Čína vyhrožuje zničením Starlinku Elona Muska

Čínští armádní výzkumníci nedávno vyzvali ke zničení satelitů Starlink Elona Muska. Jde o mimořádnou hrozbu ze strany státu vůči soukromému zahraničnímu podniku.

V prosinci 2021 podala Čína stížnost k OSN, v níž tvrdila, že se dva Muskovy satelity Starlink v dubnu a říjnu 2021 téměř srazily s modulem Tchien-che čínské vesmírné stanice Tchien-kung a že čínští astronauti byli nuceni s modulem stanice manévrovat, aby se srážce vyhnuli. Satelitní konstelace Starlink patří společnosti SpaceX Elona Muska a satelity jsou součástí plánu zpřístupnit internetové pokrytí po celém světě. Cílem je vynést na nízkou oběžnou dráhu Země téměř 12 000 satelitů Starlink.

Vesmír je přeplněný satelity a vesmírným odpadem a rizika kolize nejsou ničím novým. Je příznačné, že Čína byla mezi prvními, kdo pomohl vytvořit velkou část tohoto odpadu. V lednu 2007 Čína úspěšně otestovala svou první protisatelitní raketu (ASAT), která zničila jeden z jejích vlastních neaktivních meteorologických satelitů a způsobila jeden z největších incidentů s vesmírným odpadem na světě. Tento vesmírný odpad se stále vznáší ve vesmíru a každodenně představuje riziko srážky.

Spojené státy odmítly tvrzení Číny, že satelity Starlink ohrozily čínskou vesmírnou stanici. USA uvedly, že pokud by existovala „významná pravděpodobnost kolize“ s čínskou vesmírnou stanicí, tak by USA Čínu předem upozornily. „Vzhledem k tomu, že tyto aktivity nepřekračovaly hranici stanovených kritérií pro hrozící kolize, nebylo ani v jednom případě nutné zasílat mimořádná oznámení.“

Čína jde nyní ještě o krok dál. Čínští vojenští výzkumníci vyhrožují zničením satelitů Starlink Elona Muska. Zdá se však, že problémem není ani tak obava ze srážky, ale spíše to, že se Čína domnívá, že by Starlink mohl být využit k vojenským účelům a ohrozit tak čínskou národní bezpečnost.

Pět vysoce postavených vědců z čínského obranného průmyslu v čele s Ren Jüan-čenem, výzkumným pracovníkem Pekingského institutu pro sledování a telekomunikace – který spadá pod strategické podpůrné síly Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) – nedávno uvedlo, že „by měla být přijata kombinace měkkých a tvrdých metod likvidace, aby některé satelity Starlink přišly o své funkce a byl tak zničen operační systém celé soustavy.“

Metody měkkého ničení se zaměřují na software a operační systémy satelitů, zatímco metody tvrdého ničení satelity ničí fyzicky, například pomocí protisatelitní zbraně (ASAT).

Podle těchto vědců by Čína měla „energicky vyvíjet protiopatření“ proti Starlinku, protože takové schopnosti jsou nezbytné k tomu, aby si Čína „udržela stávající a získala další výhody v nelítostném vesmírném souboji.“

Není překvapením, že Čína horlivě kopíruje společnost SpaceX Elona Muska, aby naplnila své vlastní vesmírné ambice. Například čínská raketa Dlouhý pochod 2C, kterou Čína vypustila v létě 2019, měla části „prakticky totožné“ s těmi, které při manévrování používá raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Čína není jediným státním aktérem, v jehož zájmu je zasahovat do chodu Muskových satelitů Starlink. Rusko se také snažilo rušit internetové služby Starlinku na Ukrajině a neuspělo. „Starlink zatím odolal ruským pokusům o kybernetické rušení a hackerské útoky, ale své úsilí nadále stupňují,“ napsal Musk v květnu 2022 na Twitteru.

Starlink představuje pro Rusko problém, protože Muskovy satelity umožnily Ukrajině udržet internetové připojení – a tím zůstat v kontaktu se zbytkem světa – uprostřed pokusů ruského prezidenta Vladimira Putina zemi odříznout.

Musk začal koncem února na žádost ukrajinských vládních představitelů posílat na Ukrajinu terminály Starlink jako zálohu pro případ, že by Rusko učinilo předvídatelný pokus o odříznutí Ukrajiny od přístupu k internetu. Podle jednoho amerického generála zhatilo použití Starlinku na Ukrajině Putinovy pokusy o izolaci země.

„Strategický dopad je takový, že to zcela zlikvidovalo Putinovu informační kampaň,“ řekl brigádní generál Steve Butow, ředitel vesmírného portfolia v organizaci Defense Innovation Unit.“Dosud se mu nepodařilo Zelenského umlčet.“

„Máme více než 11 000 terminálů Starlink a pomáhají nám v každodenním boji na všech frontách,“ řekl serveru Politico ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov. I když nemáme k dispozici světlo a pevné připojení k internetu, tak jsme díky elektrickým generátorům schopní se připojit ke Starlinku.“

Čínské hrozby vůči Muskově Starlinku jsou dalším důkazem toho, že jsou v rámci „nelítostného vesmírného souboje“ připraveni odstranit z cesty kohokoliv. Generál David D. Thompson, zástupce velitele Vesmírných sil Spojených států amerických, se možná snažil hrozbu Komunistické strany Číny vůči Západu zlehčit a označil ji za pouhou „stínovou válku „.

V této „vesmírné válce“ Čína – a v menší míře i Rusko – denně útočí na americké satelity pomocí laserů, rušiček rádiových frekvencí a kybernetických útoků. Útoky jsou sice prozatím „vratné“, což znamená, že poškození napadených satelitů není trvalé, ale ukazují na nepřátelské záměry Číny.

„Hrozby skutečně rostou a sílí každým dnem. A jde o úplně novou úroveň aktivit, které probíhají již dlouhou dobu,“ řekl Thompson v listopadu 2021. „Nacházíme se v situaci, kdy existuje celá řada způsobů, jak mohou být naše vesmírné systémy ohroženy.“

Kromě „nelítostného vesmírného souboje“ uskutečňuje Čína řadu projektů, které výrazně urychlí její vesmírné schopnosti.

Čína údajně urychlila program pro vypuštění solární elektrárny do vesmíru. Podle deníku South China Morning Post bude tato elektrárna přenášet elektřinu na Zemi pomocí přeměny solární energie na mikrovlny nebo laser. Start projektu je naplánován na rok 2028 a celosvětově půjde o první takový projekt. Je pravděpodobné, že Čína tento nápad převzala od USA; NASA údajně podobný plán navrhla před více než dvaceti lety, ale nikdy nezačala pracovat na jeho realizaci.

Čína nedávno k modulu Tchien-che vesmírné stanice Tchien-kung vypravila svou třetí misi s posádkou. V rámci ní budou tři astronauti pracovat na dokončení vesmírné stanice před návratem na Zemi v prosinci 2022. Čína vypustila první modul vesmírné stanice Tchien-kung teprve v dubnu 2021, ale očekává, že vesmírná stanice bude plně obsazena a funkční do konce roku 2022, kdy bude mít další dva vědecké laboratorní moduly a robotickou nákladní loď. Vesmírná stanice také pomůže Číně rozmístit a provozovat nový vesmírný teleskop Sün-tchien, který má konkurovat „stárnoucímu Hubbleovu teleskopu, s 300krát větším zorným polem a podobným rozlišením. Bude provádět pozorování v ultrafialovém a viditelném spektru a provádět průzkumy týkající se temné hmoty a temné energie, kosmologie, galaktického vývoje a detekce blízkých objektů.“ Vypuštění teleskopu Sün-tchien je naplánováno na rok 2024.

Výslovným cílem Číny je stát se do roku 2045 hlavní světovou vesmírnou velmocí. Je důležité mít na paměti, že čínský vesmírný program – dokonce i to, co by mohlo vypadat jako neškodné, civilní aspekty výzkumu vesmíru – je silně militarizovaný. Organizací, která má na starosti čínský pilotovaný vesmírný program, je například Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety, který spadá pod Oddělení vývoje vybavení Ústřední vojenské komise Číny. Podobně Čínská lidová osvobozenecká armáda řídí čínské kosmodromy, řídicí střediska a mnoho čínských satelitů.