Díky, přírodo!

Přátelé, letošek byl z hlediska přízně matky přírody asi nejlepší rok, co jsem za své zemědělčení zažil. Loňská zima se obešla bez velkých mrazů, ale tím pádem také bez holomrazů. Ozimy bez problémů přezimovaly. Děti si sice moc nezasáňkovaly, protože u nás na jižní Moravě bylo minimum mrazivých dnů, ale i když nebyl sníh, dost pršelo.

Zimní vláha je pro rostlinky na poli strašně důležitá. Je zapotřebí, aby půda promokla až ke spodní vodě. Pokud se to stane, spodní voda kapilárami vzlíná vzhůru a naopak kapilárami natahují rostlinky kořínky směrem dolů a pokud cítí vodu, umějí si je natáhnout hodně hluboko a přečkat i rozsáhlé sucho. Pokud zemědělec včas usmykuje své zorané pole, aby zimní vlhkost uzavřel v půdě a nenechal ji zbytečně odpařovat, má už napůl vyhráno.

Loňská zima navíc trvala dlouho. Příroda si dobře odpočinula. Zjara nedošlo na žádné teplotní skoky. Dny se zvolna zlepšovaly a zlepšovaly. Březen a duben byly opět na vodu nejchudší, ale nevadilo to, protože příroda v té době ještě nepracovala. Už jsem zažil, že v březnu teploty vystoupaly ke třiceti stupňům a léto začalo v podstatě v půlce dubna. Letos to ale neplatilo ani náhodou. Zima trvala letos tak dlouho, že nám zmrzly meruňky, které už nevydržely čekat a zakvetly moc brzy.

Ještě květen byl poměrně studený a deštivý. A jak říká pranostika: Studený máj, v stodole ráj, tak letos to platilo úplně dokonale. Obiloviny měly rekordní výnosy. Nestává se úplně běžně, že sklízíte z jednoho hektaru dvanáct tun pšenice. Vody bylo dokonce tolik, že to zemědělce zaskočilo a velká část úrody neměla dost dusíkatých látek pro výrobu mouky. Ale i to, co kvalitu mělo, toho bylo víc, než je běžně celá úroda. Výkupní ceny obilí hodně klesly a být běžný rok, zemědělci by měli problémy, ale letos si s tím nakonec víceméně všichni poradili. O cenách a byznysu se pobavíme jindy, dneska to bude o přírodě.

V červenci pak začalo sucho. U nás víceméně až do konce října pořádně nezapršelo s jedinou výjimkou na začátku září. Toto sucho poškodilo výnosy kukuřice, takže letos jí bylo docela málo, ale zemědělci jí také hodně málo vyseli, protože se musí dosušovat a to jsou v dnešní době odstřižených ruských energií obrovské náklady. Mnohem více zemědělci seli slunečnici, která si se suchem poradila o něco lépe, takže výnosy slunečnice byly průměrné a ztráta z kukuřic nebyla nijak dramatická. To, co zemědělec získal na pšenici, to bohatě pokrylo to, co ztratil na kukuřici. Nad kukuřicí nejvíc plakali skladovatelé, protože letos jim sušení moc nevydělalo.

V říjnu se pak deště vrátily a protože byl podzim také dlouhý a teplý, bez teplotních výkyvů, ozimy nakonec krásně vzešly a v klidu se uspaly na zimu. Zvěř měla dlouho dostatek potravy v lese, takže vlastně až do poslední chvíle neměla tendenci chodit okusovat řepku na polích. Řepka zvěři škodí, protože její nať obsahuje látky, které způsobují u srnek dočasnou slepotu. Ony pak příliš snadno končí pod auty na silnicích.

A teď, když má přijít první teplotní výkyv směrem dolů a prý bude i u nás až patnáct stupňů pod nulou, všechna pole jsou zasněžená, takže to rostlinkám opět neuškodí. Neuškodí to ani stromům, protože ty měly letos v klidu čas, shodit listí, stáhnout mízu do kořenů a zimu zvládnout.

Přes všechny katastrofické předpovědi byl letos naprosto klidný a unylý rok. Největší průtrž mračen u nás letos měla patnáct milimetrů během deseti minut, což je směšné. Zažil jsem tu i třicet milimetrů během pěti minut, kdy v nižších částech Vidlákova vyskakovala víka kanálů. Počasí letos prakticky vůbec netrojčilo, tropických dní bylo vlastně málo, koupací sezóna v bazénech byla kratší než obvykle, ale rajčata jsme sklízeli ještě koncem září a byla výborná.

Listí letos padalo až v listopadu a já oral kolem patnáctého, jako každý rok. Teď v prosinci navíc nasněžilo dost na to, aby si děcka zasáňkovala i na teplém jihu.

Jestli je tohle henta klimatická změna, tak jen houšť a větší kapky. Jestli zvýšení průměrné teploty znamená, že budou dlouhá a spíš studená jara, krátká horká léta se suchem a pak dlouhé teplé podzimy a v zimě nasněží a naprší, tak přesně tohle chci. Jestli je to tím, že se letos víc pálilo uhlí, protože nemáme plyn, tak je to super, protože prach v ovzduší zase začal dělat kondenzační jádra pro spíše menší, ale častější déšť. Skoro to vypadá, že alespoň někde budou mít vyhlídku na bílé vánoce, co si víc přát?

Letos nám ten advent hezky začíná. Bílou peřinou. Do vánoc zbývají tři týdny. Přeji vám, abyste si sváteční čas užili se svými blízkými. Po vánocích nás čeká realita zase o něco chmurnější, než před rokem. Přijdou další zvýšené ceny, zvýšené daně a zvýšená vládní arogance. Následovat budou další a ještě horší vládní balíčky opatření a další důkazy o tom, že nám vládnou nekompetentní magoři. Přeji vám tedy, abyste ještě těch posledních pár týdnů tohoto roku prožili co nejlépe. Váš Vidlák