Hlava státu

Vrátil bych se zde k nápadu soudruha presidenta, financovat na naše náklady ksicht soudružky presidentové. S úvahou jsem chvíli otálel a s článkem si dal na čas, protože jsem čekal jestli se podobným nápadem nebude inspirovat nově zvolený president americký, neboť i jeho první dáma, přestože modelka, začíná přicházet do stavu zvýšené údržby.

Musím přiznat, že jsem z nápadu soudruha presidenta financovat vizáž soudružky první dámy, nebyl z počátku příliš nadšen. Ovšem svůj postoj jsem drobátko přehodnotil. Ukázalo se, že soudruh president trvá ryze na estetické stránce věci, nikoli na vylepšení softvérové části, nedej Bože snad dokonce na abgrejdu rétorického projevu.

Ono po té, co jsme viděli snahu soudružky presidentové odpovědět na pár dotazů tenkrát v Kyjevě, to bychom se fakt nedoplatili. Naštěstí soudruh president nepřipouští soudružku presidentovou k mikrofonu tak často, takže se to dá vydržet.

K mému novému postoji mě dovedl i čerstvě zvolený, perspektivní, europoslanec Filip Turek, který se nechal slyšet, že s placením držkovného soudružce politručce nemá problém. Ale on obnovuje původní, starou, dobrou ODS a tak se tomu není co divit. Tam se na peníze daňového poplatníka nikdy moc nehledělo.

Trochu mě udivilo, že s nápadem na zavedení držkovného zašel soudruh president za lidovcem Jurečkou, který pak s tímto nápadem zaběhl do sněmovny, ale pak mi to přeci jenom došlo. Za kým jiným než za bratrem lidovcem. Je to křesťan, se srdcem otevřeným a pro soudružku z proletariátu má bratr porozumění a ne jen slovo útěchy. V tomto případě i pár drobných na almužnu z kapes daňových poplatníků.

Se soudruhem presidentem jsem dokonce začal i drobátko soucítit. Soudruh president byl přece zvolen mnohými voličkami, ne pro své vlastnosti. Ty stojí za hovno jako u každého bolševického sráče, ale pro jeho vizáž a krásně zastřižený, šedý vous.

Soudruh president byl zvolen pro to, že je fešák a leckterá volička, a to i poměrně zachovalá, by pro soudruha udělala kde co.

A tak se soudruh president rozhodl, že s tou stíhačkou, která ho nenechá chvíli o samotě provede alespoň nějaké kosmetické změny. A jako správný komunista to samozřejmě nehodlá financovat ze svého, to by zradil komunistické ideje.

Ono totiž první soudružka dáma není už žádný nový model a udržovat to v životaschopném stavu tak, aby se na to dalo dívat, není jednoduché. Myslím, že těch sto litrů je jen tak tak, aby se to chátrání dalo zamaskovat.

A přitom by soudruh president měl takové možnosti, jak si zpříjemnit vládnutí. Vzpomeňme například na kyprou presidentovu mluvčí. Jak ta z něj byla vydřená. Ta by pro něho byla jistě ochotna udělat mnohem víc než Lewinská pro Clintona. (A mě už konečně došlo, za co Clinton ten řád bílého lva od soudruha presidenta obdržel. Za odvahu.)

Ten vyhazov ji jistě zařídila soudružka první dáma, která to její obdivné křepčení nemohla vystát a pořídila mu za ni obstarožní, neforemnou náhradu Vždyť ani do válečných zón Ukrajiny ho chudáka nenechá jet samotného, aby se tam náhodou nepřivochomejtla nějaká tamější Xena.

Jako muž soudruhovi presidentovi rozumím a dokonce bych jeho obdivovatelkám dopřál trochu té přízně. Ono totiž co s ním jiného? U pultíku projev sice ještě přečte, ale vlastní myšlenku z něj nevydolujete. A když dáte generálovi do ruky bouchačku, tak si optikou skoro vyrazí oko.

Sto litrů sem, sto litrů tam, nebuďme takoví škrti. Vždyť proti takové souputnici presidenta Ukrajiny, tedy abych byl přesný, bývalého presidenta. Dnes už nevoleného, regulérního diktátora Zelenského, je to slabý odvar. Přijít s požadavkem pořídit soudružce první dámě Bugattku, by asi způsobilo jiný rozruch. To možná až se první soudružka dáma přestěhuje do Monaka, tak jako Zelenská.

Každopádně, díky těmto úvahám mi zase došlo na mysl, jakýmže způsobem byli soudruzi dosazeni na Hrad. Už jsem to tu jinotajně v jednom článku naznačil a nyní bych se k tomu vrátil polopatycky.

Máme v kotlince zajímavý způsob volby presidenta. Tento způsob si nenavrhl sám lid, ale byl lidu navržen jeho zákonodárci, protože ti vědí nejlépe jak na to. Lid by to jistě splácal moc jednoduše a čitelně a to není pro liberální demokracii žádoucí.

Kdo se u nás chce stát presidentem musí získat buďto přízeň zákonodárců a být tak alespoň s částí z nich ve vztahu. Nebo nasbírat minimálně 50 tisíc podpisů od občanů, které následně projdou kontrolou. Což mě právě inspirovalo k literární tvorbě.

Na pomoc si vezmu pár konkrétních kandidátů. Jednu krásnou a chytrou Danuši Nerudovou, soudruha generála a dva miliardáře Březinu a Janečka.

Mnou vybraní kandidáti nasbírali tolikero podpisů:

Danuše Nerudová 83000 podpisů.

Generál nasbíral 81000 podpisů.

Tomáš Březina 69000. Následně vyřazen a uznáno jen 45000.

Karel Janeček 74000. Následně vyřazen a uznáno jen 48000.

A teď to začne být zajímavé. Nasbírané podpisy se nenosí nezávislé, veřejně ale v tajných volbách volené volební komisi. Nýbrž fízlům do kachlíkárny. Ti provádí kontrolu správnosti podpisů a mají být garanty oné kontroly. Samozřejmě, že nad nimi to ještě dozoruje ministr vnitra, v Aspenu vyškolený Rakušan, křišťálovější než svého času Standa Gross. A aby to bylo ještě trochu komplikovanější, tak fízlové ty podpisy nekontrolují osobně, ale najímají si na kontrolu externí firmu, tentokráte Hewlett-Packard.

Ministerstvo vnitra nám po kritice kontroly podpisů tvrdí, že vše probíhá podle zákona a já bych jim to do určité míry věřil. Dokonce u toho chvíli asistuje i notář.

Konkrétně to ministerstvo popisuje takto: „Je potřeba zdůraznit, že Ministerstvo vnitra při kontrole petic na podporu nezávislých kandidátů na prezidenta postupuje striktně podle zákona. V první řadě ověřujeme celkový počet petentů na petici. Je-li na petici alespoň 50 000 validních podpisů, následuje kontrola náhodně vybraného vzorku s 8 500 podpisy. Ten je určen na základě matematického klíče, který Ministerstvo vnitra vylosuje 7. listopadu za účasti notáře.“

Abychom tomu správně rozuměli, tak onen notář je pouze u losování jakéhosi klíče, podle kterého se jednotlivé podpisové listy ke kontrole vybírají. U samotné kontroly už notář samozřejmě není a kupodivu tam nejsou ani žádní volební komisaři.

Následně se podpisové archy vkládají do mašiny podobné praxi „Jáchyme hoď ho do stroje“ a ta jim vyhodnotí, které že podpisy jsou správné a kam se podepsal debil. Samozřejmě podle zásad GDPR, jak jinak.

Ale ani fízlové to osobně nedělají. Buď z toho důvodu, že nevlastní onu mašinu. Nebo toho nejsou mentálně schopni. Ale s největší pravděpodobností proto, že s těmi podvody nechtějí mít moc společného a za jistý obolus si s tím má špinit ruce někdo jiný.

A abych nikoho neurazil, popíšu jak bych to dělal já, kdybych chtěl vyřadit nežádoucí kandidáty.

Po vylosování onoho klíče bych chvíli počkal až si pan notář sbalí saky paky a vypadne. Pak bych se v klidu vysral na nějaký vylosovaný klíč, protože už tam stejně nikdo, kdo by proti tomu mohl mít námitky, není.

U kandidátů, kteří se mi zdají nehodni zastávat funkci presidenta bych projel všechny archy s tím, aby mi mašina vyházela ty nejvíce chybové. Z těch bych pak zcela transparentně udělal onen náhodně vylosovaný klíč. V případě, že by mi ani tahle finta nepomohla, oslovil bych obsluhu mašiny, ať mi tam nastaví trochu přísnější režim, který například u čísla občanky bude špatně rozpoznávat nulu od šestky, trojku od osmičky či jedničku od sedmičky a takové řádky s podpisem označí jako chybové. Myslím, že kdyby pár odborníků od Hewlett-Packard dalo hlavy dohromady, tak by se to nastavit dalo. Pak by mi to už konečně mohlo vyjít tak, aby mi tam zbyli kandidáti, řekl bych tak nějak politicky průchozí.

Ti z vás, kteří si ještě pamatují ze školy něco o procentech, by pak se mnou mohli kroutit hlavou nad tím, že někdo jako Březina může mít chybovost 35%. Zatímco u politicky průchozích kandidátů je chybovost nižší o řád. Mám tomu rozumět tak, že zatímco Danuše s generálem sbírali podpisy v Mense, tak Březina s Janečkem chodili po ústavech duševně chorých. kde nedovedou opsat číslo občanky a adresu bydliště? To mi vážně chtějí ti křišťáloví chlapci z vnitra namluvit, že každý třetí řádek na podpisovém archu je blbě? Tak tomu bych věřil jedině, kdyby si Janeček s Březinou najali sběrače podpisů přímo na vnitru. Pak by se to dalo pochopit.

Takže, za mě jsou presidentské volby přímo ukázkově zfalšované, aby se na Hrad dostala ohebná bolševická rodinka. Pokud byste si myslely, že jsem až příliš paranoidní, zkuste se zamyslet nad zavedením korespondenční volby a doporučuji shlédnout dokument „2000 kurýrů“ (2000 Mules). No a příštím kandidátům bych doporučil, aby nasbírali alespoň čtvrt milionu podpisů. Takovou výraznou podporu už by si kluci a holky z Aspenu zfalšovat snad nedovolili, jak naznačují současné výsledky voleb v USA.