevím jak funguje průmysl s jídlem.

(jako já bych to věděl i bez základky, protože je to obecně známá věc, ale whatever).

“podporujte české dodavatele” – opět ta hloupá ekonomická téze, kterou vyvrátil Fréderic Bastiát už 200 let zpátky. Merkantilismus a nacionalismus jsou passé. Jak k tomu vůbec došlo, že se autor najednou proměnil v nacionalistu? A proč si zrovna vybral lidi uvnitř státu? Proč není lepší kraj nebo město?

“Pokud už dlouho uvažujete o vlastní solární elektrárně s baterkou, “ – ale ale ale, najednou se pánovi zachtělo kupovat tuhle fyzickou luxusní zbytečnost, protože není dost skromný na to žít někde v pralese.

“můžete konečně na kole projet republiku a spát třeba pod širákem, když na to přijde” – to asi ani ne, protože zákon teď nedovoluje rozhodně spaní pod širákem, když policisté mlátí lidi za to, že sedí na lavičce v parku. A není to strawman argument – autor doslova reaguje na koronavirovou krizi.

“Vrozenou přirozeností soběstačného nastavení mysli je šetrnost, účelnost a kreativita, to se nám teď bude myslím hodit. Místo třpytek.” – a ty “třpytky” vznikly jak, když né kreativitou? Můj herní PC nenavrhl nějaký kreativní designér? Účelně a šetrně? Nebo těch pět bazénů, co má boháč na zahradě?

Autor si mimochodem dost protiřečí, protože na jednu stranu chválí soběstačnost – pěstujte si doma zeleninu a mějte sud na dešťovou vodu (v některých státech nelegální, protože hygiena), ale zároveň chválí, že lidé sdílí roušky a máme sdílet přebytky apod. Co podle něj trh asi je, když né sdílení přebytků? A jaký je rozdíl mezi tím, když lidi vymění roušky mezi sebou v malé české vesničce a když velká firma něco dovede ze zahraničí? Jedno je fuj fuj, utrácení za materiální zbytečnosti a druhé je hezké lidská kreativní soběstačnost. WTF…

Každopádně nic z toho, co zmiňuje není “soběstačnost”. U všeho je nutná směna s druhými lidmi.

Solární elektrárna, nádrž na sbírání dešťové vody, pěstování vlastní zeleniny, projíždění republiky na kole… Nic z toho by neměl bez globálního mezinárodního trhu. Solární panel, jízdní kolo, nádrž na vodu, všechno z toho musel někdo vyrobit. Vyrobily to ty továrny (co tak strašně znečišťují živ. prostředí a je hezké, že teď ne, když vše stojí díky koronaviru), někdo to musel navrhnou v CAD/CAM systémech, muselo se to logisticky nějak dopravit (v nákladních lodích, letadlech) a byly přitom využity všechny ty fyzické zbytečnosti, které máme vyměnit za duchovní radost z toho, že máme rodinu. Nic z toho by však nemohlo být, kdyby do toho všeho neinvestoval nějaký ten pohodlný boháč, co má doma dva bazény, tři auta a kouří doutníky, protože bez jeho nákupu akcií by průmyslová firma měla těžko nějaký kapitál.

A právě proto, že tenhle boháč není skromný, ale naopak rozežraný strýček skrblík, co chce mít deset aut, tak je ochotný investovat peníze s tím, že se mu vrátí, jinak by se na to vykašlal. A právě proto lije do akcií a díky tomu firmy můžou vyrábět a na konci jsou běžné věci pro běžné lidi jako právě jízdní kola, šicí stroje, nádrže na vodu, solární panely atd.

Bez těchto věcí by ani nevznikly ty roušky, co lidi šijí a jsou tak úžasně soběstační a kreativní dle autora. Ty šicí stroje se samy nevyrobily. Autor haní věci, bez kterých by sám nepřežil ani den.

“Navíc to celý svět trochu zpomalí a to je možná přesně to, co příroda nutně potřebuje” – tyhle ekopropaganda mě fakt už hodně pije krev. Hele, nemám nic proti ekologii, ale nesnáším tenhle ten typ slizkých keců…

“Řekla si o to sama, asi bychom měli naslouchat” – jasně, sama příroda na nás seslala koronavirus, který zabije hromadu lidí. Lidí, co jsou něčí otcové, matky, synové, dcery… a způsobí mega obrovský ekonomický kolaps… Prostě trest za to, že moc utrácíme, jsme moc konzumní a zaměření na materiálno a jsme málo ekologičští. Epic Facepalm

“Sestřičky, doktoři a doktorky, lidi na přepážkách v obchodech, na poštách, hasiči, vojáci a spousta dalších” – až na ty vojáky ok.

Nevím, co dalšího dodat. Autor prostě nerozumí tomu, že když se něco děje na mezinárodní úrovni, tak je to úplně stejné jako když se to děje místně. Když mi soused dá deset vajec ze svého slepičího chovu a já mu dám za to flašku vína, je to úplně stejně tržní chování a směna jako když mi firma zabezpečí tekoucí vodu nebo když mi velká firma vyrobí a prodá herní PC.

Autor jen vybírá zcela random některé druhy tržního chování, nazývá je zbytečnými, nepotřebnými, “třpytkami”, nekreativními a opakem soběstačnosti. Dále zcela náhodně a pocitově vybírá věci, které nutně potřebujeme a ostatní nazývá zbytečnosti, kde ignoruje, že tyhle věci jsou subjektivní. A na základě toho kritizuje celou společnost, jako pohodlnou, neskromnou apod. A k této podivné rétorice vycházející jen z jeho dojmů využívá pandémii koronaviru. Článek se snaží vypadat hodně hluboce, ale je extrémně povrchní a operuje s řadou mylných premis.

Závěr: Nope.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 3,83 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky