
Když opozice brání posvátné složenky
FACEBROUK
Pojď sem blíž, ty můj malý, libtardí, uvědomělý blbečku. Sedni si pěkně na bobek sem ke kamnům, neutírej si ten usmrkaný nosánek do rukávu saka a poslouchej strejce Facebrouka z Kanceláře posledního rozumu, který ti to hezky, pomaličku a po slabikách vysvětlí. Nemusíš se vůbec bát, strejda na tebe nebude křičet jako ti Ropušanové, Jurečkové, doroty s menopauzou a podobný odpad v drahých oblecích, burcující ovce na náměstí. Jenom ti otevře oči, abys pochopil ten podivuhodný zázrak, kterému velcí a důležití dospělí říkají vládní demokracie.
Když totiž před časem v mrazu postávali na náměstích obyčejní lidé a demonstrovali proti Nutelliérovu kabinetu pětikoaliční národní pohromy, vykládal slavný pan profesor zvaný Nutella s vážnou tváří do všech televizních kamer, že na hranicích stojí nebezpečné proruské živly a celou maškarádu diriguje zlá putinovská pátá kolona ze stepí. Dneska, když na stejnou dlažbu vylezou uvědomělí svazáci v plátěných hadrech povykovat proti škrtnutí televizního výpalného, zčistajasna se v novinách píše o posvátné obraně hodnot a hrdinné záchraně svobody. Vidíš ten rozdíl, ty můj malý bezelstný ňoumo? Když na náměstí křičí sedřený chlap z fabriky, dostane okamžitě nálepku cizího agenta z východu, ale když tam začne mečet vyplašený magistr z humanitní fakulty, kterému hrozí vyschnutí dotačního koryta, stává se z obyčejné pouliční frašky rovnou kosmická bitva o přežití celého lidstva.
Moravský stand-up šašek Jan Grolich by si mohl celou tuhle komedii sbalit do ranců i se svými novolidovci s křivými páteřemi a eurohujery z partaje TOP 09 a jít pořádat podobné poutové taškařice někam na pastviny mezi vinohrady, kde by jim publikum dělaly leda tak jalovice na pastvě. Občané v republice jasně promluvili ve svobodných volbách a většina národa si přeje jedinou prostou věc: odstřihnout nenažraný televizní moloch od povinného výpalného a podrobit prapodivné hospodaření na Krkavčích horách tvrdé kontrole. Právo na demonstrování vám samozřejmě nikdo nebere, stejně jako ho měli lidé protestující proti Nutelliérovu pustošení země, jenomže demokracie, kretýno moje naivní, nepřestává platit ve vteřině, kdy vám lidé u uren ukážou vztyčený prostředníček a vyrazí vás od plných koryt.
Největší záchvaty smíchu ovšem vyvolává hysterické strašení, kterak po zrušení složenek nastane okamžité zestátnění a vládní cenzura obou veřejnoprávních barabizen. Taková manipulace patří do repertoáru kočovných podvodníků s hrnci, protože změna způsobu přísunu peněz z eráru žádné zestátnění neznamená, poněvadž mantinely fungování i potřebné finance určují zákony. Přímé financování z erární kasy představuje v moderní civilizaci naprosto běžnou a převažující praxi, přičemž konečný výsledek zůstává stejný bez ohledu na to, zda peníze odcházejí z kapes lidí přes složenku na poště, nebo skrze centrální daňový měšec.
Strašit lidi báchorkou, že nová vládní většina může televizi přiškrtit kohoutky, zavání naprostou ztrátou paměti, protože výši televizního desátku mohl parlament přepsat kdykoliv v minulosti. Povinnost solit prachy zavedli šmejdi v oblecích a stejní šíbři ji mohou zrušit, aniž by v dosavadním systému existovala jakákoliv kouzelná pojistka, kterou nelze obyčejným zákonem smést ze stolu. Podle podobně vyšinuté logiky by totiž veřejné vysoké školy, hasičské záchranné sbory, vědecké ústavy nebo nezávislé soudy musely automaticky fungovat jako poslušní otroci vlády jenom proto, že na své fungování berou finance ze státního rozpočtu, což je pochopitelně naprostá hovadina, kterou by nevyslovil ani ožrala po deseti pivech v putyce čtvrté cenové. Přenesení financování na centrální státní pokladnu představuje mnohem čistší a spravedlivější model, spojený s nezbytným požadavkem na provětrání celého účetnictví a důslednou kontrolu každého vyplýtvaného haléře. Nezávislost instituce nestojí a nepadá s papírovou složenkou v poštovní schránce, nýbrž se zákonným rámcem. Mnohem odpornější než dnešní jekot samozvaných zachránců demokracie byla letitá praxe, kdy obyčejným rodinám kvůli nezaplacenému poplatku za bednu bušil na dveře exekutor a z původně směšného dluhu vyrostla likvidační sekera kvůli nenažraným vymahačským agenturám.
Platit povinné výpalné musel každý vlastník přijímače doma i ve vlastní živnosti bez ohledu na to, zda o jednostranné ukrofialovské televizní kázání vůbec stál, což připomínalo spíš výpalné pro mafii než civilizovanou službu. V novém modelu zůstane potřebná služba zachována bez výroby umělých neplatičů a kdo bude cítit neodolatelnou touhu posílat uvědomělým, křivým, servilním redaktorům další zlaťáky ze svého, může jim dobrovolně přisypat do klobouku dle libosti. Celý cirkus má za sebou teprve úvodní kolo, čekají nás výbory, další čtení, senátní obstrukce i hradní vrtochy podepsané Gumákem, jenže záměr zrušit otravné poplatky zůstává pevný: nikoliv kvůli dušení svobody, ale pro zjednodušení života lidem, kteří už odmítají pod hrozbou exekutorských kleští dotovat panskou estrádu. Demokracie není soukromé pískoviště pro zhrzené liberální panáčky a fakt, že jste projeli volby na celé čáře, ještě neznamená, že musíte strašit národ koncem světa jen proto, že vám někdo bere vaši oblíbenou hračku.
Facebrouk.cz a Kancelář posledního rozumu
- Petr Pavel, první mezi rovnými? Tolik útoků ustál, až mu štít praskl vlastní vinou - 26.10.2026
- Když opozice brání posvátné složenky - 26.10.2026
- O špatné paměti některých opozičních politiků - 26.10.2026
