![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Cenzura – reakce na pana Stejskala
MILAN RADEK
Ano, lidé bývají sprostí, v anonymitě obvzvlášť. Jenže svoboda buď je nebo není. Jako demokracie, nemůže být lidová, socialistická, zelená, je jen jedna – demokracie. Jak se objeví rozhodčí, což ze začátku vypadá hezky, ale jak víme – cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, tak také víme že s jídlem roste apetit.
Poté co se vymažou ty nejhorší kokotiny a nadávky, urážky všeho druhu, tak se vloudí myšlenka, co takto mazat nesprávné názory? To je také bohulibé. To mi napadlo už v mém dětském věku, když jsem začal číst časopisy a noviny, tenkrát ještě pod komunistickou cenzurou, ale i tenkrát se lidé hádali. A v zápětí mi to trklo – kdo bude ten bůh co bude říkat co je správné a co ne? Vždyť to bude zase jen člověk.
A proto i když mi tu zde pod články jistí trotlové kterým se nezdá nic, aniž by sami vyplodili jediný souvislý článek, nadávají mě a jiným, mě do starého senilního dědka a jiné pochoutky, tak by mě v životě nenapadlo požádat pana Kříže aby je moderoval, nebo li mazal. Aspoň je vidět s kým má člověk tu čest.
Pod cenzurou to vře, jako v papiňáku, a pokud se ten papiňák neodstaví z plotny a nenechá vychladnout, vybouchne. Svoboda projevu, i toho nejblbějšího, je prostě svoboda.