Jedna návštěva, dva příběhy …

KN

V Politicu vyšly dva zajímavé (byť nepřekvapivé) články k návštěvě Macrona a Ursuly v Číně. Kratší verze by mohla znít zhruba takto:

1) Bylo to v zásadě fiasko, zvlášť pro druhou jmenovanou.
2) Čína chce, aby Francie bojovala proti americkému vlivu na kontinent, který prosazuje východní křídlo (my), pročež je ochotná se jim trochu víc věnovat. Macron to miluje.

A nyní dlouhá verze:

Nejprve expert Politica na čínsko-evropské vztahy Stuart Lee:

Čínský vůdce Si Ťin-pching měl tento týden pro svého francouzského kolegu Emmanuela Macrona jeden hlavní vzkaz: Nenechte se Evropou vtáhnout do americké hry.

Peking by se rád vyhnul tomu, aby se EU ještě více dostala pod vliv USA, a to v době, kdy Bílý dům prosazuje asertivnější politiku, která má čelit geopolitické a vojenské síle Číny.

Rok trvající ruská válka proti Ukrajině posílila spojenectví mezi Evropou a USA, otřásla globální ekonomikou, vlila novou krev do žil NATO a přinutila vlády, aby se zabývaly tím, co by se ještě mohlo ve světových záležitostech pokazit. Nic z toho není vítáno v Pekingu, který pokládá Washington za svého strategického nepřítele.

Ofenzíva šarmu

Tento týden Čína zintenzivnila svou protiofenzívu a nasadila šarm. Si přivítal Macrona v nejhonosnějším sále Velké síně lidu v Pekingu. To bylo v ostrém kontrastu se současnou snahou Číny držet si vysoké americké představitele na distanc, zejména od doby, kdy americký ministr zahraničí Antony Blinken odvolal cestu do Pekingu po kauze špionážní balón na začátku roku.

Američtí i čínští představitelé vědí, že otázka evropské politiky vůči Pekingu není ani zdaleka vyřešena. To nabízí příležitost i riziko pro obě strany. V posledních měsících američtí představitelé s jistým úspěchem varovali před ochotou Číny posílat zbraně do Ruska a hovořili o nebezpečí, které představuje neomezený přístup čínských technologických společností na evropské trhy.

Společnost TikTok, v podstatě vlastněná Čínou, dostala na řadě míst v Evropě, včetně institucí EU v Bruselu, zákaz používání ve vládních a úřednických telefonech. Americký tlak rovněž vedl Nizozemce k zavedení nových vývozních kontrol na prodeje vyspělých polovodičů do Číny.

Na druhé straně i Ursula von der Leyenová odmítla myšlenku úplné izolace Evropy od čínské ekonomiky. Z pohledu Pekingu se jedná o další významný rozdíl oproti politice obchodního nepřátelství, které prosazují Spojené státy. Jen tento týden během Macronovy návštěvy podepsalo 36 čínských a francouzských podniků nové dohody o spolupráci, což čínská státní média označila za známku „neklesající důvěry evropských podniků v čínský trh“. Ačkoli se sotva jedná o prohlášení překypující důvěrou, mohlo to být horší.

V posledních několika letech se evropští představitelé stavěli k čínské trajektorii stále skeptičtěji a vyjadřovali znepokojení nad způsobem, jakým Peking řeší pandemii koronaviru, zacházení s protestujícími v Hongkongu a ujgurskými muslimy v Sin-ťiangu, jakož i nad čínskými sankcemi vůči evropským politikům a vojenskými hrozbami vůči Tchaj-wanu.

Problém s Ruskem

Jen několik dní před ruskou invazí na Ukrajinu Si a Vladimir Putin prohlásili, že jejich partnerství nemá hranic. Zatímco Západ zavedl vůči Moskvě tvrdé sankce, Čína má stále zájem na udržení – a rozšíření – obchodních vztahů s Ruskem. To šokovalo mnoho západních představitelů a vyvolalo v Evropě ostrou debatu o tom, jak potrestat Peking a jak dalece omezit vzájemnou spolupráci.

Peking našel v Macronovi přirozeného partnera, který by mohl pomoci zabránit dalšímu zhoršení vztahů mezi EU a Čínou, zejména proto, že Angela Merkelová – dřívější čínská favoritka – již není německou kancléřkou. Macronova ochota jednat s kýmkoli – včetně jeho tolik kritizovaných kontaktů s Putinem – ho činila obzvláště přitažlivým, když se Peking snažil vrazit klín mezi evropskou a americkou strategii vůči Číně.

„Jsem velmi rád, že sdílíme mnoho stejných nebo podobných názorů na čínsko-francouzské, čínsko-evropské, mezinárodní a regionální otázky,“ řekl podle čínského státního média Sin-chua Si Macronovi v pátek u čaje v Kantonu na jihu země.

Macron o den dříve Siovi řekl, že Francie prosazuje „evropskou strategickou autonomii“, nemá ráda „blokovou konfrontaci“ a věří, že si má jednat po svém. „Francie si nevybírá strany,“ řekl.
Strategická autonomie EU, kolem níž se soustředí francouzská zahraniční politika, je Číně sympatická, neboť to znamená menší vliv USA na Evropu.

A co USA?

Francouzský postoj zpochybňují někteří Evropané, kteří považují za naléhavé zaujmout vůči Pekingu tvrdší přístup. „Macron se mohl snadno vyhnout pochmurnému obrazu evropské a transatlantické nejednoty,“ řekl Thorsten Benner, ředitel berlínského Institutu pro globální veřejnou politiku. „Nikdo Macrona nenutil, aby se tam objevil s obrovskou obchodní delegací, opakoval vyvrácené iluze o vzájemnosti a namlouval si, že na Siho zapůsobí svým osobním kouzlem a přiměje tak čínského vůdce, aby se obrátil proti Putinovi.“

Holger Hestermeyer, profesor práva EU na King’s College London, uvedl, že Peking se bude snažit rozdělit transatlantickou alianci. „Pokud chce Čína uspět se svým budováním nového světového řádu, oddělit EU od USA – byť jen trochu – je kýžený cíl,“ řekl Hestermeyer.

Siova averze k USA byla nepřehlédnutelná, když během setkání s Macronem a von der Leyenovou odbočil k tématu, které má k evropským prioritám daleko. O týden dříve totiž uspořádala Bidenova administrativa druhý Summit pro demokracii, na němž byly Rusko a Čína vylíčeny jako hlavní hrozby. „Šíření takzvaného [narativu] ‚demokracie versus autoritářství‘,“ řekl Si ve čtvrtek svým evropským hostům, „by přineslo světu pouze rozdělení a konfrontaci.“

Druhý text psal opět Stuart Lee, tentokrát se Suzanne Lynch, Jamilem Anderlini a Cleou Caulcutt:

Jako by se na jednom místě konaly dvě návštěvy.

Francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi se tento týden v Pekingu dostalo červeného koberce, slavnostního státního banketu a vojenských přehlídek a střelby z děl na náměstí Nebeského klidu. Když Macronovo letadlo přistálo, osobně ho přivítal čínský ministr zahraničí.

Ursula v koutě

Když přiletěla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, dostalo se jí ministra ekologie – u běžného východu pro cestující.

Ve středu a ve čtvrtek se Čína opakovaně pokoušela hrát hru „rozděl a panuj“ s oběma politiky, kteří se při návštěvě spojili, aby se tak pokusili prezentovat jednotnou evropskou frontu.

Zatímco Macronův program byl přeplněný, von der Leyenová ho měla velmi strohý. Zatímco Macron se ve čtvrtek večer účastnil opulentního státního banketu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, von der Leyenová měla střízlivou tiskovou konferenci v sídle delegace EU.

Zatímco státní média vychvalovala čínsko-francouzské vztahy, čínská sociální média démonizovala von der Leyenovou jako americkou loutku.

Nejednotná EU

Toto rozlišení ilustruje potíže, které má Evropa při jednání s Čínou. Sedmadvacet členů EU má na přístup k Číně plejádu různých názorů – a Peking to ví. A v případě Macrona a von der Leyenové vidí Peking větší šanci prosadit se u francouzského lídra, čímž se exekutiva EU dostává do poněkud ponižujícího postavení.

Tato strategie se naplno projevila ve čtvrtek, kdy Si sestoupil po olbřímích schodech Velkého sálu, aby francouzského prezidenta přivítal úsměvem a podáním ruky. Pod řadou vlajících červených vlajek si oba lídři vyměnili pozdravy se shromážděním, v němž byli i někteří Macronovi poradci.

Von der Leyenová nebyla přítomna. Ta se k jednání připojila později a osamoceně kráčela po schodech Velkého sálu.

Macronovo rozhodnutí pozvat von der Leyenovou na cestu mělo být projevem evropské jednoty. Výsledkem však bylo něco zcela jiného.

Představitelé Komise sice před cestou zdůrazňovali, že von der Leyenová bude mít jiný program než francouzský prezident – a nebude se účastnit jeho státní návštěvy –, ale výsledek byl místy velmi nesourodý. A čínská státní média toho právě tak ujala.

Sázka na Macrona

Na domovské stránce tiskové agentury Xinhua se ve středu velká část pozornosti soustředila výhradně na Macrona a vazby Číny s Francií, přičemž EU zůstala prakticky neviditelná..

V jiných médiích byla von der Leyenová přímo očerňována – šéfka EU minulý týden pronesla poměrně jestřábí projev o Číně.

„Macronova cesta do Číny přichází s očekáváním, že Čína poskytne Francii impuls… ale tím, že s sebou vzal von der Leyenovou, se zdá, že Macronovi schází upřímnost,“ stálo v článku, který zveřejnila platforma sociálních médií spojená s ministerstvem obrany.

Dále se v něm psalo: „Von der Leyenová, známé proamerické individuum, zaprodává Evropu, aby z toho profitovaly USA, které nešetří nátlakem na Evropu, aby se postavila Rusku. Do Číny se dostala jen díky tomu, že se chytila Macronova rukávu.“

Několik komentátorů s velkou sledovaností na čínských sociálních platformách psalo, že návštěva von der Leyenové byla podniknuta „ve zlé víře“.

„Její cíl není zdaleka jednoduchý,“ tvrdí komentátor s účtem se čtvrt milionem sledujících. „Američané ji možná pověřili, aby tu Macrona bedlivě sledovala.“

Evropský rozkol?

Nebyli to však jen čínští komentátoři, kdo se chopili nesouladu, který se promítl do nesourodé komunikace této cesty. Rozdíly v „čínské“ politice Macrona a von der Leyenové – Macron je vůdce, který touží spolupracovat s Pekingem; von der Leyenová zastává spíše jestřábí pohled – během návštěvy vyhřezly tak všeobecně.

Už několik hodin po středečním přistání v Číně se francouzský prezident distancoval od klíčového projevu von der Leyenové z minulého týdne. Na dotaz během setkání s novináři se Macron odmítl k projevu vyjádřit a místo toho řekl, že EU „má strategii, která byla definována na Evropské radě; tato strategie je jasná a definovaná, a to je ta, která je naším odkazem“.

Zatímco francouzští představitelé zdůraznili, že Macron nemá zájem nastolovat se svými hostiteli otázku Tchaj-wanu, von der Leyenová se Siem o statusu ostrova diskutovala. „Nikdo by neměl jednostranně a silou měnit status quo v tomto regionu,“ řekla.

„Použití síly ke změně statu quo je nepřijatelné a je důležité, aby napětí, které by mohlo nastat, bylo řešeno prostřednictvím dialogu.“

Z čínské zprávy o jednání Si s von der Leyenovou, které bylo jejich vůbec prvním bilaterálním setkáním, rovněž vyplývá, že nebylo příliš přátelské. „Čína a EU musí zintenzivnit komunikaci, aby došlo ke správnému vzájemnému porozumění a aby se předešlo nesprávné interpretaci nebo nesprávnému posouzení,“ řekl Si a zopakoval tak slova, která použil jeho velvyslanec při EU, když komentoval její tvrdý projev o Číně z minulého týdne. „Doufáme, že Evropská komise bude hrát konstruktivní roli… na základě svých bazálních a dlouhodobých zájmů.“

„Francie není země jako každá jiná“

Macron zaujal jemnější, mírnější přístup. Francouzský prezident vsadil svou pověst mezinárodního státníka na snahu přimět Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k ukončení konfliktu na Ukrajině – strategii, o kterou se loni neúspěšně pokoušel s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Ačkoli Macron během 90minutového setkání naléhal na Siho, aby využil svého vlivu na Rusko, jeho snaha zjevně k ničemu nevedla. Si souhlasil s tím, že zavolá ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému – ale pouze v blíže neurčeném čase.

Naproti tomu Macron dosáhl konkrétnějšího pokroku v ekonomických záležitostech a předsedal podpisu několika dohod, včetně prodeje 160 letadel Airbus, i když i označení těchto dohod jako „nových“ je sporné. Podle Elysejského paláce čínská vláda schválila nákup 150 letadel A320 Neo a 10 letadel A350 – dodávka je součástí obchodu za 36 miliard eur, kterou Airbus oznámil loni.

Vzhledem k tomu, že se Macron připravuje na poslední den své návštěvy, bylo zřejmé, že si francouzský prezident pozornost užívá – celkově by spolu Si a Macron měli podle jednoho z představitelů Elysejského paláce strávit šest až sedm hodin. „Osobní čas, který Si návštěvě věnuje, ukazuje, že Francie není považována za zemi jako každá jiná,“ řekl Macron novinářům.

Uvidíme, zda Macronovy přesvědčovací schopnosti přesáhnou obchodní dohody pro francouzské společnosti a zda skutečně dokáže přesvědčit Čínu, aby se postavila ke svým mezinárodním závazkům a vyzvala Rusko k ukončení invaze na Ukrajinu.

Konzervativní noviny

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Anonym 330,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Václav Vohánka 1000,- Kč, Stanislav Studenovský 500,- Kč, MUDr. Martin Volný 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Anonym 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, Táňa Shcherban 500,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Luboš Sucharda 500,- Kč, Květuše Zlesáková 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jaroslav Mazač 200,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Petr Včelka 800,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Hubený 300,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč. ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč

Celkem za měsíc: ... 17 500,00 Kč

Vybráno 39.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Mafián ve vrcholové politice? - 18.4.2025
• Migrační pakt: Lže nám celá vládní koalice - 18.4.2025
• Novináři a „novináři“ - 18.4.2025

(14 votes, average: 4,71 out of 5)

Loading...