Jak ukrajinská válka změnila svět: Geopolitické důsledky

JOSEPH V. MICALLEF

Válka na Ukrajině trvá již osmý měsíc. Její dosavadní průběh se vymyká všem předpovědím. Všeobecně očekávané ruské vítězství se ukázalo jako nedosažitelné. Je nebezpečné hovořit o dědictví ukrajinské války, když vše nasvědčuje tomu, že půjde o dlouhý, krutý boj, jehož závěrečné dějství je stále vzdáleno měsíce, ne-li roky. Přesto jsou již nyní patrné dalekosáhlé geopolitické důsledky.

Dosavadní průběh války

Navzdory významným ruským ziskům na východě a jihu, díky nimž se pod ruskou kontrolu dostalo zhruba 20 % Ukrajiny, ruská invaze z velké části selhala.

Místo toho ukrajinské vojenské síly, vyzbrojené rostoucími zásobami sofistikovaných amerických zbraní a téměř desetiletým západním vojenským výcvikem, úspěšně otupily ruský postup a způsobily ruským silám neudržitelné ztráty na lidech a materiálu.

Před dvěma týdny zahájila Ukrajina nečekaný protiútok, při kterém rychle získala zpět několik tisíc čtverečních kilometrů území, které předtím okupovalo Rusko, včetně kritických logistických uzlů důležitých pro válečné operace Kremlu.

Pokusy o vyjednání míru se dosud nezdařily. Zelenského vláda dala jasně najevo, že nepřijme nic menšího než úplné stažení Ruska z ukrajinského území ovládnutého v letech 2022 a 2014.

Stejně tak Kreml neprojevil velký zájem o vyjednané urovnání, které by vyžadovalo, aby se vzdal jakéhokoli dobytého území, zejména pokud toto území zahrnuje oblasti jako Krym, které považuje za existenčně důležité pro budoucnost Ruska.

Kyjev bude bojovat tak dlouho, dokud mu Spojené státy a jejich spojenci v NATO budou poskytovat pomoc a ruské jednotky budou okupovat ukrajinské území.

Bidenova administrativa se ze své strany vyjádřila nejednoznačně, zda bude podporovat takto dalekosáhlé cíle. Novopečená britská premiérka Liz Trussová však dala jasně najevo, že podle jejího názoru by NATO mělo pokračovat v podpoře ukrajinských vojenských sil, dokud nebudou z Ukrajiny vyhnány všechny ruské jednotky.

Ukrajinská válka má čtyři bezprostřední geopolitické důsledky. Ty se točí kolem vztahů Ruska s Evropskou unií (EU), ponižování ruských vojenských sil ukrajinským zástupcem NATO, vztahů Moskvy s Pekingem a důsledků reakce Západu na strategický pohled Číny.

Rusko a EU

Vztahy Ruska s EU byly nenávratně narušeny. Bude trvat přinejmenším jednu generaci, než budou evropští političtí představitelé ochotni svěřit své dodávky energie Kremlu. Bez ohledu na výsledek ukrajinské války si evropští lídři uvědomují, že spoléhat se na Rusko v oblasti energetiky je politická a ekonomická sebevražda.

EU má před sebou dva až tři roky obtížného odvykání od ruské energetiky. Zatím se však zdá, že evropští političtí představitelé jsou odhodláni.

Uhlí a ropa mají jiné zdroje, i když ty budou dražší než v minulosti a v příštích několika letech se budou dále zdražovat.

Zemní plyn bude obtížnější získat. Časem může ruský plyn nahradit vývoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, Austrálie a Perského zálivu a nové plynovody přivádějící plyn ze severní Afriky a Středomoří. LNG bude vyžadovat značné investice do infrastruktury jak v místech vývozu, tak dovozu. To vše je proveditelné, ale bude to vyžadovat čas a kapitál.

Do té doby bude EU klást důraz na úspory a vrátí se k jaderné energii a výrobě elektřiny z uhlí, aby zaplnila energetický deficit. Země s nevyužitými zdroji plynu, především břidlicového plynu ve Spojeném království, Německu, Polsku a Rumunsku, budou upřednostňovat jejich rozvoj. Zrušení předpisů proti těžbě ropy v mnoha zemích EU, především v Německu a Francii, je nevyhnutelné.

Evropští političtí představitelé plánují chránit své občany před prudkým nárůstem nákladů na energii tím, že omezí náklady spotřebitelů a budou dotovat energetické společnosti, které by jinak čelily nepřekonatelným provozním ztrátám. Je to jediný způsob, jak může evropská politická třída přežít hněv voličů.

Tyto dotace budou drahé a povedou k obrovským deficitům veřejných financí. EU bude část těchto nákladů kompenzovat uvalením daní z nadměrného zisku na výrobce energie a znárodněním ruských energetických aktiv v Evropě. Berlín již oznámil znárodnění německých rafinerií společnosti Rosněfť. Zabaveny budou také významné evropské podíly Gazpromu.

Ruský plyn nebyl jen hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny a vytápění v Evropě. Byl také primární surovinou, která byla základem klíčových průmyslových odvětví, od hnojiv po petrochemii, a tisíců sekundárních výrobků odvozených z těchto základních materiálů.

Vysoké náklady na energie a suroviny ochromí velké segmenty evropské průmyslové základny. Levné euro tyto škody částečně kompenzuje. Přesto, dokud Evropa nebude energeticky do značné míry soběstačná, což je v tomto desetiletí prakticky nemožné, budou velké segmenty evropského hospodářství celosvětově nekonkurenceschopné.

Mohou členové EU vydávat nové dluhy v hodnotě bilionů eur, zatímco Evropská centrální banka provádí přísnou měnovou politiku? Něco bude muset ustoupit. V dohledné budoucnosti má euro nejlepší dny za sebou.

Evropští centrální bankéři budou s nostalgií vzpomínat na paritu dolaru vůči euru, zatímco budou čelit realitě prudce znehodnoceného eura. Kde euro nakonec dosáhne svého dna, lze jen hádat, ale euro za 75 centů není vyloučeno. Levné euro přinese několik významných finančních vítězů a poražených.

Velkým poraženým je Rusko, kterému se zhroutí hospodářské vztahy s EU. EU byla největším ruským odběratelem energie. Byla také významným zdrojem technologií, spotřebního zboží a moderních obráběcích strojů.

V krátkodobém horizontu bude mít Kreml zvýšené příjmy z rostoucích cen ropy a plynu. Z dlouhodobého hlediska však ztráta trhů EU a přístupu ke zboží z EU ochromí ruskou ekonomiku. Tyto ztráty nelze kompenzovat zvýšeným obchodem s Čínou a Indií. Poté, co firmy odepsaly svá ruská aktiva a odešly z Ruska, bude mít jen málo západních společností zájem o návrat, bez ohledu na konečný výsledek ukrajinské války.

Vina za zhroucení hospodářských vztahů mezi EU a Ruskem padá jednoznačně na ruského prezidenta Vladimira Putina. Myšlenka, že závislost Evropy na ruské energii je rozhodující strategickou pákou, byla Putinem dlouho prosazována.

Mýlil se. Ruská energie Evropu ruské vůli nepodřídila. Neukázala se být strategickou zbraní, jak Putin předpokládal. Tento neúspěch nemůže svádět na výkon svých generálů nebo neefektivitu zpravodajských služeb. Tento chybný odhad byl jeho chybou a Rusko za jeho omyl zaplatí vysokou cenu.

Vztahy Moskvy s Pekingem

Rusko se nyní stalo vazalem Číny – pouhým dodavatelem komodit pro čínskou ekonomiku za podmínek a cen diktovaných Pekingem. Je otázkou, co ruská centrální banka udělá s horami jüanů, které nashromáždí.

Oslabení ruské moci a vlivu bude mít dalekosáhlé důsledky, zejména ve střední Asii, v regionu, kde Moskva a Peking soupeří o vliv.

Z vojenského hlediska jsou Rusko a Čína de facto ve vojenském spojenectví. Jak ukázalo nedávné vojenské cvičení Vostok 2022 mezi Ruskem a Čínou, rozsah a hloubka vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi se nadále rozšiřuje.

Z pohledu Washingtonu je třeba při posuzování hrozeb, které představují pro Spojené státy, zvažovat společné vojenské schopnosti obou zemí. V oblasti jaderných zbraní kombinovaný rusko-čínský arzenál nyní dramaticky převyšuje ten americký a tento rozdíl se stále zvětšuje. To činí budoucí dohody o kontrole jaderných zbraní nepravděpodobnými.

Proměna čínsko-ruských vztahů byla zdůrazněna během nedávného zasedání Rady hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu. Dvaadvacáté zasedání této organizace bylo první cestou čínského vůdce Si Ťin-pchinga mimo Čínu od vypuknutí epidemie covidu-19.

Podle několika zpravodajských agentur požádal Putin Siho o řadu vojenských a finančních prostředků, včetně, podle jednoho zdroje, čínských vojáků. Nedostal nic z toho, o co žádal. Místo toho si přečetl komuniké vypracované Pekingem, které potvrdilo čínský pohled na svět a zdůraznilo, že Moskva bude napříště tančit podle not Pekingu.

Jak dědictví ukrajinské války ovlivní pohled Pekingu na svět

V jednom smyslu je Peking velkým vítězem ukrajinské války. Západní ekonomické sankce způsobují, že Rusko je závislé na Číně jako na hlavním trhu pro svůj vývoz komodit a zdroji technologií a kapitálu. Navíc tím, že ukrajinská válka vyzdvihuje hrozbu, kterou Rusko představuje pro Evropu, odvádí pozornost Spojených států od závažnosti hrozby, kterou pro americké zájmy ve světě představuje komunistická Čína.

Na druhé straně rostoucí ceny energií a potravin – obou komodit, které Čína dováží – mají negativní dopad na čínskou ekonomiku.

Navíc tím, že se Čína viditelně spojila s Ruskem, byla potřísněna stejným štětcem nevyprovokované agrese, který pošpinil Moskvu. Paralely mezi ruskou agresí vůči Ukrajině a vyhlídkou na podobnou čínskou agresi vůči Tchaj-wanu poskytují šablonu pro podobnou reakci v případě, že Peking na Tchaj-wan zaútočí.

Vztahy Číny se Spojenými státy a EU dosáhly bodu zvratu. Hyperagresivita Pekingu ve východní Asii – zejména jeho virulentní, nacionalisticky motivovaná reakce na návštěvu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu – přiměla Spojené státy reagovat novými hospodářskými sankcemi vůči Číně.

Bílý dům nedávno oznámil, že v reakci na agresivní chování Pekingu od nynějška zakáže vývoz vyspělých zařízení na výrobu polovodičů do Číny a vývoz leteckých rámů a technologicky vyspělého leteckého vybavení a náhradních dílů.

Není jasné, zda tato opatření signalizují odhodlání Bidenovy administrativy rázněji čelit čínským provokacím a zda budou znamenat větší americkou podporu Tchaj-wanu.

Mohlo by to znamenat, že útlum americko-čínských hospodářských vztahů, který zahájila Trumpova administrativa a který měla Bidenova administrativa zvrátit, se naopak rozšíří.

To je špatná zpráva pro americké společnosti, které v Číně silně investují. Zkušenosti západních společností, které se odpoutávají od Ruska, jsou poučné. Americké společnosti riskují, že svá čínská aktiva odepíší, protože Čína a Spojené státy se vydávají stále odlišnějšími a antagonističtějšími ekonomickými cestami.

Čínská agrese proti Tchaj-wanu by pravděpodobně urychlila rozsáhlé a rostoucí sankce proti Číně a soustavné omezování obchodu a odbourávání investic.

Z ekonomického hlediska je Čína pro Spojené státy a jejich spojence důležitější než Rusko. Narušení dodavatelských řetězců zaměřených na Čínu by mělo dalekosáhlé důsledky po celém světě. Vedlo by k prudkému nárůstu inflačních tlaků a výraznému nedostatku zboží a kritických komponent.

Na druhou stranu by takové narušení poškodilo Čínu stejně, ne-li více, než škody, které by způsobilo zbytku vyspělého světa. Rusko je do značné míry soběstačné v oblasti energií a potravin. Čína nikoliv.

Hospodářské sankce uvalené na Peking by mohly velké části čínského obyvatelstva přinést chlad a hladovění ve tmě. Zda by čínská komunistická strana takovou vyhlídku riskovala nebo zda by takový výsledek přežila, lze jen hádat.

Válka na Ukrajině zásadně změnila světový řád, který existoval před válkou. I když případné důsledky ukrajinské války nejsou zcela jasné, jisté je, že se svět nenávratně změnil. Bez ohledu na to, co se na Ukrajině stane, se už nevrátíme ke starým pořádkům!

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Renata Lechová 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Včelka 1000,- Kč, Alexandra Wernerová 1200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Kvasnička 1000,- Kč, Táňa Shcherban 1000,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč

Celkem za měsíc: ... 16 309,34 Kč

Vybráno 36.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Musíme zbrojit? - 13.3.2025
• Hlavní body ruského postoje k plánovanému příměří - 13.3.2025
• Česká vláda a její soft killing vlastních obyvatel - 13.3.2025

(16 votes, average: 1,94 out of 5)

Loading...