Kdy nastane mír na Ukrajině?

Ukrajinská zastavená ofenzíva staví Bidena do nelehké politické pozice

Naděje americké  administrativy, že by Kyjev mohl vyjednávat s Moskvou, se rozplývají s pomalým pokrokem na frontě.

Pomalé tempo ukrajinské protiofenzívy proti zakořeněným ruským vetřelcům podle západních představitelů kalí naděje, že by jednání o ukončení bojů mohla přijít ještě letos, a vyvolává přízrak konfliktu s otevřeným koncem.

Potenciální patová situace by testovala prezidenta Bidena, jenž  stanovil strategii lití miliard dolarů vojenské pomoci na Ukrajinu, aby umožnil Kyjevu vyjednávat s Ruskem z pozice síly. Mohlo by to také zpochybnit pokračující schopnost Západu dodávat zbraně, kterých je již takhle nedostatek, a poskytnout politické střelivo těm, kteří jsou proti americké podpoře válce.

„Je zřejmé, že je snazší poskytnout větší podporu, když se věci daří,“ řekl John Herbst, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině a zastánce rozšíření vojenské pomoci do Kyjeva. Ale Bidenova administrativa nemá moc na výběr, než pokračovat v poskytování zbraní, řekl.

Ustoupit od Ukrajiny a umožnit byť jen částečné ruské vítězství „by bylo typickým selháním Bidenovy zahraniční politiky, které by zastínilo stažení Afghánistánu,“ dodal Herbst, který je nyní ve washingtonském think-tanku Atlantic Council.

Americká strategie zůstat v nastoupeném kurzu však skrývá určitá rizika. Biden vsadil ve  své zahraniční politice na  konflikt, který popisuje jako bitvu mezi demokracií a autoritářstvím. Nasměroval více než 43 miliard dolarů na bezpečnostní pomoc Kyjevu, ale v Kongresu čelí výzvám ze strany některých členů Republikánské strany.

Ve čtvrtek 13 republikánů v Senátu podpořilo dodatek k ročnímu zákonu o vojenských výdajích, který by omezil dostupnost finančních prostředků pro Ukrajinu. Novela ale neuspěla a podpora Ukrajiny mezi ostatními republikány v Kongresu zůstává silná.

Když se Biden příští rok posouvá k prezidentským  volbám, ruský prezident Vladimir Putin má větší motivaci pokusit se přežít Západ. Dva z hlavních uchazečů o republikánskou nominaci – bývalý prezident Donald Trump a guvernér Floridy Ron DeSantis – navrhli, že by mohli zmírnit vojenskou podporu Ukrajině.

Rusko také projevilo malou náklonnost k vyjednávání. Vzhledem k tomu, že invaze na Ukrajinu uvázla, Putin ve své zemi čelí kritikům, kteří tvrdí, že nevedl válku dostatečně agresivně.

„Rusové jsou více než rádi, když mluví o kapitulaci Ukrajiny,“ řekl Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy. „Nemyslím si, že mají vážný zájem o jakékoli rozhovory o řešení ukrajinské krize, zejména  v tuto chvíli.“

Ukrajinská protiofenzíva, zahájená na začátku června, je zaměřena na znovudobytí některých z téměř 20 % ukrajinského území okupovaného Moskvou. Ukrajina sice zabrala zpět některá území, ale zatím nedosáhla průlomu, který by mohl přimět Rusko k jednacímu stolu.

„Doufám a očekávám, že uvidíte, že Ukrajina výrazně pokročila ve své ofenzivě a vygeneruje vyjednané urovnání někde podél linie,“ řekl Biden během své návštěvy Helsinek začátkem tohoto měsíce .

Vzhledem k tomu, že ani Rusko, ani Ukrajina nejsou nakloněni vyjednávání, má Bílý dům zatím jen málo možností, než se držet současného kurzu a doufat v případný průlom na bojišti proti zakopaným ruským silám – nebo v nové politické trhliny v Moskvě.

Američtí představitelé připouštějí, že protiofenzíva probíhá pomalu, ale říkají, že je příliš brzy na hodnocení účinnosti, dokud Ukrajina nezapojí více svých bojových brigád, zejména těch, které byly vycvičeny USA na základnách v Evropě v  manévrovém vedení války obrněnými  formacemi.

„Pokud nasadí své rezervy a ty nebudou úspěšné, pak budeme muset určit další cestu,“ řekl jeden americký úředník.

Ministr zahraničí Antony Blinken v nedělním rozhovoru pro CNN uvedl, že ofenzíva je stále v počátcích a Ukrajina „již získala   asi 50 % toho, co bylo původně okupováno“ od února 2022, kdy Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi.

Kyjevská mise je obtížná, řekl vysoký evropský představitel, který naznačil, že jeho vláda příliš neočekávala, že by ukrajinské síly mohly vypudit ruské jednotky z celé východní Ukrajiny nebo získat zpět Krym . I když překvapení je možné, uznal, není nutně pravděpodobné.

„Neočekáváme, že budou schopni získat zpět celé území, které Rusko zabralo, zvláště pokud uvažujete o Krymu a dokonce i o území, které bylo ztraceno v roce 2014 s Donbasem,“ řekl úředník, jehož vláda patří mezi silné zastánce Ukrajiny.

Další výzvou, před kterou USA a jejich spojenci stojí, jsou tenčící se zásoby klíčových zbraní, což je nedostatek, který se Washington nedávno snažil částečně vyřešit tím, že Kyjevu dodal kazetovou munici 

Ministr zahraničí Spojeného království James Cleverly minulý týden v rozhovoru s novináři na Aspen Security Forum řekl, že USA a Západ musí nadále dodávat Ukrajině co nejvíce a co nejrychleji.

„Lidé říkají: ‚Jo, ale víš co, nemůžeme tu skříň nechat prázdnou. Musíte si také  něco  nechat na deštivý den,“ řekl. „Chci říct, tohle je deštivý den.“

Jeden západní diplomat ve Washingtonu řekl, že USA možná budou muset akceptovat, že válka na Ukrajině brzy neskončí a spojenci se musí připravit na zásobování Kyjeva v konfliktu, který potrvá roky.

„Jediná skutečná odpověď je průmyslová mobilizace, která dá Ukrajincům a Rusům jasnou zprávu, že Ukrajinci budou mít vždy dostatek toho, co potřebují,“ řekl diplomat.

Otázkou je, zda jsou USA a jejich spojenci odhodláni pokračovat v podpoře, nebo ji dokonce rozšířit, pokud bude ofenzíva i nadále zaostávat za očekáváním. Vysoko na seznamu přání Ukrajiny jsou rakety dlouhého doletu ATACMS vyrobené v USA a rychlejší získávání stíhaček F-16.
Kanadská vicepremiérka Chrystia Freelandová se ve svém projevu minulý týden na Aspen Security Forum otevřeně obávala o schopnost západních spojenců udržet kurz.

„Největším strachem  Ukrajiny jsme vlastně my,“ řekla.

oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Takže  shrnuto  -Bidena  na  válce  na Ukrajině  minimálně příštího půldruhého roku  bude  zajímat  jediné  – jestli mu neprohraje  prezidentské  volby. A pod  tímto prizmatem bude  dál postupovat!!!

Paráda!

Osobní aspirace jednoho nepříliš  schopného politikáře, bez  vize a  schopností, určují  běh  světa. A  možná povedou ke  třetí světové  válce. A  možná k míru. Jestliže  usoudí,  že ten mír  by  ho mohl udržet  v Bílem domě. A  na Ukrajině se  dál bude zabíjet ve  velkém.

A jsem zvědav  jak Západ  tu  válku proti Rusku povede  roky!  Jak  tam rok co rok  bude lít nejméně  nějakých  100 miliard  dolarů v  různých formách. Jak se  vlády  budou zadlužovat  a zadlužovat, aby Zelenský mohl  válčit. Protože  je  totálně odkázán na  západní pomoc. Nejde jen o zbraně  a munici. Ty už by mu bez západních dodávek dávno došly, to je jasné a  už  by musel kapitulovat, ale  dne s už je Ukrajina  naprosto existenčně  závislá od  západních  finančních injekcí.  Bez nich by se  do pár  dní  zhroutila, protože  by neměla  schopnost cokoliv platit. Jak dlouho  Západ  vydrží  s tou obrovskou podporou? Do amerických prezidentských voleb  jistě. Co potom?

Ne, mír  do  data jejich konání nenastane, pokud se jedna  z válčících stran náhle  nezhroutí. Ale  po  nich?

Biden  nemohl jednat jinak než  jednal dosud. Od  okamžiku, kdy  válka  začala. Kdyby  Ukrajinu nepodpořil, okamžitě  by byl označen za  slabocha  a zbabělce. Kdyby  s podporou  do okamžiku  voleb přestal, stalo by se  to samé!  Tohle podle mne  vysvětluje  to  ztorpédování  skoro vyjednané  dohody  mezi Ruskem a Ukrajinou  v Istanbulu!!!  Tohle  je  pravý  význam onoho Johnsonova vyjádření  Západ  není připraven na  mír =  Biden si nemůže  dovolit  mít, protože po útěku  z Afghanistanu  by mír  na Ukrajině, přes podporu  Západu  byl jeho  osobní prohrou!  Byl by  za lůzra  všech lůzrů a  volby  by  projel jako nikdo před ním.

Takže opakuji  – pokud  nedojde  ke  zhroucení jedné  z válčících stran, dočkáme  se nejspíše míru  po prezidentských  volbách. Pokud  v nich  znovu  vyhraje  Biden. Pokud  jeho soupeř, pak tahle  smrtící šaráda  nastane  znovu.