Pře
28.6.2023
Kategorie: Historie100 přečtení

Emil Hácha: Zrádce nebo president?

Sdílejte článek:

STANISLAV KONEČNÝ

Právě uplynulo 78 let od smrti těžce nemocného vězně Pankrácké věznice číslo 3844. Na základě vládního rozhodnutí, bez obvinění i soudu, „byl ponechán zemřít“ na podlaze své cely. Bylo mu 73 let a jmenoval se Emil Hácha.


Světově uznávaný odborník na veřejné právo a bezesporu renesanční člověk byl v listopadu 1938 zvolen státním prezidentem. Nepřál si to a okomentoval to: „Beru to jako oběť v zájmu národa a státu“. V současné politice nám samozřejmě takový důvod nepřijde věrohodný; dnešní politika je a bude o moci a profitu politiků, ne o jejich obětování. Ta Háchova oběť je ale zcela reálná a reflektuje lidskost člověka v době, která byla nelidská. A to na rozdíl od nás, co to zpětně známe, netušil, co ho čeká. Udržoval styky s odbojem, na von Neurathovi si vynutil propuštění takřka tisícovky zatčených studentů, intervenoval se střídavým úspěchem za propouštění uvězněných. Bylo by tedy pošetilé Háchův často komunisty citovaný výrok, podle kterého se o něm učilo „Místo českého národa je v tomto velikém boji jedině po boku Velkoněmecké říše“ chápat vytrženě z kontextu jeho přesvědčení; chtěl si udržet prostor pro onu pomoc národu. Tyhle „idylické“ doby ukončila likvidace Heydrycha a stupňující se násilí. Nacistický teror ale přispěl i k urychlení jeho nemoci a psychickým problémům; neunesl skutečnost, že už pomáhat nemůže. S myšlenkami na sebevraždu žil od roku 1943 v Lánech a svoji funkci prakticky nevykonával. Psychicky i fyzicky zhrouceného Emila Háchu zatkli 13. května 1945 v Lánech a stal se tak na pár týdnů pouhým číslem 3844.

Český národ má řadu velkých i malých hrdinů, ale historicky příliš hrdinstvím neoplývá. Emila Háchu k těm velkým řadit asi řadit nelze. I tak by se na něj mělo rozhodně vzpomínat s úctou a respektem. Patří totiž k tomu málu velkých českých prezidentů i k menšině politiků, kteří svoji roli brali jako službu a udělali pro svůj národ vše, co mohli dokázat. Na rozdíl od jeho kritiků a představitelů pohodlného černobílého vidění, kteří krom keců neudělají nic.

 

Stanislav Konecny

Redakce

Sdílejte článek:
100 přečtení
(22 votes, average: 5,00 out of 5)
11 komentářů

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.