[ad#hornisiroka]
O vlastenectví jako v Německu v minulém století, kdy Němec nakupoval pouze německé potraviny a o současném dánském patriotismu si my můžeme nechat zdát. Kombinace návštěvy chrámu konzumu (supermarket) jako malého svátku pro celou rodinu, které se tu a tam předhodí slevy, jež si stejně musí u pokladny každý hlídat, kolektivní pohodlnosti, účinně namixované a podporované vládním tažením proti malým živnostníkům je pravděpodobně na dlouhou dobu nezvratným dějem v našich kotlinách.
Hospody na malých vesnicích už to mají takřka spočítané, a to doslova. Jestli se rychle neschovají pod franšízu nějakému zavedenému pivovaru nebo nezačnou vařit svoje pivo, mohou pomalu začít válet sudy rovnou na pracák.
Řezník, nebo laborant?
Až bude muset mít registrační pokladny i každý konzum na vesnici, amen s nimi. Jen si spočítejte, kolik bochníků chleba bude muset majitel nebo majitelka na malé vsi prodat, aby jenom měsíčně zaplatila internet a ty další serepetičky k tomu. Poctiví řezníci a pekaři nebudou mít kam dodávat, jeden krám ve městě je neuživí a cpát například do salámu 60 % komponentů, které nemají s masem nic společného, nedopustí. To už za ně dělají vesele velké fabriky a někteří by si raději ruce usekli, než by na stará kolena měnili profesi řezníka v „laboranta“.
[ad#velkadolni]
Pivko už jen k televizi?
Takže na vesnicích budou brzy pravděpodobně pít lidi doma pouze u televize lahváče a kupovat ve velkých marketech uzeniny v mokrých pytlích, salámy s 45 % masa a zakusovat to rozmraženým pečivem.
Konečně bude ten závistivec odvedle spokojen, že jeho soused, malý živnostník, řezník, pekař, hospodský, zkrachoval a nemá nic, ani tu práci pro sebe a své lidi. Ovšem úplně nejspokojenější budou veliké společnosti, které budou moci ještě jednodušeji určovat cenu a prostřednictvím reklamy i menu každé rodiny.
ZDROJ: Jiří Vítek
Loading...