Haškův „svatý boj“ proti ruským sportovcům pokračuje v Evropském parlamentu

Bývalý hokejový reprezentant Dominik Hašek vystoupil na plénu Evropského parlamentu. Ve svém vystoupení apeloval na to, aby sportovní organizace neumožňovaly start ruských a běloruských sportovců na mezinárodních sportovních soutěžích. Ty organizace, které tak nečiní, umožňují dle Haška těmto sportovcům dělat reklamu režimu Vladimíra Putina, který již téměř rok a půl vede agresivní válku na Ukrajině.

Bývalý vynikající hokejový brankář, kterého má většina Čechů spojeného především s triumfem našich hokejistů na olympijských hrách v roce 1998 v Naganu, přitom říká, že bude rovněž usilovat o to, aby se těm ruským nebo běloruským sportovcům, kteří válku na Ukrajině veřejně odsoudí, pomohlo. Taková pomoc by spočívala v udělení azylu pro ně i pro jejich rodiny, a v možnosti následně soutěžit pod neutrální vlajkou (viz odkaz zde).

Dominik Hašek si za svůj nesmiřitelný postoj vůči sportovcům Ruska i Běloruska již vyslechl spoustu obdivu i kritiky. Má však jeho vystoupení v Evropském parlamentu, kam se dostal na pozvání českého europoslance Tomáše Zdechovského, nějaký reálný význam? Tedy kromě toho, že se mu určitě dostane slávy v některých českých médiích (tipuji, že úplně nejvíc v internetovém deníku Forum24)?

Já osobně si tím příliš jistý nejsem, a ukázal bych to na příkladu aktuálně probíhajícího tenisového Wimbledonu. Jak ti, co sport aspoň okrajově sledují, nejspíš vědí, v loňském roce se pořadatelé tohoto nejslavnějšího tenisového turnaje rozhodli ruským a běloruským hráčům účast nepovolit. Za což se dočkali kritiky od některých významných osobností tenisové historie, jako například mnohonásobné grandslamové vítězky Martiny Navrátilové nebo několikanásobného wimbledonského vítěze Johna McEnroa. A současný nejlepší světový tenista, Srb Novak Djokovič, tehdy označil rozhodnutí britských organizátorů za „šílené“.

Rozhodnutí wimbledonských organizátorů se navíc nelíbilo ani mezinárodním tenisovým organizacím ATP a WTA, které rozhodly, že kvůli neumožnění startu všem hráčům se za loňský Wimbledon nebudou udělovat žádné body do jejich žebříčků. Britským pořadatelům navíc byla udělena pokuta ve výši dvou milionu dolarů. Hlavně z těchto důvodů Britové pro letošní ročník svůj nekompromisní postoj změnili a ruským i běloruským tenistům umožnili start jakožto neutrálním sportovcům za splnění určitých podmínek, spočívajících například v tom, že tito hráči nebudou vyjadřovat podporu ruské invazi nebo přijímat finanční prostředky od svých států či jimi provozovaných společností (viz odkaz zde).

Řadě lidí u nás se tohle rozhodnutí nelíbilo, já ho však považuji za rozumné. Vždyť jakou logiku například mělo, když vítězkou loňské dvouhry se stala Jelena Rybakinová, tedy tenistka, která trvale žije v Moskvě, ovšem díky tomu, že reprezentuje Kazachstán, ve Wimbledonu startovat mohla? Zatímco například ruské tenistce Darje Kasatkinové nebo Bělorusce Viktorii Azarenkové to umožněno nebylo, přestože již řadu let žijí v zahraničí? Byť je nezpochybnitelným faktem, že Putinovo Rusko je na Ukrajině agresorem, dle mého názoru není správné kolektivně trestat všechny ruské i běloruské sportovce jen za to, že se v dané zemi narodili.

Někteří budou možná argumentovat tím, že dle nového návrhu Dominika Haška by těm sportovcům, kteří by ruskou invazi veřejně odsoudili, mohl být udělen politický azyl v jiné zemi a mohli by pak startovat na mezinárodních soutěžích jako neutrální sportovci. Jednak si ale nejsem jist, jestli by s něčím takovým všechny sportovní organizace souhlasily, a také je otázkou, zda je na místě něco takového požadovat například po teprve šestnáctileté ruské tenistce Mirre Andrejevové, která se na letošním Wimbledonu probojovala v ženské dvouhře až do osmifinále.

Ostatně, když si vzpomeneme na dobu před rokem 1989, tak by se nám asi také nelíbilo, kdyby tehdy start našich sportovců na mezinárodních kláních někdo podmiňoval například tím, že veřejně odsoudí sovětskou invazi v Afghánistánu nebo zahraniční politiku tehdejšího komunistického Československa. Na to by neměl zapomínat ani Dominik Hašek…