
Fialův miliónový vedlejšák na Masarykové universitě. Jak to stíhá při práci premiéra?
COM/PNF
Se šokujícím zjištěním přišla redakce Page Not Found. Předseda české vlády Petr Fiala si po celou dobu výkonu svého mandátu drží pětinový úvazek na Masarykově univerzitě. Správně by tak měl osm hodin týdně – třicet dva hodin měsíčně – věnovat práci pro školu. To odpovídá jednomu pracovnímu dnu v týdnu. Od začátku stávajícího volebního období si tak vydělal přes milion korun. Bere premiér reálné peníze za symbolickou práci, nebo skutečně stíhá vedle vedení země i stovky hodin na vedlejšák?
Co tedy píší na PNF:
„Časová dotace na premiéra? Ta prakticky neexistuje,“ říká rezolutně Petr Nečas, předseda vlády za ODS v letech 2010 až 2013. „Kdyby měl den dvacet pět hodin a nepotřebovala jste spát a odpočívat, tak byste těch dvacet pět hodin spotřebovala. Standardní pracovní den v době, kdy jsem vedl vládu, měl čtrnáct, patnáct, šestnáct hodin. To bylo úplně běžné,“ vzpomíná Nečas na období, kdy stál v čele exekutivy. S Fialovou vládou bývá ta jeho často srovnávána, zároveň oba stáli v čele politické strany, což byla další porce práce navíc.
„Premiér má k ruce lidi, což rozhodně jeho práci usnadňuje. Ale je to práce nekonečná, je to nesrovnatelně náročnější než jakákoliv manažerská pozice,“ zamýšlí se Jan Fischer, který stál v čele úřednické vlády od dubna 2009 do července 2010. „Tu práci jsem dělal patnáct měsíců a během nich jsem neměl čas na cokoliv jiného. Agenda premiéra je natolik rozvětvená, že je téměř vyloučené přibrat k ní něco dalšího. Řešíte souběžně českou politickou situaci, zahraniční záležitosti, vedete vládu, je vaším úkolem vědět o práci ministrů a ministryň, musíte si studovat podklady pro domácí politiku i tu za hranicemi, musíte se umět efektivně rozhodovat, řídit týmy, musíte být zároveň o všem stále informovaný, na vše připravený, všude být včas a vědět, o čem je řeč a co se má udělat,“ říká Fischer.
Jeden celý pracovní den
Petr Fiala, současný premiér a předseda ODS, má na své domovské Masarykově univerzitě pětinový úvazek. Jeho pracovištěm je Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií. Do 17. prosince 2021 měl na tomto pracovišti dokonce klasický plný úvazek v objemu čtyřiceti hodin týdně, za nějž bral přes 80 000 měsíčně. V této době byl zároveň i poslancem a místopředsedou Sněmovny, finišoval kampaň a posléze vyjednával o vládě. S nástupem vlády došlo k úpravě poměrů a úvazek byl Fialovi zkrácen.
„Vzhledem k tomu, že pan premiér je zvyklý pracovat vysoko nad rámec běžných standardů, svoje tamní povinnosti zvládá, často po večerech a víkendech.“
Lucie Michut Ješátková, mluvčí vlády
Redakce se na premiéra obrátila s dotazem, zda skutečně věnuje práci pro Masarykovu univerzitu evidovaných a vyplacených osm hodin týdně a pokud ano, jak je to slučitelné s povinnostmi předsedy vlády. Zajímalo nás, co tato práce obnáší a jak ji Petr Fiala zvládá spolu s vedením státu.
„Je veřejně známo, že pan premiér je vysokoškolským profesorem a že se snaží katedře a jejím studentům věnovat i ve své aktuální náročné funkci. Považuje to za oboustranně prospěšné,“ uvedla v reakci na naše otázky mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. „Ještě před nedávnem přednášel, nyní se primárně věnuje doktorandským studentům a rovněž koncepčním otázkám rozvoje katedry a oboru. Tomu ostatně odpovídá i proměna jeho úvazku,“ dodala mluvčí. Na doplňující dotaz, kdy přesně přestal Petr Fiala přednášet, už odpověď nepřišla.
Prezident Miloš Zeman Fialovu vládu jmenoval 17. prosince. Právě k tomuto dni došlo ke snížení Fialova vysokoškolského úvazku. Nezmizel však úplně, pouze se smrskl na pětinu. Podle zjištění redakce Page Not Found má pro katedru pracovat osm hodin týdně, třicet dva hodin měsíčně. To je jeden celý pracovní den týdně. Běžný pracovní den předsedy vlády se samozřejmě dle norem zákoníku práce neřídí – tím méně si však může dovolit věnovat osm hodin navrch „vedlejšáku“.
Výdělek přes milion
Petr Nečas i Jan Fischer se shodují, že v jejich silách nebylo dělat k práci premiéra ani náznak jiné práce, veškerou energii museli věnovat vedení státu. „Vyjma výkonu poslaneckého mandátu, ale to je celkem běžné,“ zmiňuje Nečas jedinou výjimku, kterou si umí představit souběžně s vedením země. „Když je ta práce v oblasti politiky, jde to kombinovat, protože jako člen vlády jste velmi často ve Sněmovně. Dokážu si také představit, že někdo povinnosti premiéra kombinuje s filantropií, nebo že věnuje například jednu hodinu týdně něčemu jinému. Ale pokud chcete tu práci dělat dobře, tak požadavek na čas je spíše nekonečný,“ dodává Nečas. „U ministra si umím představit zlomek práce jinde, u premiéra si to umím představit jen velmi hypoteticky, například v objemu jedné hodiny měsíčně, ale já osobně bych nic dalšího k práci premiéra nedělal.“
„Jako šéf Českého statistického úřadu jsem pracoval opravdu hodně. Přesto se to ani omylem neblížilo práci, kterou jsem musel stíhat jako předseda vlády,“ dodává Jan Fischer. „Neumím si také představit, že někdo vedle práce premiéra pravidelně, nikoliv jen velmi svátečně, přednáší na vysoké škole. Učení vyžaduje přípravy a koncentraci,“ zamýšlí se Fischer.
Redakce se s dotazem na výši premiérova úvazku obrátila i na vedení katedry. Veronika Velička Zapletalová, proděkanka pro komunikaci Fakulty sociálních studií, poskytla Page Not Found odpověď: „Pan profesor Fiala je školitelem doktorských studentů*tek, je členem Vědecké rady Fakulty sociálních studií a Vědecké rady Masarykovy univerzity a současně rozvíjí publikační činnost. Těmto aktivitám pak odpovídá jeho pracovní úvazek na našem pracovišti.“ Katedra tedy tvrdí, že premiér skutečně věnuje čtyři dny v měsíci práci pro školu.
Během svého působení na Katedře evropských studií se kromě výše úvazku měnila i Fialova mzda. Necelé první čtyři měsíce pobíral za 0,2 úvazek 41 700 korun. Od dubna do konce června 2022 činila výše jeho platu 25 000 korun. Další rok 26 200 a od července 2023 pobíral 21 560 korun. I tuto částku nakonec snížil, dnes dostává za svou práci pro FSS 12 140 korun měsíčně. Dokládá to tabulka, kterou redakce Page Not Found získala prostřednictvím žádosti o svobodný přístup k informacím přímo od vedení Masarykovy univerzity. Podle údajů, které redakci Page Not Found poskytla Masarykova univerzita, bylo Petru Fialovi od října 2021 do února 2025 vyplaceno téměř přes milion korun.
Je otázka, za co Petr Fiala uvedené peníze z rozpočtu univerzity získal. Pokud se jedná o úvazek symbolický, je na místě se ptát, proč je vůbec finančně ohodnocen. Pokud naopak Fiala skutečně časovou dotaci pro školu poctivě plní, jak tvrdí mluvčí Masarykovy univerzity i vlády, může tak činit při poctivém výkonu role, která bývá označována za časově nejnáročnější v zemi? Jinými slovy: může si premiér, nejdůležitější politik v zemi, dovolit další práci na pětinový úvazek, aniž by se to podepsalo na řízení státu?
Masarykova univerzita reagovala na žádost o sdělení výše úvazku a mzdy ze strany redakce Page Not Found s tím, že Petr Fiala byl s dotazem obeznámen a neměl problém informace poskytnout.
Superpremiér?
Českou republiku stíhá poslední léta krize za krizí. Pádivá inflace, pokles životní úrovně, propad důvěry v politiku i instituce navíc zesiluje i Putinova agrese na Ukrajině. Ta si od české vlády žádala a stále žádá zvláštní nasazení. Přičteme k tomu i evropské předsednictví, které má vláda za sebou, nekonečná jednání v opozicí obstruované Sněmovně a dvoje volby navrch, složí se obrázek pekelné zátěže na vrcholné politiky a političky. Nedá se zkrátka ani vzdáleně říci, že by roky Fialova kabinetu byly kdovíjak poklidné. Naopak, jsou v pravém slova smyslu turbulentní. To ostatně přiznává i sám premiér.
„Doba byla těžká, jedna krize za druhou, od inflace po energetickou krizi, válka na Ukrajině,“ rekapituluje Fiala v rozhovoru pro youtubový kanál 5 reasons. V podobném duchu mluví o důležitých rozhodnutích, které vláda musela dělat, ať už šlo o konsolidační balíček, schvalování důchodové reformy, či další zásadní kroky. Tím, že zvládl Česko provést složitými obdobími, argumentuje i ve svém předvolebním videu na oficiálním instagramovém účtu, o těžkých chvílích hovořil ve svých projevech.
Médii nedávno proběhla zpráva o Fialově zeti Michalu Chládkovi, krajském zastupiteli, který kumuloval placené funkce, aniž by se všem dokázal adekvátně věnovat. Na tři z pěti postů manžel Fialovy dcery a člen ODS pod tlakem veřejnosti už rezignoval a tvrdí, že to bere sportovně. Především u poslanců bývá běžné, že si své předchozí povolání ponechávají – jedním z extrémních případů posledních let je současný pražský primátor Bohuslav Svoboda, který kromě práce poslance dál dělá porodníka, i když mu řada lidí souběh dvou náročných rolí vyčítá.
Podle mluvčí vlády žádnou další podobnou aktivitu, jako je práce pro univerzitu na pětinový úvazek, Petr Fiala nemá. Dotazy na důvody proměny výše mzdy zůstaly ze strany premiéra nezodpovězeny. I přes poskytnuté odpovědi se nad překvapivou výší úvazku i nadále vznáší otázka: opravdu si může předseda české vlády dovolit vedlejšák v takovém rozsahu?
Zdroj: Page Not Found
Někdo čekal něco jiného než rozkrádání?
To ani neřeší dotace na Barmanky…
Už se ovce proberte!