28.11.2025
Kategorie: Společnost

Chat control zadními vrátky: Další ukázka toho, jak EU prosadí cokoli i přes původní odpor

Sdílejte článek:

SLOVANKA

Jak jste již jistě zaznamenali, tak v EU byla schválena ona dlouho oprávněně kritizovaná „kontrola chatu.“ Poté, co první verze neprošla, představilo dánské předsednictví zdánlivé zmírnění, které však ve skutečnosti žádným zmírněním není.

A čím se tedy konkrétně nová verze liší od té původní? Ve své podstatě vlastně nakonec ničím.

Na rozdíl od dřívějších návrhů tato verze ruší explicitní povinnost společností skenovat všechny soukromé zprávy, ale tiše zavádí to, co odpůrci označují za nepřímý systém nátlaku.

Odměňuje nebo penalizuje online služby v závislosti na tom, zda souhlasí s prováděním „dobrovolného“ skenování, čímž se z dotěrného monitorování fakticky stává obchodní očekávání, nikoli zákonný požadavek.

Nakonec se tak většina online služeb podřídí požadavkům EU ve strachu ze sankcí. Dohoda tak v podstatě otevírá cestu pro trvalou infrastrukturu hromadného sledování.

Text Rady EU nahrazuje právní nátlak finančními a regulačními pobídkami, které tlačí velké americké technologické firmy k nerozlišujícímu skenování.

Rámec také přináší kontroly věku narušující anonymitu, které promění běžné používání internetu v povinné ověřování identity. To by mohlo vést až k povinnému používání digitálních ID pro všechny uživatele internetu.

Takto by snadno EU donutila všechny občany si tento nástroj budoucí diktatury pořídit!

Nový návrh, zprostředkovaný převážně za dánského předsednictví, přichází měsíce poté, co bylo původní nařízení „Chat Control 1.0“ odloženo po rozsáhlých negativních reakcích.

Znovu zavádí mnoho stejných principů a vyžaduje, aby poskytovatelé posoudili své potenciální „riziko“ obsahu týkajícího se zneužívání dětí a uplatnili zmírňující opatření schválená úřady.

V praxi by to mohlo znamenat tlak na instalaci skenovacích nástrojů, které prověřují šifrovanou i nešifrovanou komunikaci.

A proč tedy tentokrát kontrola chatu prošla?

Zásadním bylo tentokrát opět hlasování Německa, jehož hlas u první verze rozhodl o tom, že nebyla přijata, zatímco tentokrát se již tato největší země EU postavila na stranu verze s „kosmetickými“ úpravami.

Proti nakonec mimo České republiky hlasovaly pouze dvě země: Nizozemsko a Polsko a zdržela se Itálie. Všechny ostatní země hlasovaly pro.

Možná by se mohli zdejší slovenští čtenáři poptat na to, co Fica vede k rozhodnutí hlasovat pro tento nebezpečný zákon, který dokonce nepodpořila ani tragická končící Fialova vláda.

Co tedy bude znamenat, pokud se zákon začne uplatňovat?

Navzdory odstranění slova „povinné“ se zdá, že struktura nové dohody v praxi zachovává hromadné skenování. Označením procesu za „dobrovolný“ přesunuly vlády EU břemeno dohledu na samotné technologické společnosti.

Ty se zřejmě ze strachu z postihu ze strany EU nakonec rozhodnou podřídit. A to obzvlášť v situaci, kdy se totéž zavádí například i ve Velké Británii nebo Austrálii, tedy i zemích mimo EU.

Mandát Rady EU s sebou přináší také jistá nebezpečí, která ve veřejné debatě zůstávají do značné míry nepovšimnuta.

Zaprvé, takzvané „dobrovolné skenování“ proměňuje hromadné sledování ve standardní operační postup. Návrh rozšiřuje dřívější dočasnou regulaci, která poskytovatelům služeb umožňovala skenovat uživatelské zprávy a obrázky bez soudního příkazu.

Úřady jako německý Federální úřad kriminální policie uvedly, že zhruba polovina upozornění z takových systémů je neopodstatněná a často se jedná o zcela legální obsah označený chybnými algoritmy.

Za druhé, plán fakticky maže anonymní komunikaci. Aby poskytovatelé splnili nový požadavek na „spolehlivou identifikaci nezletilých,“ budou muset zavést univerzální kontroly věku.

To pravděpodobně znamená ověření totožnosti nebo skenování obličeje před přístupem i k základním službám, jako je e-mail nebo aplikace pro zasílání zpráv.

Pro novináře a kohokoli, kdo je závislý na anonymitě jako ochraně, by tento systém mohl snadnou soukromou komunikaci prakticky znemožnit.

Techničtí experti opakovaně varovali, že odhad věku nelze provést způsobem, který chrání soukromí a nese nepřiměřené riziko závažného narušení soukromí.

Jednání mezi Evropským parlamentem a Radou EU, s cílem dosáhnout konečné verze do dubna 2026, by měla brzy začít. Zatím tak nemusí být včera schválená verze konečná.

Jediné, co by však mohlo schválenou verzi změnit, by byla změna názoru některých zemí, zejména těch velkých, které jsou většinou oním rozhodujícím prvkem, který vychýlí „jazýček vah“ na jednu stranu.

Pokud vše projde, pak bude v celé EU zaveden jeden z nejúčinnějších nástrojů kontroly. Další, například v podobě povinné ID, přes kterou se budeme povinně hlásit na internet, jistě přijde záhy….

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)