Když Čechoslováci umírali v sovětských gulazích
SM
V československé armádě sloužilo mezi oběma světovými válkami mnoho ruských emigrantů, kteří pomáhali budovat armádu nově vzniklého státu. Z občanů bývalého carského Ruska se stali Čechoslováci. Zrůdný režim na východě na ně ale nezapomněl.
Bohužel pro tyto statečné muže i přes všechny čistky, vraždy a změny v SSSR zůstala jména bojovníků proti bolševikům vryta hluboko do paměti sovětského systému. Ihned po obsazení Prahy v květnu 1945 proto začalo odvlékání ruských a ukrajinských emigrantů zpět do Ruska a jeho gulagů. Stalin nezapomněl, komunisté totiž vždy nenáviděli statečné, protože v nich viděli možnost svého pádu.
Nejvýše postaveným z těch, co byli NKVD odvlečeni, byl armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský. Veterán války proti Japonsku z roku 1905, absolvent Nikolajevské akademie generálního štábu v Petrohradě bojoval i za Velké války. Nejprve na haličské frontě a posléze jako náčelník štábu u 176. a 126. divize. V srpnu roku 1917 se jeho osud definitivně spojil s budoucím Československem, když byl převelen v roli náčelníka štábu k československým legiím, konkrétně k 1. čs. střelecké divizi.
Když došlo k bojům mezi bolševiky a legiemi, velel Čeljabinské a Jekatěrinburské skupině, následně se ale vrátil k carskému vojsku, kde se osvědčil jako schopný velitel. Bohužel boj proti bolševikům se nepodařilo dotáhnout do vítězného konce, a tak v roce 1920 odplouvá z Vladivostoku na Krym a následně po porážce Wrangela do Istanbulu. V roce 1921 získává československé občanství a 1. května téhož roků vstupuje s hodností generála do řad československé armády.
V roce 1929 získává hodnost armádního generála a podílí se na modernizaci naší armády. Roku 1935 se stává velitelem Zemského vojenského velitelství Praha.
Za Protektorátu se podílel na vybudování Obrany národa, ale posléze se stáhl ze všech aktivit. 12. května 1945, když válka v Evropě skončila, byl i se svým synem odvlečen z jejich pražského bytu do SSSR, kde ho čekalo šest let pekla v péči sovětských dozorů, nepříliš odlišných od těch nacistických. 7. dubna 1951 armádní generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský, československý občan, umírá v sovětském gulagu, tolik podobnému koncentračním táborům.
Dodnes se za odvlečení a zabíjení československých občanů Rusko coby nástupnický stát SSSR neomluvilo. Jediný krok, kterého jsme se dočkali, bylo sdělení oficiální informace o smrti Vojcechovského v listopadu 2004.
Ale ,,máslo na hlavě“ v osudu československého generála má i vedení Československa, konkrétně Edvard Beneš, který ke své neschopnosti čelit nejprve nacistům a posléze komunistům přidal i zbabělost, když pro Vojcechovského vůbec nic neudělal.
Vojcechovský obdržel v roce 1997 Řád Bílého lva in memoriam.
- Zdroj: vojenstvi.cz, Obrana národa