Kdo vesele vydělává, když Češi trpí?

PL

Inflace se sice vrátila ke 2 procentům, ale kvůli růstu cen v posledních 3 letech lidé stále pociťují pokles reálných příjmů i důsledky znehodnocení svých úspor. Růst nákladů a pokles prodejů tvrdě dopadl taktéž na některá odvětví a v problémech se ocitl zpracovatelský průmysl, kde pracuje přes milion Čechů. Kdo si ale naopak na růstu cen nejvíc přilepšil a vévodí žebříčku „hamižflace“? Čili kdo vesele vydělává, když Češi trpí? Data o tom, kdo si během inflace „namastil kapsu“ hovoří jasně. Zatímco ostatní živořili, vydělávaly na růstu cen zejména některé velké obchody. „Vítězství obchodníků nad zákazníkem,“ píší o inflaci ekonomové z ČNB.

Češi se během posledních 3 let rozloučili až přibližně se čtvrtinou hodnoty svých úspor, a přestože růst cen vyvolával tlak na zvedání mezd, reálně lidé i nadále chudli. Ve 4. čtvrtletí loňského roku kupříkladu sice vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,3 %, reálně však klesla o 1,2 %.

V roce 2023 pak dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč a v meziročním srovnání činil její přírůstek 3 024 Kč (7,5 %), spotřebitelské ceny se však za toto období zvýšily o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %. Podobně na tom byly i čisté peněžní příjmy českých domácností v roce 2022, které sice vzrostly meziročně o 7,7 %, reálně však poklesly o 6,5 %.

Zdaleka ne všichni ovšem na růstu cen tratili. Existují i odvětví, kde si prostřednictvím růstu cen řádně „namastili kapsu“. Kdo na inflaci nejvíce vydělával, zhodnotili poradce guvernéra České národní banky (ČNB) Tomáš Adam, člen bankovní rady ČNB Jan Procházka a poradce bankovní rady ČNB Jiří Schwarz ve své nedávné analýze, zkoumající „hamižflaci“ – tedy tezi, že významným zdrojem růstu cen byla snaha podniků o zvyšování zisku.

„Ve veřejném prostoru sice o tématu hamižflace probíhaly vášnivé debaty, jen zřídka ale byly předkládané názory založené na datech. Diskuse o ziscích firem tak postrádala pevný základ a často působila nejasně, občas měla dokonce nádech jakéhosi třídního boje. Situace se vykreslovala skoro jako konflikt mezi různými skupinami ve společnosti,“ poznamenávají ekonomové, avšak hned na to dodávají, že „tímto tvrzením se diskutující nevědomky trefili do černého“.

„Vítězství obchodníků nad zákazníkem by totiž skutečně zapadalo do obecnějšího pojetí inflace, kdy lze růst cen či mezd chápat jako důsledek konfliktu, který následuje po vnějším šoku. Tímto šokem může být třeba pandemie či válka,“ podotkli.

Při prozkoumání míry zisku od Českého statistického úřadu (ČSÚ) je patrné, že zdaleka ne všechny firmy z růstu cen těžily. Naopak. Při porovnání zisků z let 2020 až 2022 s rokem 2019 se ukázalo, že například zpracovatelský průmysl, který zaměstnává přes milion Čechů, v posledních letech naopak trpěl a naopak vykazuje oproti roku 2019 ztrátu až kolem 135 miliard korun.

„Důvod je zřejmý: Ceny sice rostly, ale vše převážil drastický růst nákladů a pokles prodejů,“ komentovali ekonomové, proč mnohá odvětví v uplynulých letech strádala.

Při pohledu na statistiky se pak vysvětluje i samotný úvod tohoto článku – tedy otázka, proč růst mezd v Česku tolik zaostával za růstem cen. Onen zmiňovaný zpracovatelský průmysl, který zaměstnává až třetinu české pracovní síly, totiž většinou „neměl kde brát“.

Zatímco mnoho odvětví zisk z roku 2019 nedokázalo nijak výrazně přesáhnout, výjimkou byl velkoobchod a maloobchod, kde zisky firem úroveň roku 2019 výrazně přesáhly.

Ekonomové poznamenávají, že zatímco v maloobchodě „v konfliktu rozpoutaném po sérii ekonomických šoků vítězili převážně obchodníci, čeští průmyslníci byli podle vývoje zisků spíše na straně poražených“.

Doplňují, že ani nelze zcela vztáhnout navyšování zisků během vysoké inflace na všechny obchodníky a poznačili, že se dá předpokládat, že k úspěšným budou spíše patřit větší firmy.

Kvůli tomu, že prudký růst cen brzy vyčerpal volné prostředky domácností a prodané množství začalo klesat, začaly rovněž mnoha odvětvím klesat tržby, avšak obchodníci měli mít navrch. „U potravin, které jsme všichni nakupovali i během covidu, takže nedošlo k odkládání spotřeby, začalo prodávané množství klesat hned v roce 2021. Nicméně schopnost obchodníků zvyšovat ceny až do konce loňského roku ukazuje, že v tomto sektoru měli v inflačním konfliktu v průměru navrch obchodníci,“ komentují Adam, Procházka a Schwarz.

Dodávají, že tento závěr docela určitě neplatí pro každou firmu. A pokud se podíváme na to, kdo měl v roce 2022 nejvyšší tržby, pak najdeme na předních příčkách zejména největší supermarkety. Kupříkladu na prvních 3 místech se v účetním roce končícím v únoru 2022 umístily Lidl, Kaufland a Albert. Lidl tehdy navýšil tržby o 3,2 miliardy na 76,4 miliardy, Kaufland o 1,7 miliardy na 64,7 miliardy a Albert o 2 miliardy na 61,4 miliardy korun.

Sýr z mlékárny za 101 Kč se v obchodě prodá za 189 Kč

A jak se liší ceny v obchodech od těch produkčních? Některé rozdíly téměř vyrazí dech. Kilo kuřat, které producenti prodají za průměrných 57,25 Kč, zákazníci koupí za 65 korun bez desetihaléře a rozdíl kolem 3 korun panuje i u másla. Horší to je však například se sýrem eidam. Cena od producentů je téměř 101 korun, kdežto v obchodě stojí kilo eidamu průměrně skoro 189 Kč.

Velký rozdíl je i mezi tím, co dostanou zemědělci a zaplatí zákazníci. Mléko, které zemědělci prodají za 10,90 Kč, jde do obchodů pasterované z mlékáren za 15,10 a v obchodech je nakonec za 21,45 Kč. Kilo brambor zemědělci prodají za 9,45 Kč, ale lidé v obchodech zaplatí 24,51 Kč. A u jablek si lidé připlatí v obchodech téměř dvojnásobek. Od zemědělců vyjde kilo jablek za 16,31 Kč, cenovky v obchodech však průměrně ukazovaly 32,58 Kč.

PL

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč

Celkem za měsíc: ... 21 301,00 Kč

Vybráno 47.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Ten klid je zlověstný - 25.4.2024
• Více než 100 000 ukrajinských vojáků dezertovalo z armády a nikdo to neřeší - 25.4.2024
• Svět podle Amnesty - 25.4.2024

(14 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...