15.1.2026
Kategorie: Politika3004 přečtení

Když se blábol vydává za politiku

Sdílejte článek:

D. D. KRAJČA

Jsou chvíle, kdy člověk sleduje Poslaneckou sněmovnu a musí se ptát, zda se dívá na zákonodárný sbor, nebo na jakousi improvizovanou grotesku. Jedna z takových chvílí nastala ve chvíli, kdy se k řečnickému pultíku doslova docouvala šéfka pirátských poslanců Olga Richterová, aby se s vážnou tváří pustila do údajného „odhalování“ politických neziskovek ve vládě. To, že se při tom zesměšnila, je jedna věc. To, že tím zesměšnila celý parlament jako instituci, je věc druhá.

Paní Richterová totiž přišla s tvrzením, že je problematické, když je hlavním poradcem ministra práce a sociálních věcí člověk, který byl dříve místopředsedou spolku Aliance pro rodinu. A hned z toho vyvodila, že vláda tím pádem porušuje svůj slib, že nebude podporovat politické neziskovky. Jinými slovy, podle její logiky je bývalý místopředseda neziskovky totéž, co ta neziskovka samotná, a jeho zaměstnání je totéž, jako kdyby stát ten spolek financoval. Už tohle samo o sobě ukazuje, že se tady nebavíme o politickém názoru, ale o elementární logické chybě.

Člověk a organizace totiž nejsou totéž. Nezisková organizace je právnická osoba, tedy právní subjekt, který má své účty, své hospodaření a své dotace. Konkrétní člověk je fyzická osoba, která má své názory, svou profesní minulost a právo pracovat, kde ho někdo zaměstná. Pokud někdo v minulosti působil v nějakém spolku, neznamená to, že ten spolek reprezentuje celý život, že za něj mluví nebo že do něj automaticky proudí peníze pokaždé, když si dotyčný najde práci.

Podle stejné logiky, jakou použila Richterová, by se dalo tvrdit, že když bývalý odborář pracuje pro vládu, vláda financuje odbory. Když bývalý skaut nastoupí na ministerstvo, stát podporuje skauting. Když někdo, kdo kdysi pracoval v ekologickém spolku, dostane místo úředníka, vláda sponzoruje Greenpeace. Taková úvaha je nejen absurdní, ale i nebezpečně hloupá, protože zaměňuje osobní životopis s tokem veřejných peněz.

Zaměstnat člověka jako poradce ministra neznamená dotovat žádnou organizaci. Znamená to zaplatit konkrétní osobě za konkrétní práci. Ty peníze nejdou žádnému spolku, žádné neziskovce, žádné Alianci pro rodinu. Jdou jednomu zaměstnanci státu. Tečka.

A teď přichází klíčový fakt, který celou tuhle pirátskou bublinu rozbíjí na kusy. Aliance pro rodinu nikdy nedostala od státu ani korunu. Neexistuje žádná dotace, žádný grant, žádný tok veřejných peněz, který by vláda tímto krokem „skrytě“ posílala nějaké politické neziskovce. Neexistuje proto, že nikdy neexistoval. Takže i kdybychom přijali mylnou konstrukci paní Richterové, pořád by chyběl základní prvek jakéhokoli skandálu, tedy státní financování.

Vláda říká, že nebude státem dotovat politicky aktivní neziskovky. Neříká, že lidé, kteří kdy v nějaké neziskovce působili, mají zákaz pracovat pro stát. To by byl zákaz povolání a hrubé porušení principů právního státu. Jestli si tohle někdo v Poslanecké sněmovně plete, je to alarmující.

A právě proto působilo celé vystoupení Olgy Richterové tak trapně. Nešlo o žádnou sofistikovanou kritiku moci, ale o prosté smíchání pojmů, které by neobstálo ani u středoškolské maturitní komise. Když se k řečnickému pultu docouvala, aby tohle pronášela s vážnou tváří, nebylo to statečné. Bylo to jen smutné.

Pokud má takhle vypadat politická kontrola vlády, pak se nelze divit, že se z Poslanecké sněmovny v očích veřejnosti stává spíš jeviště kabaretu než důstojný zákonodárný orgán. A za to si tentokrát nemůže nikdo jiný než sama paní Richterová.

 

Daniel Danndys Krajča, FB

Redakce

Sdílejte článek:
3004 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (35 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
18 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)