Generál Pavel – jednotka rychlého nasazení

Prezident Petr Pavel má rád pozornost médií a jeho tým se všemi způsoby snaží zájem médií přitáhnout. Během prvních týdnů svého úřadu však Pavel prokázal, že je to především spojenec české vlády a kroky české vlády podporuje.

1. Důchodová „reforma“ – Pavel se sice kriticky vyjádřil ke způsobu prosazení snížení valorizace penzí ve sněmovně a alibisticky prohlásil, že by dal podnět Ústavnímu soudu k prošetření schválení této normy, pokud by tak neučinila opozice (ANO a SPD). Protože ANO stížnost k Ústavnímu soudu připravuje, je Pavel z obliga. Navíc má jedinečnou šanci během několika měsíců navrhnout nové ústavní soudce a docela bych se vsadil, že tito pánové a dámy prezidenta „nezklamou“ a normu s jistými „výhradami“ podpoří, protože „převáží zájem na stabilizaci státní pokladny“.
2. DPH – i zde Pavel podporuje „stabilizaci“ státní kasy, protože se však vládě podařilo tuto otázku zcela diskvalifikovat tím, že „návrh“ není návrh ale „únik informací“ – zajištěný samotným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a jako únik prohlášen premiérem Petrem Fialou, bude to ještě docela „mela“. Na jejím konci bude to, co Stanjura navrhl, tj. dvě sazby a přesun některých položek do nejvyšší daňové sazby 21 %, což má přinést státní kase 24 miliard korun. Sluší se dodat „možná“, protože Stanjura plánoval mimořádnou daní „nezasloužených zisků firem“ vybrat až 100 miliard, prý to bude jenom 40 miliard.
3. Válka na Ukrajině – Pavel navštívil centrálu NATO v Bruselu a jednal s generálním tajemníkem alienace Jensem Stoltenbergem. Ten pak odjel na Ukrajinu a slíbil prezidentu Volodymyru Zelenskému členství Ukrajiny NATO „po válce, kterou Ukrajina vyhraje“. Je dobré si v této souvislosti připomenout slova generála Jiřího Šedivého, že Ukrajina bude mít jen „jeden pokus“ a pokud se nepodaří prolomit ruská opevnění a Rusko udrží okupovaná území, bude to válka na mnoho let. Kromě toho, v komentářích k plánované ukrajinské ofenzivě se hovoří i o tom, že Rusko použije „všechny dostupné zbraně“. To znamená i atomové?

A ještě krátký dovětek k akci Miloše Zemana, který si „dovolil“ otevřít kancelář. Média se mu posmívala, že jeho kancelář není bezbariérová (což není úplná pravda, protože tam vede výtah) a Zeman byl s pomocí své ochranky do kanceláře doveden po schodech. Většina „progresivních komentátorů“ si v této souvislosti neodpustila do Zemana rýpnout, a ještě více ho kritizovala za to, jakým způsobem se vyjádřil k politice vlády a Petra Pavla. Podle progresivistů Zeman „dál rozděluje společnost“. To je objev hodný Nobelovy ceny.

Naštěstí jsou dávno pryč (opravdu?) doby, kdy ve společnosti panoval totalitní konsensus vynucený komunisty. Vy nám dáte pokoj a my vás necháme socialisticky žít na chatách a melouchách. Dnes se ovšem zdá, že se opět prosazuje „jediný správný pohled na věc“, na pravdu má monopol vláda a její spřátelená média – zejména ČT. Okamurovci a Rajchlovci jsou odpadem společnosti, proti kterému se musí tvrdě postupovat. A prezident Pavel dělá této propagandě (ne)důstojnou stafáž.

Přitom demokracie je prvotně soubojem postojů a idejí a defacto jejím logickým vyústěním je nikoliv „jednota“, ale pluralita a o výsledcích se rozhoduje ve svobodných (stále ještě) volbách. Jen se podívejme do Francie, kde vláda na čele s Emmanuelem Macronem prokličkovala důchodovou „reformou“ za obrovských protestů opozice a odborů. Ve Francii rozhodně žádná idyla „jednoty“ neexistuje. A Macron tomu všemu ještě nasadil korunu tím, když varoval před závislostí EU na USA a horoval pro vytvoření „pevnosti EU“ jako dalšího článku světové velmocenské politiky. A stalo se po jeho návštěvě Číny. Copak se tam od čínských komunistů dověděl za hrůzy?