Jak USAID posílala dolary Tálibánu

V roce 2022 se afghánská centrální banka (DA Afghanistan Bank) pochlubila fotografiemi balíků stodolarových bankovek v hodnotě 40 milionů dolarů. Podle Tálibánem kontrolované centrální banky to byla jedna ze tří dodávek „humanitární pomoci“ v celkové hodnotě přes 100 milionů dolarů.

Guvernérem afghánské centrální banky je Noor Ahmad Agha, který je „oficiálně označen jako globální terorista“ (SDGT) a „financoval výrobu bomb“ a improvizovaných výbušných zařízení, které zabily více než 1 000 amerických vojáků. Posílání peněz sankcionované osobě je přitom nezákonné.

Navzdory tomu někdo bance Tálibánu poslal obrovskou sumu peněz.

I když se k tomuto pašování peněz žádná mezinárodní organizace nehlásí, tak odpovědnost nese vládní agentura USAID (United States Agency for International Development, Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj). Oněch 40 milionů dolarů bylo součástí mnohem rozsáhlejšího programu, v jehož rámci agentura USAID a ministerstvo zahraničí USA poskytly OSN více než 1,7 miliardy dolarů. OSN do Afghánistánu poslala v hotovosti celkem 2,9 miliardy dolarů.

Peníze musely být do Afghánistánu dopraveny letecky, protože americké banky nemohou legálně převést peníze Tálibánu. Agentura USAID tedy pomáhala financovat nezákonnou operaci, jejímž cílem bylo obejít sankce proti teroristům.

Když tedy americké ministerstvo zahraničí a agentura USAID tvrdily, že „neposkytují pomoc Tálibánu ani jeho prostřednictvím“ a spolupracují „s důvěryhodnými mezinárodními partnery s rozsáhlými pracovními zkušenostmi v regionech, jako je Afghánistán“, tak to byla přinejlepším polopravda.

„Důvěryhodnými mezinárodními partnery“ tedy měly na mysli i OSN. Agentura USAID poslala peníze OSN. OSN přes prostředníka nakoupila stodolarové bankovky od Federální rezervní banky (FED) v New Yorku, v níž jsou uložena afghánská aktiva nárokovaná Tálibánem, a uzavřela smlouvu s nějakou leteckou společností, dost možná starou leteckou společností Usámy bin Ládina, aby peníze dopravila do Afghánistánu a předala je nevládním organizacím, které je v afghánské centrální bance směnily na afghánské peníze.

Tyto afghánské peníze – „afghání“ – přitom Afghánistánu poskytly také Spojené státy americké, které evropským firmám zaplatily vytištění afghánských bankovek o celkovém objemu 20 miliard afghání.

„Spojené státy americké a naši partneři se ve spolupráci s mezinárodními bankami snaží usnadnit převod peněz z afghánské centrální banky evropským tiskařským společnostem,“ řekl novinářům v říjnu 2022 tehdejší mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. „Vyřeší se tak nedostatek oběživa v Afghánistánu, což napomůže zajištění základních lidských potřeb.“ (Poznámka překladatele: Poslední američtí vojáci se z Afghánistánu stáhli 30. srpna 2021.)

Bidenova administrativa se ale s pouhou „zahraniční pomoci“ Afghánistánu v podobě dodání papírových afghání nespokojila a posílala mu prostřednictvím OSN i dolary.

Pod záminkou humanitární pomoci tedy USA poskytly OSN 1,7 miliardy dolarů, přičemž se část peněz použila na nákup dolarů v hotovosti pro Afghánistán, kde se směnily za afghánskou měnu. Tálibánu se tak do rukou dostalo velké množství amerických dolarů, které mohl prodat v dražbě svým spojencům.

A to ještě není všechno. Afghánská centrální banka uměle nastavila výhodnější směnný kurz afghání k dolaru, než jaký je na černém trhu. Tálibán tedy aukce dolarů využil k tomu, aby afghánskou měnu uměle posílil.

Agentura USAID využívala OSN k převodu peněz Tálibánu a tím propojila banku OSN s bankou teroristů a umožnila jim provozovat „směnárenský kartel“ – čili nakupovat dolary od OSN prostřednictvím nevládních organizací za příznivý kurs a potom ty peníze tajně prodávat za mnohem vyšší hodnotu Pákistánu.

„Aukce“ dolarů pořádané afghánskou centrální bankou údajně „vyhrávají skupiny napojené na Tálibán – například Síť Hakkání napojená na al-Káidu. „Aukce posilují afghánskou měnu a pomáhají Tálibánu udržet si moc. Tálibán má všechny tyto transakce pod kontrolou, všechny účastníky zdaňuje, a nakonec mu ty peníze spadnou do klína.

USAID tedy posílala do Afghánistánu dolary jen proto, aby Tálibánu poskytla likvidní měnu a svoji podporu zdůvodňovala „humanitárními důvody“.

Praní špinavých peněz vyžadovalo několik fází, aby došlo k zamlžení celé operace a USAID, americké ministerstvo zahraničí i OSN mohly tvrdit, že „peníze dopravené do Afghánistánu neukládají do afghánské centrální banky, natož že by je OSN poskytla Tálibánu. „Pravda to byla jen do té míry, že dolary v hotovosti od OSN byly nevládním organizacím uloženy v „soukromé bance“, která je poté směnila s afghánskou centrální bankou za afghánskou měnu.

Vládní agentura USAID mohla vše popřít díky tomu, že posílala peníze OSN, která podle zprávy vládního dohledového orgánu SIGAR (Office of the Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction) „odmítá spojovat humanitární pomoc – včetně nákupu a přepravy hotovosti do Afghánistánu – s příspěvkem konkrétního dárce.“

Zaslání peněz OSN umožnilo agentuře USAID tvrdit, že „neposkytuje pomoc Tálibánu a ani jeho prostřednictvím“, a že jen poslala peníze na „účet OSN“, který nekontroluje, a „v důsledku toho stát ani USAID nevědí, kolik z jejich celkových příspěvků OSN použila na nákup hotovosti pro Afghánistán.“

OSN tedy ukládá dolary na své účty ve vhodné neznámé „soukromé afghánské bance“. Její název orgány Tálibánu na rozdíl od představitelů USA jistě znají. Odtud se peníze převedou na bankovní účty nevládních organizací, které financuje OSN. Ty již peníze s největší pravděpodobností po směně v afghánské centrální bance dostanou v afghánské měně.

OSN tak může tvrdit, že „peníze dopravené do Afghánistánu nejsou uloženy v afghánské centrální bance a že tedy nejsou k dispozici orgánům Tálibánu. „Peníze Tálibánu a afghánské centrální bance tedy neposkytuje OSN, ale jí financované nevládní organizace.

Zpráva SIGAR poznamenala: „Jeden úředník OSN nám řekl, že odpovědnost OSN končí v okamžiku, kdy peníze dorazí nevládním organizacím na jejich účty.“ OSN pak odmítá jakoukoliv odpovědnost za poskytnutí peněz Tálibánu, přestože jsou si představitelé OSN dobře vědomi toho, co se děje.

Ministerstvo zahraničí USA reagovalo na tato odhalení nepravdivým tvrzením, že proti Afghánistánu nejsou uvaleny žádné sankce a že banky odmítají provádět bezhotovostní převody do Afghánistánu kvůli jejich „nedostatečné ziskovosti“ a že „podle našeho nejlepšího vědomí nejsou v současné době žádné on-line platební systémy škálovatelné tak, aby uspokojily potřeby OSN v oblasti likvidity“, a proto prý byla nutná přeprava peněz v hotovosti letadlem. Nic z toho není pravda, ba ani hodnověrná lež.

Agentura USAID odmítla na zprávu SIGAR odpovědět.

Praní špinavých peněz Tálibánem nebylo nijak výjimečné. Vládní agentura USAID, ministerstvo zahraničí a OSN takto nakládaly s penězi již dlouho, a to nejen v Afghánistánu, ale i v Sýrii, Jemenu, Pásmu Gazy a v mnoha dalších teroristy ovládaných oblastech po celém světě. Využívají jako prostředníky nevládní organizace, a to jim umožňuje vše popírat a vyhýbat se odpovědnosti za napomáhání teroristům.

Američané sponzorovali své největší nepřátele. Je už nejvyšší čas s tím přestat.