Globální pandemie: Znásilňování křesťanek džihádisty

Podle nové studie je celosvětově počet sexuálních útoků a znásilnění křesťanek na historickém maximu – a to zejména v muslimských zemích.

Open Doors, organizace hájící lidská práva, která sleduje globální pronásledování křesťanů, nedávno zveřejnila zprávy zkoumající, jakou roli hraje v pronásledování křesťanů pohlaví. Jedna z těchto zpráv — „Web of Forces: The 2023 Gender Report“ — řadí země podle „genderově specifické náboženské perzekuce“ a ukazuje, jak pohlaví oběti ovlivňuje její pronásledování. Zpráva uvádí:

„Křesťanské ženy a dívky se celosvětově často ocitají ve zvláště složité síti rozmanitých zranitelností. Nejenže jsou zranitelné jako křesťanky… ale jejich genderově podmíněné zranitelnosti se překrývají a vzájemně se ovlivňují ve větší míře než u křesťanských mužů a chlapců v podobné situaci. Jedná se o prostředí, kde všechny ženy zažívají znevýhodněné postavení před zákonem a ve společnosti všeobecně a diskriminaci kvůli svému nedostatečnému vzdělání a zvýšenému riziku chudoby. Tyto četné zranitelnosti se navzájem sčítají. Náboženské pronásledování využívá existenci těchto mnoha vzájemně se propojujících sil, které prohlubují škody napáchané na jednotlivých ženách a dívkách, jejich rodinách a komunitách.“

Pět hlavních „druhů útlaku“, které křesťanky zažívají, jsou: 1) sexuální násilí; 2) nucený sňatek; 3) fyzické násilí; 4) uvěznění mužskými rodinnými příslušníky; a 5) psychické násilí.

Ačkoliv je všech těchto pět „druhů útlaku“, často propojeno, tak zdaleka nejběžnějším a nejrozšířenějším druhem útlaku je „sexuální násilí“ na křesťankách kvůli jejich víře. Zpráva zdůrazňuje, že:

„Sexuální násilí kvůli víře je zaznamenáno jako riziko pro křesťanské ženy a dívky v 86 % zemí z 50 zemí, kde jsou křesťané obecně nejvíce pronásledováni. Sexuální násilí je nadále nejpreferovanější formou násilí a zaměřuje se na křesťanské ženy a dívky po celém světě…. Fyzická a psychicko-emocionální závažnost sexuálního násilí je značná a dobře prostudovaná. Jeho účinnost je násobena také nesčetnými škodlivými důsledky, které z něho plynou. Síť přitěžujících faktorů zvyšuje jeho dopad a může vést ke ztrátě přístřeší, zdrojů obživy, budoucích příležitostí a komunity.“

Z 20 zemí, kde má gender největší vliv na pronásledování křesťanek, má 18 buď muslimskou většinu, nebo má významnou muslimskou populaci (dalšími dvěma jsou Indie a Kolumbie). Těchto 20 je seřazeno takto: 1) Nigérie, 2) Kamerun, 3) Somálsko, 4) Súdán, 5) Sýrie, 6) Etiopie, 7) Niger, 8) Indie, 9) Pákistán, 10) Mali, 11) Írán, 12) Mosambik, 13) Eritrea, 14) Burkina Faso, 15) Středoafrická republika, 16) Afghánistán, 17) Demokratická republika Kongo, 18) Kolumbie, 19) Egypt, 20) Tunisko.

Následuje krátký popis situace v reprezentativním vzorku afrických, arabských a asijských zemí.

Nigérie:

„Křesťanské ženy a dívky jsou znásilňovány, nuceny k sexuálnímu otroctví, unášeny pro výkupné nebo zabíjeny…. Únosy se pravidelně používají k vylidnění území ovládaného křesťany a zbídačení křesťanských rodin. Nejčastěji se stává, že jsou křesťanské dívky uneseny a je známo, že s nimi obchodují radikální islámští vůdci za účelem nucených konverzí a nucených sňatků — a to se týká dokonce i žen, které jsou již vdané…. Emíři v poslední době poskytují zvláštní krytí únoscům nezletilých dívek, tyto dívky od nich přejímají, přinutí je konvertovat k islámu a poté je provdají za ochotné muslimy, kteří nezletilé často znásilní za účelem jejich oplodnění. Emíři se chovají jako otcové těchto dívek, zatímco jejich biologickým rodičům je přístup k nim odepřen. Když se rodiče snaží své dítě zachránit, běžně čelí odporu komunity, policie a justice — kdy všichni svorně tvrdí, že manželství je legitimní podle islámského práva a dívka přece přijala islám. Kromě toho, že byly ‚vdané‘, byly dívky unesené militanty údajně používány také jako sebevražedné atentátnice, lidské štíty nebo jako páka při jednáních s vládou a jejich rodinami…. Násilí na ženách se také používá jako zbraň proti křesťanům. Stává se, že křesťanští muži a chlapci jsou nuceni se dívat, jak jsou jejich manželky, matky, dcery a sestry před nimi znásilňovány a unášeny. Toto způsobuje křesťanským mužům hluboká traumata a pocity bezmoci, protože mají pocit, že by je měli být schopni ochránit.“

Sýrie:

„Křesťanské ženy a dívky jsou na veřejnosti pravidelně obtěžovány a ve veřejné sféře jsou diskriminovány. Některé jsou dokonce záměrně svedeny s cílem je konvertovat k islámu. Stává se, že muslimský obchodník přednostně obslouží ženu v hidžábu a ženu s křížkem na krku nechá čekat a případně jí i zvýší ceny. Křesťanské ženy a dívky také uvádí, že na ulici na ně lidé plivou a jsou diskriminovány na pracovišti. Křesťanky jsou nejzranitelnější vůči pronásledování v oblastech kontrolovaných islamistickými skupinami. Násilí na konvertitkách (zejména na těch, které mají muslimské kořeny), může pramenit i z jejich vlastních rodin a komunit.“

Somálsko:

„Mladé ženy konvertující ke křesťanství jsou stále jednou z nejzranitelnějších skupin. Běžně bývá žena podezřelá z křesťanství ponižována na veřejnosti, držena v přísném domácím vězení, znásilněna, unesena, násilně provdána za radikálního šejka nebo zavražděna. Je například znám případ dívky, která konvertovala ke křesťanství, a její rodina to zjistila. Následně ji zavřeli v jejím pokoji a šest měsíců ji drželi připoutanou k posteli řetězem. Vysvobození se jí dostalo, až když se jednomu jejímu souvěrci podařilo jí přijít na pomoc. Pokud je nová křesťanka již vdaná, tak bude pravděpodobně rozvedena a děti jí budou odebrány, aby dostaly islámskou výchovu.“

Pákistán:

„Křesťanské ženy a dívky jsou vystaveny riziku sexuálního násilí ve veřejné sféře včetně pracovišť a škol. Mnohé z nich jsou služebné nebo uklízečky a jsou terčem sexuálního vykořisťování…. V současnosti je docela normální znásilňovat křesťanské děti — některé byly znásilněny dokonce již ve věku tří let…. Psychické trauma a zneužívání pokračuje, i když je někdy zaznamenána snaha unesenou dívku vrátit…. Jedna křesťanka spáchala sebevraždu kvůli zneužívání a sexuálnímu obtěžování, nedbalosti úřadů a náboženskému útlaku…. Mnoho rodin už své dívky nikdy neuvidí, částečně také proto, že úřady jen zřídka podniknou smysluplné kroky, aby postavily pachatele před soud…. Právní systém v těchto případech mladých žen opakovaně selhává. Mnohé jsou ve věku 8-18 let uneseny, znásilněny a provdány za starší muže — některým je víc než 50 let…. Existují také zprávy o pohlavním zneužívání křesťanských chlapců. Odborníci uvádějí, že případy znásilnění a vražd mladých chlapců jsou v Pákistánu na vzestupu….“

Jemen:

„Konvertitka ke křesťanství může být izolována v domácnosti, fyzicky a duševně týrána a případně dána za manželku oddanému muslimovi, znásilněna nebo dokonce zavražděna, aby tak byla ‚obnovena čest‘ kmene a rodiny…. Křesťanské ženy a dívky také riskují, že budou sexuálně zneužívány povstaleckými milicemi díky konceptu ‚anfal‚ [arabsky ‚kořist‘], který umožňuje, aby bylo s nemuslimy za určitých okolností zacházeno jako s otroky v rámci válečné kořisti (Korán, súra Al-Anfal). Podle místních expertů provozují tyto skupiny v zemi prostituci.“ [Více k tématu otroctví a konkubinátu v islámu naleznete zde, zde a zde.]

Čad:

„Křesťanky v Čadu čelí za svou víru násilnému i nenásilnému pronásledování a jsou zranitelné vůči sexuálnímu násilí ze strany islámských ozbrojenců…. Ženy a dívky, které byly znásilněny a oplodněny, obvykle prožívají neustálé psychické utrpení a mají nízké sebevědomí. Traumatizované oběti znásilnění někdy vnímají své děti jako trvalou připomínku zločinu, který na nich byl spáchán. Místní zdroje uvádějí, že ani jejich okolí s nimi nesoucítí a považuje je za poskvrněné.“

Egypt:

„Křesťanky jsou obětmi groomingu, znásilňování, nucených konverzí a nucených sňatků…. Policie je mnohdy spolupachatelem, nebo je naprosto apatická a mnoho žen zůstává nezvěstných. Psychologická daň je vysoká a mnoho žen žije ve strachu….“

Demokratická republika Kongo:

„Křesťanky jsou zranitelné vůči únosu, znásilnění, obchodování s lidmi a sexuálnímu otroctví, zejména ze strany ADF (Allied Democratic Forces, Spojené demokratické síly, což je islámská teroristická skupina)…. Ženy a dívky jsou znásilňovány, nuceny se provdat za bojovníky ADF, s jinými se obchoduje a mnohdy jsou tyto ženy a dívky zavražděny. Mnoho křesťanek, které byly ušetřeny, je údajně drženo jako určitý druh ‚trofeje’…. Tyto nucené sňatky se často týkají nezletilých dívek, protože zdroje uvádějí, že postarší muslimové preferují mladé křesťanské dívky.“

Saúdská Arábie:

„Znásilnění a sexuální útoky jsou v Saúdské Arábii běžnou zkušeností pro tisíce zahraničních (zejména asijských a afrických) služebných po celé zemi, které jsou křesťanky nebo vyznávají jinou neislámskou víru. Tyto ženy jsou běžně zneužívány a prakticky je s nimi zacházeno jako s otrokyněmi.“

Tunisko:

„Vzhledem k tomu, že konverze od islámu je zakázána, konvertitky čelí velkému pronásledování, pokud je jejich nová víra odhalena…. Mohou být bity, vyhnány z domova, drženy v domácím vězení, nebo jim je vyhrožováno znásilněním a smrtí. Pokud je konvertitka vdaná, bude pravděpodobně rozvedená bez jejího souhlasu, budou jí odebrány děti a bude jí odebrána jakákoliv finanční podpora. Některé křesťanky byly kvůli sporům souvisejícím s jejich novou křesťanskou vírou na delší dobu odloučeny od svých dětí.“

Spojené arabské emiráty:

„Konvertitka ke křesťanství, čelí obrovskému tlaku ze strany své rodiny, aby konvertovala zpět k islámu. Pokud to neudělá, může být povolán imám, aby ji přesvědčil o jejím hříchu, nebo ji její rodina může držet v domácím vězení. I kdyby se s ní chtěl oženit křesťan, tak se sňatek neuskuteční, protože ženy, které se narodily v muslimské rodině, mají právně zakázáno si vzít nemuslima…. Co se týče křesťanek, které jsou provdané za muslima, tak v případě rozvodu připadnou děti dle zákona muslimskému otci…. Domácí služky pracující v SAE často čelí sexuálnímu obtěžování a často s nimi zaměstnavatel zachází jako s otrokyněmi.“

Tyto znepokojivé trendy ukazují především to, že notoricky známé sexuální zneužívání, kterého se Islámský stát („ISIS“) dopouštěl na křesťankách, jezídkách a dalších ženách z nemuslimských menšin – o němž jsme byli hned ujišťováni, že „… toto nemá nic společného s islámem….“ – je ve skutečnosti nedílnou součástí muslimských společností. A nezáleží na tom, zdali je to společnost bohatá nebo chudá nebo zdali je africká, arabská nebo asijská.