Když vám srdce bije jen občas, zemřete. Pravda o obnovitelné elektřině
TOMÁŠ ZÍTKO
Pokud vám srdce bije jenom občas, nepřežijete. Pokud civilizace má energii jenom občas, nepřežije také, argumentuje inženýr Tomáš Zítko, spoluautor knihy Na prahu nové civilizace. Čísly i logickými argumenty vysvětluje, proč obnovitelné zdroje, které energii dodávají jen občas, nejsou dostatečné pro normální provoz. A že zelená transformace, kterou plánuje Evropská unie, není záchrana, ale přítěž.
ÚSKALÍ ZELENÉ TRANSFORMACE – ČÁST PRVNÍ
V posledních letech se politici a aktivisté předhánějí v přijímání nejrůznějších ambiciózních cílů, které nám mají zaručit šťastný život v panensky čisté přírodě. Představa je to sice krásná, bohužel ale z říše pohádek.
Realizaci podobných utopických plánů zkoušeli marxisté již ve 20. století například v Sovětském svazu, Číně či Kambodži. Světe, div se – jejich cesta pokaždé místo do nebe vedla rovnou do nejhlubšího pekla. Desítky milionů obětí masakrů a hladomorů, které tehdejší kolektivističtí plánovači vyvolali, však zřejmě nejsou dostatečnou historickou zkušeností pro dnešní stejně zapálené neomarxistické plánovače centralizované v Bruselu. Kdo se z historie nedokáže poučit, musí ji opakovat.
Pokud chcete porozumět problematice zelené transformace, doporučuji přihlásit se na kurz přežití. Co na něm zakusíte? Hlad, žízeň, zimu, únavu – tedy problémy spojené s nedostatkem surovin. Kurz přežití vás totiž nemá naučit nic jiného než jak efektivně hospodařit s energií.
V krizové situaci se jinak běžné věci stávají luxusem. Omezené množství energie vás nutí volit priority. Pokud mrzne, je třeba stavět příbytek, pokud jsou teploty nad nulou, je lepší přespat pod širákem a energii nutnou ke stavbě provizorního přístřešku raději investovat do hledání potravy.
Některé potravinové zdroje nás zasytí, ale jsou obtížně dostupné – například lov zvěře. Jiné jsou dostupnější (např. sběr larev a bobulí), ale jejich energetický přínos spíše než k přežití poslouží pouze k oddálení smrti.
Obdobně je tomu i s naší elektrizační soustavou. Na výrobu elektrické energie dnes spotřebováváme pouze pětinu primárních energetických zdrojů (paliv), přesto je pro nás elektřina naprosto nepostradatelná. Elektrárnu si můžeme představit jako srdce našeho průmyslového komplexu, elektrizační soustavu jako cévní systém, elektřinu jako krev v jeho žilách a nejrůznější továrny jako orgány zajišťující životní funkce. Stejně jako orgány v lidském těle, i továrny bez dodávky elektrické energie velmi rychle odumírají.
Pokud se však z energetického systému odstraní jádro a fosilní paliva a zůstanou pouze tzv. obnovitelné (občasné) zdroje, nastává podobná situace jako na zmíněném kurzu přežití. Zdroje, které byly do té doby samozřejmostí, se přinejmenším v určitých časových obdobích stávají luxusem a je třeba volit priority: Buď je energie pro průmysl, nebo pro domácnosti. To znamená, že buď je práce, nebo teplo. Obojí už ale nemusí být běžné, a někdy se dokonce nemusí dostat energie ani na jedno.
Spoléhat se proto na občasné zdroje je podobné, jako spoléhat se na kurzu přežití na sběr larev a bobulí. I v tomto případě platí, že spíše než k zajištění přežití mohou obnovitelné zdroje sloužit k oddálení smrti.
Stejně jako lidský organismus nedokáže přežít se srdcem, které bije pouze občasně, ani naše civilizace nedokáže přežít s řídkou a občasnou elektrickou energií. Myslíte si, že je toto tvrzení přehnané? Podívejme se tedy, jakou roli v našich životech zastává elektrická energie.
KDYŽ ZHASNE PROUD, ZHASNE I CIVILIZACE
Někdo si možná ještě vzpomene, jak v roce 2023 nad Amerikou proletěl čínský špionážní balon a bezpečnostní složky začaly diskutovat, zda by měl být sestřelen či nikoliv. Sestřelit takto velký balon nad obydlenou oblastí je samozřejmě problém, důvod k tomu však byl.
Balon letěl velmi vysoko, měl velkou nosnost a nikdo nevěděl, co vlastně ukrývá. Hrozilo tedy teoretické riziko, že by mohl nést například jadernou bombu. Pokud se řekne „jaderná bomba“, lidé si obvykle představí Hirošimu a nemoc z ozáření. Ve skutečnosti ji však lze použít i mnohem zákeřnějším způsobem. V případě, že exploduje dostatečně vysoko, nezpůsobí u lidí nemoc z ozáření, ale vytvoří elektromagnetický pulz (EMP). Ten zničí téměř veškerou elektroniku, a tak okamžitě přestanou fungovat mobilní telefony, internet, vlaky, výtahy, ale také například čerpadla a s nimi i ropovody, plynovody, kanalizace či zásobování pitnou vodou.
Pokud by výbuch nastal ve výšce 30 km, EMP by zasáhl pouze několik států. Pokud by však nastal ve výšce 400 km, pokryl by celé území USA a také značnou část Kanady a Mexika. Podle oficiálních odhadů by útok EMP vyřadil 70 % elektrické sítě a způsobil celostátní výpadek elektrického proudu na více než rok.
A teď pozor – proč o tom mluvím. Vláda Spojených států odtajnila zápis z jednání výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, podle kterého by tuto roční ztrátu infrastruktury nepřežilo 90 % obyvatel USA. Přežilo by pouze 10 % obyvatel žijících na venkově.
A teď si vezměte, že v Evropě je hustota zalidnění přibližně třikrát vyšší než v USA. Lze tedy předpokládat, že počet přeživších by v Evropě byl násobně nižší. Taková je cena elektrické energie. Máte pocit, že se podle toho naše vláda, respektive bruselští byrokraté, chovají?
Já si to nemyslím, a proto celou problematiku podrobně rozebírám v knize Na prahu nové civilizace, kterou jsem napsal společně s ekonomkou Markétou Šichtařovou. V knize se mimo jiné dočtete, kde tzv. zelená transformace naráží na fyzikální limity související s pojmy jako energetická hustota, energetický gradient či energetická návratnost investic.
KOLIK ENERGIE STOJÍ ENERGIE
Energetická návratnost investic (EROI) představuje poměr energie získané k energii vynaložené, nejde tedy o pojem ekonomický, ale technický. V tomto případě samozřejmě platí, že čím větší poměr energie získané ku vynaložené, tím lépe. Bod zlomu, nebo také „break-even point“, kdy se daný zdroj přestává vyplácet využívat, představuje číslo 7. Jenomže větrné elektrárny mají přibližně 4 a fotovoltaika zhruba 2 (pro představu, jaderné elektrárny dosahují poměru přibližně 75, uhelné okolo 30). To znamená jediné – výroba samotné energie pomocí občasných zdrojů je natolik energeticky náročná, že se zkrátka technicky nevyplatí.
A co víc – řídká energie z obnovitelných zdrojů nemá potenciál utáhnout těžký průmysl, který je ale zároveň nezbytný k výrobě technologických zařízení pro obnovitelné zdroje. (I sběrač larev a bobulí zkrátka občas potřebuje doplnit energii z masa – bez lovu nebo alespoň efektivního zemědělství nepřežije.) Bez fosilních paliv nejsme schopni například vytěžit železnou rudu, vyrobit z ní ocel a z oceli vytvarovat a osadit sloup pro větrnou turbínu.
OCEL, MĚĎ, KOBALT, LITHIUM – PRAVÁ TVÁŘ „UDRŽITELNOSTI“
Zelené technologie navíc narážejí na svou surovinovou náročnost. Studie GTK (státní finské geologické služby) jasně dokazuje, že na světě není dost surovinových zásob minerálů a vzácných kovů potřebných pro globální odklon od fosilních paliv. Zelená transformace vyžaduje razantní zvýšení těžby celé řady surovin, například mědi, stříbra, grafitu, manganu, niklu, kobaltu nebo třeba lithia.
Mimochodem, těžbou lithia a kobaltu se v knize Civilizace rovněž zabýváme a asi nemusím zdůrazňovat, že to má k ekologii hodně daleko. Těžba lithia se nás přitom bezprostředně dotýká. Unijní byrokraté totiž vytipovali oblasti pro těžbu lithia ve Španělsku, Portugalsku, Srbsku a České republice. Zatímco v prvních třech zmiňovaných státech se plán otevírání dolů kvůli ekologickým rizikům setkal s velkou vlnou kritiky, v České republice byla situace opačná. Premiér Fiala označil otevření největšího dolu na těžbu lithia a cínu v Evropě za „skvělou příležitost“. Krušné hory nám tak nejspíš za pár let odhalí zelenou ekologii v praxi – bez růžových brýlí.
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BEZ ILUZÍ
V knize se také zabýváme větrnými turbínami, fotovoltaikou i elektromobily. Zde uvedu pouze pár bodů k větrným elektrárnám, jejichž efektivita je stále přibližně dvakrát vyšší v porovnání s fotovoltaikou. Tak co je na nich vlastně špatného?
První věc, které byste měli věnovat pozornost, je již zmíněná surovinová náročnost. Středně velká turbína představuje přes 80 metrů vysokou ocelovou věž, což znamená asi 250 tun oceli a 65 tun litiny.
Stožár stojí na železobetonovém základu. Ten se samozřejmě liší podle lokality – uvažujme tedy například 900 tun betonu a 45 tun betonářské výztuže.
Dále tu máme rotor složený ze tří lopatek délky přibližně 55 metrů. Lopatky jsou z epoxidové pryskyřice vyztužené skelnými nebo uhlíkovými vlákny. To zní také velmi „udržitelně“, že?
A na závěr 80tunová gondola z litiny, vysokopevnostní oceli a mědi.
K turbíně musíte přivést kabeláž – což znamená další tuny oceli, hliníku, mědi a plastu – a také vystavět cesty, tj. opět asfalt nebo beton. A oba tyto materiály jsou přímo závislé na fosilních zdrojích.
Všechny tyto materiály je nutné nejprve vytěžit, zpracovat, vytvarovat, přepravit a nainstalovat. Domyslete si tedy ještě obří stroje, nejrůznější továrny a k nim opět přivedenou potřebnou infrastrukturu.
Když už máme hrubou představu o surovinové náročnosti, podívejme se na životnost. Zatímco jaderné a uhelné elektrárny mohou fungovat 60 a více let, větrné elektrárny fungují 20 až 25 let – a pak končí. A to doslova. Nízkofrekvenční kmity rotoru totiž poškodí základy, a tak nelze elektrárnu renovovat například pouhou výměnou lopatek rotoru.
Ostatně, ty 55 metrů dlouhé lopatky z pryskyřice je třeba během zmíněné životnosti elektrárny ještě jednou až dvakrát vyměnit, protože vlivem abraze ztrácejí hladkost a s ní i své optimální aerodynamické vlastnosti.
A kde myslíte, že tyto lopatky z obtížně recyklovatelné pryskyřice končí? Buď se zakopají pod zem jako dědictví příštím generacím, nebo se rozdrtí a přimíchají do stavebních materiálů, anebo se jednoduše spálí v cementárnách. I toto je součástí zelené „udržitelnosti“.
Pokud vám to stále připadá ekologické, vraťme se ještě ke zmíněné abrazi. Otěrem lopatek rotoru během let dojde k uvolnění stovek kilogramů toxických mikroplastů, které se následně větrem šíří na vzdálenost až jednoho kilometru a zamořují půdu, vodní toky či moře.
Již zmíněné nízkofrekvenční kmitání navíc generuje infrazvuk. Ten sice lidské ucho nedokáže zachytit, přesto existují studie, které sledují jeho nepříznivé účinky na lidský organismus. Ještě hůře na tom jsou však zvířata. Divoká zvěř, koně, domácí mazlíčci nebo třeba velryby tento zvuk údajně slyší a způsobuje jim stres. Proto se oblastem s větrnými elektrárnami snaží vyhýbat. Bohužel, to neplatí pro ptáky – rotory větrných elektráren jich každoročně usmrtí miliony.
Další problematickou otázkou spojenou s obnovitelnými zdroji je zábor ploch. Odlesňování kvůli větrným elektrárnám je realitou dnešní zelené Evropy. Tyto případy jsou hlášeny ze Skotska, Švédska, Norska, Finska a Německa. Přitom paradoxně právě odlesňování prokazatelně způsobuje oteplování krajiny (i tomuto tématu se věnujeme v knize Na prahu nové civilizace).
Mimochodem, ve Španělsku pro změnu vznikají projekty podporované tamním ministerstvem životního prostředí, které vyžadují kácení statisíců staletých olivovníků, aby na jejich místě mohly vyrůst farmy s fotovoltaikou. Vše je oficiálně ve veřejném zájmu, a tak – pokud se místní zemědělci nevzdají pozemků dobrovolně – solární investoři budou požadovat jejich vyvlastnění.
ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVA – SLABINA ZELENÉ TRANSFORMACE
Kromě problémů se samotnými občasnými zdroji tu jsou i problémy s energií, kterou produkují. Elektrickou energii nelze ve velkém objemu efektivně skladovat. Pro představu: Všechny přečerpávací elektrárny v ČR mají dohromady kapacitu přibližně 6 GWh, což při průměrné spotřebě ČR vystačí na 53 minut. A největší světové bateriové zdroje mají kapacitu přibližně 3,3 GWh. Problém je, že pro fungující infrastrukturu zapojenou výhradně na obnovitelné zdroje by bylo třeba zajistit kapacitu na čtyři až dvanáct týdnů.
Pro energetiky není nejtěžší úlohou energii vyrobit, ale zajistit v každé vteřině rovnováhu mezi její nabídkou a poptávkou. Pokud tedy máme zdroj, jehož výroba se řídí rozmary počasí a jeho dodávané minimum je rovno nule, nepředstavuje tento zdroj pro elektrizační soustavu přínos, ale zátěž. Jinak řečeno: Čím více občasných zdrojů zapojíme do sítě, tím hůře pro elektrizační soustavu.
Náklady na robustnější energetickou soustavu ale nerostou lineárně, nýbrž exponenciálně. Podle dr. Drakea představují náklady na přenos 1,5 % tzv. špičkové energie z větrných elektráren v Německu 45 % všech nákladů na přenosovou soustavu. A hádejte, kdo to zaplatí?
Pro lepší pochopení uveďme modelový příklad. Představte si autobusovou zastávku na vesnici. Když všichni obyvatelé budou jezdit pravidelně do města autobusem, dopravce tomu přizpůsobí nabídku a dostane se na přijatelnou cenu.
Když lidé začnou jezdit auty, autobusy budou méně vytížené, a tak cena jízdného musí růst. Ale ceny neporostou donekonečna, protože dopravce nabídku přizpůsobí – omezí spoje, případně nasadí mikrobusy. Tím sníží náklady a udrží cenu na stále ještě přijatelné úrovni. Vznikne nová rovnováha.
Když řidič auta občas využije autobus, nic se nestane, pokud to neudělají všichni řidiči naráz v jeden den. Teď si ale představte situaci, že autobusem po většinu roku nebude jezdit téměř nikdo, ale ráno po mysliveckém plese najednou budou chtít jet úplně všichni. To je analogie energetické soustavy v případě, že slunce nesvítí a vítr nefouká.
Pro řešení takových případů má dopravce dvě možnosti. Buď bude mít většina cestujících smůlu a do autobusu se jednoduše nevejde – v případě energetiky nastává blackout – nebo bude dopravce držet kapacitu přepravy pro celou vesnici po celý rok. V takovém případě ale dochází k plýtvání v době, kdy autobus jezdí prázdný. A to jízdenku razantně prodraží.
Kdo by si měl v tomto případě jízdenku připlatit? Stálý cestující ne, protože ti plýtvání nezpůsobují. Připlatit by si měli zejména ti, kdo jezdí nepravidelně na svých jednorázových jízdenkách (v případě energetiky jde o rezervaci výkonu). A k tomu nejspíš časem skutečně začne docházet.
ZÁVĚR
Tak teď, když už víte, že občasné zdroje energie nejsou spásou, ale zátěží, že jejich výroba i provoz jsou ve skutečnosti závislé na obrovském množství fosilních paliv a surovin, a že samotná elektrizační soustava se jejich rostoucím podílem dostává do stále větších problémů, je jasné, že zelená transformace v dnešní podobě není cestou k lepší budoucnosti. Je to naopak cesta k oslabení naší civilizace a k ještě větší zranitelnosti.
A pokud vás zajímá, jak se tento problém násobí v okamžiku, kdy do hry vstoupí zemědělství, výživa lidstva a samotné základy našeho civilizačního přežití, počkejte si na druhý díl. Tam se dozvíte, že skutečná úskalí zelené transformace jsou ještě hlubší a nebezpečnější, než se na první pohled zdá.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc LISTOPAD 2025:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Petr Novotný 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Vladimír Štádler 300,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dana Zemánková 100,- Kč, Luboš Sucharda 500,- Kč, Bohumír Tichánek 250,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 5000,- Kč
Celkem za měsíc: ... 13 720,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
- Nebude to jednoduché - 9.11.2025
- Návrat k ochraně základních lidských práv musí být samozřejmost. Kdo je poruší, musí tvrdě platit - 9.11.2025
- Chudí duchem nevědí, co činí - 9.11.2025
(14 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Česko nemá „druhé nejlepší finance...
FMG Dny do voleb ubývají. A mediální masáž zesiluje. Její součástí jsou tradičně i hrátky s čísly. Jedním z
Daně jsou podvodem politických elit (II.)
SITRA AHRA (Pokračování I. části) Druhá iluze: DANĚ Zdanění je s námi již po tisíce let a stalo se
Omlouvám se, ale nesouhlasím. Nemyslím, že OZE jsou zátěží, protože v malém fungují naprosto dokonale. Jedinou zátěží je ta černobílá ideologie: všechno nebo nic. Myslím, že green deal by lidé obecně přijali s nadšením, kdyby se na to šlo pomalu a postupně.
Já se zase obávám, že k blacoutům nakonec ani nedojde, neboť mnohem dříve a obávám se že už brzo, šílenci pravdy s lásky ze západu rozpoutají třetí světovou válku,klepou se na to jako sulc na vidličce ani se tím už netají, mají dle Stammera stanoven už i začátek v roce 2027 ano toto ten blb opravdu prohlásil a to se nakonec všichni opravdu ohřejeme a bude vyřešeno.
leafroller – vnucování a dotace jsou samozřejmě špatně, ale zřejmě nechápete technické aspekty, které jsou dané fyzikálními zákony. OZE fungují „v malém“, tzn. v malém množství, stejně jako auta na baterky. Jakmile jejich podíl stoupne, projeví se jejich parazitická podstata. Oboje parazitují na stabilní elektrické síti. I když někdo odebírá jenom občas (např. celou zimu), tak ta síť musí být dimenzovaná i pro něj, jinak hrozí její kolaps. Síti a jejím stálým odběratelům OZE JENOM škodí, není žádný aspekt, ve kterém by OZE byly prospěšné. Podle mě, kdo chce soláry, tak prosím, ale bez dotací a snížit kapacitu hlavního jističe např. na 10A. Přetoky do sítě vůbec neakceptovat.
Váleček na listí, svůj barák si energeticky zajišťuje jak on chce. Ale bez dotací. Pokud to má na dotace tak držel hubu. Bez dotací se to už nevyplatí.
Jeho barák je ale úplný prd proti spotřebě fabriky, dopravy, vodovodní a kanalizační soustavy, apod.
A vo to de, spotřebu průmyslovou utáhnou občasné zdroje maximálně z 15% a ještě leda občasně.
Vzpomněl si na to až někam pojede vlakem a bude zataženo.
Diky, pane autore, nekteri, jako ja, to potrebovali vysvetlit polopaticky.
Zdroje OZE sloužící jako doplněk energetiky ano, to bez diskuse, už nějaký rok se okolo toho motám a myslím, že o tom mám přehled jak finanční, tak technický.
Vše je bohužel zaviněno tím, že do energetiky vstoupil byznys velkých peněz a tím se do této oblasti natáhly všechny ty křivé manýry od velkých financí. Ta velká energetika je strategická oblast a rozhodně měla zůstat státní a soukromé podnikatelské zdroje mohly do ní přispívat. To by bylo rozumné. Je to dáno tím, že trh energetiky a spešl elektroenergetiky nemá ani náhodou parametry skutečného trhu a tak tam není možné nastavit normální tržní mechanismy aby potom výsledná cena byla trhem regulována do rozumných hodnot. To prostě není tak nastaveno a třeba energetická „burza“ v Lipsku je totální podvod, kde výsledná cena je tam určována právě podle těch nejdražších zdrojů, což je obskurní situace. Pryč od toho! Takže cesta Francouzů, kteří zestátnili jejich EdF, obdobu ČEZu je správná a zatím jediná rozumná. pokud se nepůjde touto cestou, čeká Česko velký zmar a potíže!
Na zemský povrchu dopadá každým okamžikem od Slunce energie o síle (výkonu) tuším 15 TW! Je jasné, že průběžně využívat tuto energii je velmi lákavé a za jistých okolností i správné.
Problém je ovšem v tom, že elektřina tedy energie z ní vyrobená nejde ve velkém množství skladovat a to v řádu GWh, což potřebujeme a tak to nepřichází v úvahu. Malé zdroje OZE tj. malé vodní elektrárny, malé FVE s bateriemi, dále malé větrné elektrárny mají smysl a to zejména se záložní baterií která pokud je na odběrném místě dobře navržena, tak nejen zajišťuje po většině roku nejen snížení odebrané elektřiny, ale i tlumí zátěžové výkyvy a vlastně přispívá ke snížení resp. zrovnoměrnění zátěže soustavy pokud je takových malých zdrojů FVE rozumný počet. No a úspora financí je rovněž zajímavá, bývá u dobře navržených FVE v současné situaci kdy je elektřina předražená (v průměru za 8,4 Kč/kWh) a rovněž stát poskytuje (promiňte) debilni dotace, tak proč by se do toho nešlo, že? To, že je to ovšem na úkor ostatních odběratelů je samozřejmě svinstvo! A to je přesná stránka kapitalismu, ty pokud nemáš k něčemu podmínky a já ano, tak ty máš smůlu a drž ústa….
Takže jak z tohoto stavu?
Musí přijít k moci lidé, kteří nejsou pod vlivem těch co z toho mají miliardové profity (Křetínský, Tykač, Tkáč a spol.) vydělali za poslední krátké období stovky miliard korun a dokonce byli před časem na této vládě účastni v sestavě Fiala, Zajíček, Tykač, Křetínský) vše bylo domluveno proti odběratelům a začalo peklo!
Je jasné, že pokud by se toto nestalo a vláda nastavila přesně opačná pravidla hry a bez toho, aby se cena nenavazovala na cenu elektřiny na lipské burze, Česko by se rázem stalo malým Švýcarskem pro sem přicházející kapitál a byznys by kvetl! Kapitál by se sem doslova nacpal, ten hledá vždy pro sebe vhodné prostředí. A to tahle proukrajinská hloupá zkorumpovaná vláda podělala! Nejenže jsme přišli o stamiliardy přímo za předražené energie, ale ztratila výroba a hlavně průmysl další stamiliardy, pak se dále změnila v horší struktura průmyslu a část hlavně od těžkého průmyslu, sklářství apod. skončila, či odešla, dále ovšem vláda rošťáků zašmelila cca 350 miliard korun pro Ukrajinu a Ukrajince a tyto peníze pak citelně v rozpočtu chybí!
Omlouvám se za sklouznutí od technických, či ekonomických problémů k politickým, ale tady tkví problém b tom, že debilni hloupí voliči si zvolili lumpy politiky.
A moje jinak hodná paní má zřejmě pravdu, když ironicky smutně říká, když jsou lidé hloupí, tak ať trpí….. řečeno po kapitalisticku!
Nic lepšího si zřejmě nezasloužíme.
cocoqg
A přesně o tom mluvím. Pomalu a postupně. V takkovém případě se nám pohodlně podaří připravit na přechod i přenosovou soustavu. Samozřejmě to chce všeobecnou politickou vůli tuto soustavu budovat. Bohužel my zde máme zatím jen vůli kšeftovat s povolenkami. A peníze na budování soustavy nacpeme do chřtánu zbrojařům. Je paradoxní, že jsou to právě válkychtiví poltici, kteří v tuto chvíli nejvíce brání rozvoji green dealu.
leafroller, Maximus – pořád to nechápete. Občasné zdroje škodí stabilní síti VŽDYCKY, jenom když je jich málo, tak to není vidět a viditelné jsou výhody pro majitele. Drahou regulací (kterou musíme platit všichni, nejenom majitelé OZE) se dá jejich množství, které začne soustavu ohrožovat, posunout výš. Ale na fyzikální podstatě problému to vůbec nic nemění. Max. podíl OZE je omezený, možná 40-50%? Je to neřešitelný problém a regulace sítě je jenom strkání hlavy do písku.
OZE je jiná technologie, která je s klasickou soustavou neslučitelná. Např. soláry jsou přirozeně stejnosměrný zdroj, větrníky se také musejí usměrňovat a pak přes střídač připojovat. Přitom vznikají ztráty, tzn. teplo, které přispívá k oteplování víc než zlomky procent CO2, proti kterým se draze bojuje… Soláry zahřívají krajinu i samy o sobě. OZE jsou ve svojí podstatě nízkonapěťová technologie čili jenom lokální zdroj. A především jsou úplně zbytečné. Uhlí i uranu je zatím dost. Bylo by lepší investovat peníze místo do zbytečných solárů a větrníků do zdokonalování klasických elektráren popř. do vývoje nových, stabilních, technologií. Stabilita resp. řiditelnost musí být nejdůležitější kritérium.
cocoqg
A vy zase nechápete, že černobílý pohled, který zde momentálně prezentujete, není nic pro mě. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, zase důvody:-)
leafroller – jistě, vám soláry přinesou úspory. Ale proč by vám ostatní měli platiit dotace na pořízení i dotace výkupní ceny a nakonec drahou regulaci sítě?
cocoqg
Mně soláry nepřínášejí nic, protože nevlastním ani jeden;-)
Myslím obecně majitele OZE, kterých se zastáváte. Proč dotovat zbytečnosti, když existuje spousta užitečných oborů, kam je potřeba investovat?
Takže jdnou pro vždy: Jsem proti jakýmkoli dotacím na cokoli. OZE počínaje a Klokánky konče. A jsem rozhodně pro postupné a opatrné zavádění zelené politiky.
leafroller – a jak si zavádění té zelené politiky bez dotací představujete? Všechny ty zelené výmysly jsou neekonomické a neudržitelné. Drží je při životě jenom dotace a represe alternativ. Můžete to nechat kompletně na konkurenci a dobrovolnosti – pak se ale nic nezavede (což není žádá škoda).
cocoqg
napsal jste: Občasné zdroje škodí stabilní síti VŽDYCKY….
Ale to je kravina, vážený pane. Malé FVE zdroje s baterií mají význam, nejenže nabitá baterie vyrovnává zátěžové štosy na odběrném místě a tak je o to síť ušetřena, dále na nabitou baterii jede odběrné místo v noci, samozřejmě musí být rozumně navržená vzhledem k počtu instalovaného výkonu kWp, dále v případě výpadku sítě, baterie napájí vybrané spotřebiče např. chlazení potravin, osvětlení, PC zabezpečení atd.
Prostě pane, vy zase nechápete, a jste zřejmě fanatik, že malé FVE s bateriemi mají smysl a tak jak je nastavená cena elektřiny u nás, je návratnost investice dokonce do 3 let a to i kdyby nebyla dotace, návratnost tady je a celkem slušná. To, že FVE cca 4 měsíce v zimních měsících v roce moc nefungují je nepříjemné, já to nyní řeším spoluprací zdroje FVE s malou větrnou elektrárnou (vertikálně rotující elektrárna) do cca 3 kW a ještě mám u domu menší potok a tak řeším jak to všechno skloubit se střídačem. No a velké FVE bez baterií, tak tady souhlas s tím co jste napsal. Ale do malých zdrojů s FVE se laskavě nenavážejte, jste tady poněkud technicky mimo.
Všichni kdo obhajují občasné zdroje energie zařazené do rozvodné sítě současně tvrdí, že jim nevadí zdražování energií a zbytečné (extra drahé) rozšiřování přenosových sítí na asi tak trojnásobek skutečné potřeby. Ať už o tom vědí, nebo ne.
A tříletou návratnost FVE ve zdejších zeměpisných šířkách bych chtěl vidět. Pouhá amortizace investic je tak dvojnásobek času a v mnoha případech i více.
A zase, pokud někdo jásá, že návratnost se mu zkracuje neustálým zdražováním energií tak je už úplný debil.