Konec. S poslední zavřenou elektrárnou v Německu už nikdy dostupnou energii mít nebudeme

Chcete Green deal a chcete být řádně uhlíkově neutrální. Chcete elektroauta, abyste omezil emise ze spalovacích motorů. Ty chcete zrušit. Chcete nutit průmysl vypouštět do ovzduší už jen obláček páry. Ten průmysl teda zrušit nechcete, protože něco vyrábět a jíst by to asi chtělo. Pokud byste uvažoval logicky, předtím, než to všechno zrušíte a zakážete, zajistil byste si dostatek dostupné energie, protože jinak vám to přirozeně nebude fungovat. To byste ale nesměl být Němec. Němec a tím i celá EU na drobné komplikace nehledí. Ti jdou kupředu levá, či jiná gesta, dle aktuálního vůdce.

Z nějakého záhadného důvodu se rozhodnete, že jaderná energie je špatná a to, i když patří mezi nejekologičtější a neúčinnější energetické zdroje. To nevadí, jste Němec, víte to líp a je špatná. Basta fidli. Určíte datum, kdy s ní definitivně skoncujete, a toho datumu se hodláte držet. Za každou cenu. To za každou si pamatujte, ono to totiž bude naše cena.

Takže přijde jedna dubnová neděle a „otočíte knoflíkem“ na stop. Potřeba energie ovšem tím okamžikem světe div se neskočila, a tak musíte začít na „plný koule“ a kotle začít roztápět uhelky. Okamžitě se vyšvihnete na druhé místo žebříčku největších producentů planetě škodícího CO2 v EU. Něco je špatně. Fakt??? Nechápete, co se stalo, ale to nevadí, jste Němec, to dáte.

Výpadek chcete přece nahradit levným plynem z Ruska. Sakra. Už víc než rok je tam válka, vy tam valíte jednu sankci za druhou, protože tak je to přece správně. Nicméně najednou zjišťujete, že nemáte ten plyn, co byl v plánu, že být měl. A vlastně už nemáte ani ten plynovod, protože Nord Stream vám rozstřelili frajeři na plachetnici. Máte už jen díru.

Ale protože dodržet plán se musí, byť je nesmyslný, kašlete na to. Nicméně hladový průmysl a v něm vlivní odboráři zdvihají varovně obočí a táží se co dál. Táží se i ekologové, které smrad z uhlí zaskočil a nemají si kde nabít elektrokolobrndu. Cena letí nahoru, protože když je něčeho málo a vy z toho uděláte ještě míň, tak jste právě podpálil inflační doutnák. Gratulky. Nicméně jste Němec, a přemýšlíte co s tím. Pozdě, ale přece.

Vzpomenete si, že k vám sem tam jezdí zvláštní člověk s brejličkami a lesklým čelem, co říká, že má energie dostatek. Nevíte kdo to je a je vám to jedno. Voláte asistentce ať mu její sekretářka zavolá, že potřebujete sanovat ten malér, co jste si způsobili. Obratem se dozvídáte, že to není problém, můžete si jí na Lipské burze koupit dostatek, a na vaše poměry za slušnou cenu. Tak sláva, problém se vyřešil. Jste Němci a říkali jste, že to dáte. Asistentka se ptá, jestli se ten pán může s vámi přijet vyfotit. Zbláznila se? Vy? Němec? EU? Tak možná když půjdete někdy kolem….

Za kopcem v České republice opět letí ceny elektřiny nahoru, nemáme šanci zaplatit německé ceny. Nikoho to nezajímá. Průmysl začíná mít problémy a i ten zahraniční pokukuje po výrobě jinde. Musíme dostavět jaderky za peníze které nemáme, protože musíme někam posílat pořád víc a víc proudu. Půjčíme si od EU a od Německa. To dáme. Hrozí výpadky. Nikoho to nezajímá. Německo přemýšlí, že odstěhuje svoje firmy za hranice, protože ani levná pracovní síla už nevyváží drahou energii. Němec si říká, jak může být někdo takový idiot, ale jinak ho to nezajímá. Dal to.

Čech si říká, jak se to mohlo stát. Přece říkali, že to taky dáme….. Nedali jsme to.