Co CIA věděla a kdy to věděla?

V předvečer zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 měla CIA poskytnout odpovědi na následující otázky:

1. Jaké jsou schopnosti a stav ruských ozbrojených sil?
2. Jaká je schopnost Ruska odolat západním ekonomickým sankcím?
3. Jaké musí existovat podmínky, které donutí prezidenta Putina odejít z funkce?

Toto víme s jistotou. Přestože Vladimir Putin opakovaně žádal prezidenta Joea Bidena a další západní představitele o poskytnutí záruk, že Ukrajina nebude přijata do NATO, Západ poslal Putina do háje a pokračoval v budování ukrajinské armády. USA a jejich spojenci v NATO věřili, že ruská armáda je slabá a neefektivní. Západní představitelé se také domnívali, že ruská ekonomika je zranitelná vůči západním hospodářským sankcím a že hospodářský kolaps v Rusku by Putina katapultoval od moci.

Plán Západu byl jednoduchý, odvážný a iluzorní – tj. s využitím Ukrajiny jako vojenského prostředníka porazit Rusko a ponížit Vladimira Putina; uplatnit západní ekonomické sankce, které by zdevastovaly ruskou ekonomiku a dále podkopaly podporu Putina; rozbít Ruskou republiku na 41 nových zemí. Zní to šíleně, ale podívejte se, co napsal Angel Vohra v časopise Foreign Policy v dubnu 2023:

Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nezávislá americká vládní agentura, jejímiž členy jsou zástupci Sněmovny reprezentantů, Senátu a ministerstev obrany, zahraničí a obchodu, prohlásila, že dekolonizace Ruska by měla být „morálním a strategickým cílem“. Fórum Svobodné národy postruské, které tvoří exiloví politici a novináři z Ruska, uspořádalo na začátku tohoto roku setkání v Evropském parlamentu v Bruselu a tento měsíc inzeruje tři akce v různých amerických městech. Dokonce zveřejnilo mapu rozkouskovaného Ruska, rozděleného na 41 různých zemí, v postputinovském světě za předpokladu, že prohraje na Ukrajině a bude svržen.

Západní analytici stále více prosazují teorii, že rozpad Ruska se blíží a že Západ se musí nejen připravit na zvládnutí případného rozšíření následných občanských válek, ale také na to, aby z tohoto rozpadu profitoval a nalákal do své působnosti nástupnické země bohaté na zdroje. Tvrdí, že když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, Západ byl zaslepen a nedokázal plně využít této významné příležitosti. Nyní se musí strategicky zaměřit na to, aby jednou provždy ukončil ruskou hrozbu, místo aby Putinovi poskytl únikovou cestu.

Jednoduše řečeno, Spojené státy a jejich spojenci v NATO byli posedlí snahou zlikvidovat Rusko jako národ a válku na Ukrajině považovali za příležitost, jak tento plán uskutečnit. V žádném okamžiku před zahájením války na Ukrajině v únoru 2022 ani po něm americká zpravodajská komunita neposkytla žádné hodnocení, které by tomuto narativu odporovalo.

Podívejme se tedy zpětně na to, co se veřejně říkalo o třech otázkách, které jsem uvedl výše. Začnu stavem ruské armády. Zde je to, co GIS – „think“ tank se sídlem v Evropě – spřádal v květnu 2022. Všimněte si, že toto hodnocení mělo odezvu v celém americkém národněbezpečnostním establishmentu:

Po měsíci války se karta obrátila. Ukrajinská strana způsobila agresorovi obrovské ztráty a převzala iniciativu v úspěšných protiútocích. Těžce poškozené ruské síly se stáhly ze severní Ukrajiny. Z toho vyplývá, že zatímco schopnost Ukrajiny klást odpor byla podceněna, schopnosti ruské válečné mašinérie byly ještě výrazněji přeceněny.

A nyní se na základě počátečního vývoje na místě zdá být stále pravděpodobnější, že ruskou ofenzívu v Donbasu potká stejný osud jako neúspěšnou ambici dobýt Kyjev. Pokud se to ukáže, Ukrajina válku vyhraje, i když za strašlivou cenu. Vzhledem k tomu, že ruská strana nebude moci ustoupit, dokud nebude mít s čím bojovat, lze předpovědět, že Rusko vyjde z války s těžce poškozenou vojenskou silou. Takový scénář by měl hluboké dlouhodobé důsledky.

Pak tu máme generála americké armády ve výslužbě Bena Hodgese, který v srpnu 2023 nabídl své chybné hodnocení:

„Podle mě je to buď arogance, nebo nezkušenost, nebo se prostě nic nenaučili,“ pokračoval Hodges. „A myslím, že jsme svědky toho, že i s nejmodernějším útočným vrtulníkem za několik milionů dolarů, pokud máte pilota, který nemá zkušenosti, tak bude sestřelen.“. . .

Generál ve výslužbě během rozhovoru dodal, že i „po 18 měsících“ války Rusko ukazuje, že je stále „opravdu slabé“, přestože má efektivní a vybavené letouny.

„Tolik se mluví o tom, že Ukrajina to nedokáže, Ukrajina to nedokáže,“ řekl Hodges. „Na druhé straně … Oni [Rusko] ztratili tolik pilotů, ztratili tolik tanků, ztratili tolik dělostřelectva, nadále ztrácejí generály. Jejich logistický systém je křehký. Takže si myslím, že nyní je čas skutečně vyvinout na Rusko tlak, nezastavovat se a neváhat.“

Musel bych napsat pětisetstránkovou knihu, abych shrnul všechny mylné a chybné předpovědi Západu o vojenských schopnostech Ruska. To představuje monumentální selhání zpravodajských služeb.

Podobný debakl vidíme i v případě západních předpovědí o předpokládaném vlivu sankcí na ruskou ekonomiku. Například deník The Wall Street Journal vydal 26. ledna 2022 analýzu v článku nazvaném „Pokusy Ruska ochránit svou ekonomiku před sankcemi odhalily slabé místo“ (Russia’s Attempts to Sanction-Proof Its Economy Have Exposed a Weak Spot).

Podle odborníků způsobí balíček odvetných opatření, který vytyčily USA a Evropa, těžké škody navzdory snahám Ruska o izolaci své ekonomiky. . . .

Nyní by tento přístup mohla otestovat řada tvrdších opatření v případě obnovení vpádu na Ukrajinu a podle odborníků by mohla způsobit rozsáhlou hospodářskou bolest, a to navzdory Putinově snaze zmírnit úder.

Spojené státy v úterý uvedly, že jsou připraveny zavést sankce a kontroly vývozu v kritických odvětvích ruské ekonomiky. Vysocí představitelé administrativy uvedli, že USA by mohly zakázat vývoz různých výrobků, které využívají mikroelektroniku založenou na americkém vybavení, softwaru nebo technologiích, do Ruska, podobně jako to učinily USA v rámci nátlakové kampaně na čínského telekomunikačního giganta Huawei Technologies Co. Američtí představitelé již dříve uvedli, že mezi zvažovaná opatření patří také omezení přístupu ruských bank k dolaru a možné sankce na vývoz ruských energetických produktů. . . .

Brian O’Toole, bývalý úředník ministerstva financí a expert na sankce v think tanku Atlantic Council, uvedl, že poslední kolo sankcí, pokud bude přijato, „způsobí obrovský hospodářský rozvrat s masivními ekonomickými důsledky… Bude to mít okamžitý ekonomický dopad.“. . .

Ekonomická bolest by mohla dále snížit Putinův rating, který podle nezávislého ruského průzkumu veřejného mínění Levada Center v prosinci klesl na 65 % z téměř 90 % v roce 2015.

Mezi nejtvrdší varianty – a podle západních vyjednavačů v současné době nejsou na stole – Bidenova administrativa v minulosti zvažovala odpojení Moskvy od mezinárodního bankovního systému SWIFT, který využívá více než 11 000 finančních institucí ve více než 200 zemích, a zabránění ruským finančním institucím používat americký dolar.

To je obrovský průšvih. A Bidenova administrativa tento hloupý postup zdvojnásobila tím, že Rusku odřízla přístup k systému SWIFT. Skutečný účinek sankcí vedl Rusko k rychlému vytvoření nových ekonomických aliancí s Čínou a dalšími velkými ekonomikami globálního jihu a sankce urychlily vývoj alternativního platebního systému, který je nezávislý na americkém dolaru. Buď Bidenova administrativa ignorovala varování analytiků CIA, že obrovské zásoby přírodních zdrojů, ropy, plynu, uhlí, hliníku, niklu, dusíku a minerálů vzácných zemin Rusko izolují od západních sankcí, nebo CIA nedokázala přesně analyzovat sílu ruské ekonomiky.

Místo toho, aby podpora veřejnosti v Rusku pro Vladimira Putina oslabila, jeho politická pozice se naopak posílila. Namísto izolace Putina pomohla zástupná válka NATO Putinovi upevnit a rozšířit vztahy s Čínou, Indií, Íránem, Severní Koreou, Jižní Afrikou a Brazílií.

Západ se chytil do vlastní pasti. Rusko reaktivovalo skomírající obranný průmysl a vyrábí munici, granáty, rakety, dělostřelectvo, tanky, bezpilotní letouny a bojová vozidla tempem, kterému se Západ nemůže rovnat. Místo toho, aby aliance NATO demonstrovala převahu Západu, byla odhalena jako roztříštěná a impotentní skupina. Porážka Ukrajiny donutí Spojené státy a NATO k volbě – eskalovat válku s Ruskem a riskovat jaderný požár, nebo najít diplomatickou únikovou cestu. Zatímco současná rétorika mnoha členů NATO je válečnická a francouzský prezident Macron se snaží vybičovat podporu pro připojení se k boji proti Rusku, rozpory v Evropě rostou. Německo už rozhodně není nadšené z toho, že by se chtělo připojit k sebevražedné misi Francie.

Klíč k ukončení války leží ve Washingtonu. Je volební rok a voliči nemají žaludek na přímou vojenskou konfrontaci s Ruskem. Dále je tu skutečnost, že Bidenova administrativa se více soustředí na válku mezi Izraelem a Palestinci, na uzavření Rudého moře Hútíi a na obavy, že Čína zakročí proti Tchaj-wanu. Neexistuje žádný dobrý, čistý a zřejmý plán ústupu, který by USA umožnil ukončit podporu zástupné války s Ruskem. Nejlepší, v co může Bidenův tým doufat, je, že bude svržen ukrajinský Zelenskyj a nová ukrajinská vláda se rozhodne usilovat o mír s Moskvou. V tu chvíli může Biden pokrčit rameny a říci: „Zkusili jsme to“ a pak odejít. V takový výsledek doufám.