
Jak jsem dostal vynadáno za ceny potravin
ŠTĚPÁN CHÁB
Ve středu jsem popsal svou cestu do Německa za levnými potravinami. A hned se na mou hlavu sesypala fůra neurvalých přirovnání ze zvířecí říše.
Hlavní argument byl – a co s tím jako Fiala má dělat? Nemůže určovat cenotvorbu. V takovém režimu nežijeme a žít nechceme. Jasně, nechceme, jasně, to je přesně ten argument, který z vládních stran zaznívá. Nemůžeme, máme ruce svázané.
Tak se podívejme na možnosti, které by mohly a měly vést ke snižování cen potravin a zároveň k jejich vyšší kvalitě. I já chci v klidu nakupovat v českém obchodě (ať už je jeho majitelem kdokoliv).
Tlak, tlak a zase tlak.
Stát nemá páky? Ale má. Nulové daně, které zavedlo v době nárůstu inflace Polsko, nepovažuju příliš za řešení, jen za krizový scénář. Dávalo by smysl srazit daně na jednotnou sazbu kupříkladu pěti procent.
Další možnost. Dejme si příklad řetězce Lidl. Ten do roku 2024 vstoupil s tržbou 5,18 miliard korun. Celou sumu převedl do zahraničí. Zásadní je pak ziskovost Lidlu. V ostatních zemích, kde Lidl působí, si řetězec učtuje průměrnou marži kolem dvou procent, v České republice si účtoval šest procent. Tedy trojnásobek. V tu chvíli stát může, ne že nemůže, uhodit na Lidl (a další), že jim odtékající peníze zatíží citelně vyššími daněmi, pokud nezačne snižovat ceny potravin, tedy i vlastní marže. Pokud má ve zbytku Evropy Lidl nastavenou marži ve výši dvou procent, je ostudou našich vlád, že u nás dopustí, aby byla marže trojnásobná.
Stát by mohl vytvořit veřejně přístupnou a týdně aktualizovanou cenovou mapu potravinářských řetězců se základními potravinami. Zapojit by se musely všechny řetězce. Na mapě by mohlo kooperovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český statistický úřad nebo třeba Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zároveň by řetězce měly za povinnost vedle ceny v ČR uvádět ceny stejných výrobků i v sousedních zemích, za které je tam prodávají.
Týdenní report ve veřejnoprávních médiích. Je to nedůstojné, bavit se o cenách chleba a vajec? A je důstojné je přeplácet? Nic takového. Spotřebitelská okénka v závěru televizních novin, diskusní pořad o cenách, o kvalitě. I můj středeční popis cesty do Německa znamenal malý kousek tlaku na řetězce, byť osamělý v hlomozu toho ticha, které se kolem cen potravin ozývá. V hlavních denících a zpravodajských serverech články o maržích řetězců, o cenách, o kvalitě. Je třeba vzbudit ve společnosti odpor k tomu, že máme potraviny drahé. A jako bonus i často nekvalitní. Proč nejsou týden co týden reportáže na ČT o rozdílech mezi českými a německými potravinami? Vznikl by tlak. Dobře nasnímaná cenovka v Německu a ČR může udělat zázraky.
Nejde neustále dokola říkat, že nic nezmůžeme. Zákazník si musí dupnout tak, aby to znělo celou zemí a v ozvěně se to vracelo stále zpátky do kanceláří managementu řetězců.
Veřejné akce. Zahájit celonárodní a opakovaný bojkot. Bojkotovat určité řetězce, potraviny, nenakupovat v určené dny. Protest, hlas, který se mocně line nad krajinou. Bude se o tom mluvit, vznikne tlak, řetězce začnou couvat.
Je to nemožné? Nedomluvíme se už ani na tom, že chceme kvalitnější a adekvátně drahé potraviny? To jsme na tom už tak špatně? Žádný z řetězců nechce být za toho zlého, drahého, nepřejícího. A opakovaný bojkot by vyvolal tlak. Velký tlak.
K tomu provokativní akce s nákupy, kdy by si lidé sice v řetězci naplnili košíky, nechali si je namarkovat, ale u kasy odmítli zaplatit s tím, že je to moc drahé. Není to trestné, při širším zapojení lidí by to byl velmi hlasitý výkřik, který by dokázal znervóznět vedení řetězců.
Další možnost, ač ta je na dlouhé lokte, přesto klíčová. Razantně navýšit podporu malým a středním zemědělcům, potravinářům. Pěstovat si v zemi vysokou zemědělskou kulturu, vážit si jí, ctít jí. To je cesta Německa i Polska. Obě země vsadily na podporu vlastní produkce, obě na tom vydělávají, obě z toho těží. A obyvatelé těch zemí mají levnější a kvalitnější potraviny.
My jsme vsadili, tak hloupě, na dovoz. A zemědělství z naší krajiny pomalu ustupuje, malí a střední zemědělci jsou spíš trpěni, než hýčkáni. Dřív byla všude pole, teď jsou z nich louky, které se pro ty dotace sekají. To není zemědělství. Četli jste o tom, jak mizí české ovocné sady? Vytlačují je Poláci. Dobrá práce naší politiky napříč vládami. Nepodpora vlastní, domácí produkce je heslo nšich vlád napříč krátkou třicetiletou historiÍ ČR.
S tím související výrazná podpora vzniku nikoliv státního, ale soukromého českého potravinového řetězce, který by lokální potraviny prodával, stavěl na tom, že je místní, že prodává místní české potraviny a tím by vyvolal konkurenční tlak na zahraniční řetězce.
Současný stav povede a vede k jedinému. K obdobě Laffetovy křivky. To je ekonomický koncept popisující, že od určité hranice vyšší daňová sazba snižuje celkový výběr daní, protože lidé začnou hledat způsoby, jak se placení vyhnout třeba útěkem do šedé ekonomiky. Jistou obdobu Laffetovy křivky můžeme najít i u nákupu potravin. V okamžiku, kdy už je moc draho, lidé začnou utíkat za nákupy za hranice. A o to menší je pak zisk řetězců. O to větší ceny pak nasazuje. Začarovaný kruh se tak točí jako kolo neštěstí a ne a ne se zastavit.
„Dvěma nejsilnějším řetězcům s potravinami Kaufland a Lidl se v tuzemsku daří. Své ziskové marže mají v posledních letech nastavené citelně výše než doma v Německu,“ psali v únoru na Novinkách. A my platíme a platíme a v Kauflandu i Lidlu se chechtají a chechtají a říkají si, na jak pitomý národ narazili své byznysové pípy.
Mýlím se v něčem? Klidně můžu. Copak snídám denně Šalamounovo tentononc? Nesnídám. Jen se snažím upozornit na to, že je třeba požadovat, vyvolávat tlak, ukazovat, že je něco špatně. Že je třeba, aby řetězce cítily tu nelibost a nesouhlas. Pak se věci začnou měnit.
Ovšem pokud nám současný stav vyhovuje, prosím, můžeme dál říkat – s tím nejde nic dělat – a kupovat sobě i dětem předražené potraviny s o třídu nižší kvalitou. Naše blbost, jejich zisky.
- Volání po „spravedlivém míru“ je voláním po pokračování války - 30.8.2025
- Peníze vládnou světu. Kdo ale vládne penězům? - 30.8.2025
- Sedm občanů Ukrajiny - 30.8.2025
Aneb když si český přizdisráč, nechá na hlavičku SRÁčT .
Včera jsem byl v řeznictví, myslel jsem si na kousek hovězího, které už i tak kupuji tak jednou za čtvrt roku.
Už minule jsem se kroutil nad kilogramem za 280kč, no za pouhé dva měsíce se cena zvedla na 380kč což je neuvěřitelná zlodějina a toto rozhodně platit nebudu.
Kilo krkovice za 220kč mi také připadá hodně vyšroubované, když při nedávné cestě do Polska jsem v Bieddronce koupil kg krkovice za 9zlotých, což je nějakých 55kč/kg tedy čtyřikráte levněji, za naše kilo čtyři kila v Polsku.
Něco tady hrozně smrdí, v tom našem panoptiku.Velký bochník kváskového chleba za 5,20kč za komančů si mohu zakoupit dnes za šílených 136,-kč coẓ̌ je nějakých 25× více, tolikrát se mi tedy rozhodně příjem nezvedl, to pro ty co argumentují vyššími platy.
Ceny potravin se staly vysloveně darebácké a mimo akce se to nedá akceptovat, pokud nejste nějak nadstardantně placen, průměrný občan musí stále jenom s kalkulačkou a silnými brýlemi studovat letáky.
Co je horší než koupit levný šmejd? Koupit drahý šmejd! Ale to prý mají Češi rádi, „lokální preference spotřebitele“ 🤡 A tím, že to budeme kupovat, dáváme takovým výrokům mluvících hlav z řetězců za pravdu.
Pejsek: Krásných 25krát. Není euro dvacet pět korun? Blížíme se paritě kupní síly jednoho eura za předpřevratovou československou korunu?
Cestou dovozu nás vydal už génius loci a sluníčko naše nejjasnější václav havel se svojí tlupou věčně vožralých chartistických diletantů-všechno si dovezem a bude nám dobře,protože my na to máme…No jo,po komunistech jsme na to fakt měli,ale po tom,jak hospodaří tady tyto demokratické,pravicové kobylky,tak budeme nejspíš brzo žrat hlínu-ti jsou horší než čtyři jezdci apocalypsy!!!
„Zásadní je pak ziskovost……“….to je přesně jádro pudla. Kdybychom nedanili zisk, ale obrat, vypadaly by daně jinak. Už jen to by stačilo, aby se velké korporace začaly chovat úplně jinak.
Zastánci pyj-aly mají pravdu. Co s tím fyjalenko může dělat, když debilní tschechische ojroovce kupují a žerou ve velkém předražené odpadky z celé gayropy a ještě na ně stojí fronu?
A co víc, zvolí si za měsíc za šéfa majitele mnoha výroben těch zdraví nebezpečných odpadků.
marže lidlu 6% ??? větší kokotinu jsem už dlouho nečetl
přidej „00“ za „6“
Zmíněné potravinové supermarkety jsou jednoho majitele, založil je z ČSR odsunutý sudeťák pan Černý, v Německu se jmenuje Schwarz a nyní je spravuje a ovládá jeho potomek, rovněž Schwarz. No nedivil bych, záští vůči všemu českému od nich, ono mstít se jde mnoha způsoby. Tak těm českým kurwám nasadili 6% marži místio 2% jako jinde. (smějící se smajlík)
Žádný zahraničí řetězec nemá marži 6%, ale minimálně 20%. U některých produktů mají přirážku i 100%, tedy 50%ní marži.