Fašista Babiš
JAN SOLDÁT
Politická terminologie v sobě skrývá několik pastí, kterým je dobré se vyhnout.
Např. termín liberalismus dnes znamená prakticky pravý opak toho, co v době svého vzniku.
Nebo tzv. „ultrapravice“ — termín, kterým se levice distancovala od plodu vlastního politického smilstva. Neboť jak chcete dovést do extrému ideu pravice — tedy, maximální svoboda občanům ve státě působícím pouze v jasně stanovených mezích? Každá „ultrapravice“ je ve skutečnosti pouze levicový výstřelek. „Ultrapravicový“ nacismus — to je přeci nesvobodný občan v přebujelém totalitním státě. Svůj levicový původ navíc ani netají. Nacismus je přece nacionální socialismus.
Nu a další pastí je ztotožnění nacismu a fašismu. Fašismus je přitom něco docela jiného než nacismus (který byl definován především Hitlerovou osobností: tedy vyhroceným antisemitismem, apokalyptickou fascinací výbojnou válkou a především bizarním oslněním moderní biologií a darwinismem — tedy prvky, bez nichž se fašismus bez problémů obejde).
Fašismus, to je silný stát, který kontroluje životy občanů. Fašismus, to je korporátní kapitalismus, tj. slabí malopodnikatelé ve stínu velikých korporací, které ovládají ekonomické dění ve státě. Fašismus, to je programový nacionalismus, který slouží jako Adamova rouška, kterou se dá zakrýt každé pochybení nebo politický gangsterismus. Fašismus má něco z pravicových stran a hodně z levicových. Prostě pro každého něco. Fašismus, to je silný vůdce podporovaný masou svých nekritických obdivovatelů. Fašismus, to je ideologie „hnutí“ ANO.
Netřeba tedy vymýšlet nové pojmy a nové názvy pro něco, co je v politickém životě Evropy známo již od 20. let.
Neztotožňuji Mussoliniho a Babiše. Každý je vůdce z jiné doby, s jiným zázemím a s jinými pohnutkami. Ale jejich podobnost je daleko větší než mezi Babišem a Orbánem nebo Trumpem. Netřeba černých košil z Národní fašistické strany, postačí bílé límečky z Agrofertu. A netřeba sahat po zbraních, když česko-slovenskému vůdci dávají moc občané sami a dobrovolně.
Babiš je politický gangster. A proti takové personě je zcela zbytečné pořádat demonstrace, zvláště když volby zatím s přehledem vyhrává. Politickému gangsterovi se musí postavit pouze neméně silná osobnost. Někdo podobně bezskrupulózní jako Winston Churchill, a současně se stejným zápalem v boji za pravdu, jako tento britský státník. Prostě také tak trochu gangster, ale náš.
Zdroj: jansoldat.cz