![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Byznys s hladem: Hrají ve vysokých cenách potravin roli spekulace?
PREP
Finanční údaje ukazují, že investoři využívají potravinovou krizi související s válkou ke spekulacím. Zvyšují ceny a prohlubují těžkosti v chudších zemích.
Po ruské invazi na Ukrajinu začaly mezinárodní banky profilovat způsoby, jak mohou drobní investoři sázet na rostoucí ceny potravin. Dne 7. března, kdy pšenice dosáhla své historicky nejvyšší ceny, zveřejnil tým správy majetku banky JP Morgan článek, v němž klienty nabádal k investicím do zemědělských fondů, informoval web Lighthouse Report.
V prvním březnovém týdnu se do „fondů obchodovaných na burze“ (ETF – Exchange Traded Funds), s nimiž může obchodovat veřejnost, investovalo 4,5 miliardy dolarů. Do dubna přilákaly dva špičkové zemědělské ETF čisté investice investorů ve výši 1,2 miliardy dolarů – ve srovnání s pouhými 197 miliony dolarů za celý rok 2021.
Lighthouse Report dále uvádí: Sledovali jsme toky peněz do některých největších veřejně obchodovaných zemědělských fondů obchodujících s pšenicí a analyzovali jsme údaje o výši spekulativních investic na trzích se zemědělskými futures, protože podíl spekulantů na trzích s pšenicí prudce vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu.
„Bez přísnější regulace se z komoditních futures trhů stane ještě větší kasino, které spekulantům umožní vydělávat na hladu a živobytí zemědělců, což je problém, protože potraviny jsou lidským právem,“ upozorňuje odbornice na potravinovou bezpečnost Jennifer Clappová.
Déjà vu z let 2007–2008
Zpráva IPES-Food poukazuje na to, že podíl spekulantů držících nákupní pozice na trhu dosáhl úrovně, která byla zaznamenána během potravinové krize v letech 2007–2008, kdy ceny prudce vzrostly. Mezinárodní ceny kukuřice vzrostly o 70 %, rýže o 180 % a pšenice o 120 % ve srovnání s úrovní v polovině roku 2007. Nejméně 40 milionů lidí se v důsledku toho ocitlo v situaci hladu. Podle některých pozdějších simulačních modelů se tento počet zvýšil na 63 milionů a chudoba podle nich vzrostla o 100–200 milionů lidí.
Michael Masters ve své výpovědi před výborem amerického Senátu uvedl, že institucionální investoři přispěli k inflaci potravin a energií. „Institucionální investoři jsou jedním z faktorů, ne-li hlavním, které dnes ovlivňují ceny komodit,“ uvedl a tvrdil, že tlaky na straně nabídky nemohou být příčinou veškerého růstu cen.
Také profesorka ekonomie Jayati Ghoshová ve svém článku z roku 2009 poukázala na roli spekulativních aktivit při zvyšování cen potravin v roce 2008. Poukázala na volatilitu cen potravin a napsala: „Takové divoké výkyvy cen samozřejmě nelze vysvětlit krátkodobými faktory nabídky a poptávky nebo jinými tendencemi reálné ekonomiky. Místo toho jsou tyto akutní cenové pohyby zjevně výsledkem spekulativní činnosti na těchto trzích.“
Třetí globální krize cen potravin za posledních 15 let
Nadace Rosy Luxemburgové a IPES-Food připravují k tématu na 15. června online debatu, na níž vystoupí: Michael Fakhri (zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny), Jennifer Clappová (IPES-Food; profesorka globální potravinové bezpečnosti a udržitelnosti na University of Waterloo v Kanadě), Nada Triguiová (Tuniská hospodářská observatoř) a Maya Takagiová (vedoucí regionálního programu FAO pro Latinskou Ameriku a Karibik).
V upoutávce se na webu Nadace Rosy Luxemburgové píše: „Dnes se nová generace potýká s rostoucí potravinovou nejistotou. Světové ceny potravin dosáhly v březnu až dubnu 2022 rekordních hodnot, což tvrdě dopadá na země a obyvatelstvo, které trpí nedostatkem potravin. Tuto třetí globální krizi cen potravin za posledních 15 let vyvolala ruská agresivní válka na Ukrajině. Podnítily ji však přetrvávající základní nedostatky a křehkosti, na nichž jsou naše potravinové systémy založeny – například závislost na dovozu a nadměrné spekulace s komoditami. V této online akci pro tvůrce politik a občanskou společnost se přední odborníci na potravinovou bezpečnost věnují kritickým faktorům, které rozdmýchávají celosvětový hlad. A předkládají konkrétní politické recepty, co lze udělat pro zmírnění této cenové krize v současnosti a pro vytvoření odolnějších potravinových a zemědělských systémů v dlouhodobém horizontu.“
Cely tento system, hlavne posledni roky, je zalozeny na spekulacich.
néni špekulce jako špekulace. Když někdo špekuluje, jak něco udělat líp, to je ten správný druh špekulace. Bohužel povětšinou se špekuluje, jak s ostatnima vyjebat. Třeba na burze v Lipsku….
Prave proto rozdeluji na spekulanty a na špekulanty.
Tak tak. Mezitím co kladný spekulant špekuluje nad vynálezem dobrý pro lidstvo, další ale už záporný spekulant špekuluje, jak by mu to vyfouknul a na jeho nápadu se neoprávněně obohatil. A to ještě v lepším případě. Povětšinou to končí destrukcí kladného spekulanta.
Zabijte ty svině všeCky dokud je čAS!
No a co jako?
Přejídání se je nezdravý zlozvyk, o tom není pochyb,
proto je nutné konečně si utáhnout pořádně opasky.
To už říkal Václav před padesáti lety.
Zase používáš cizí nick, podvodníku? Že tě to baví, c y p e!!!!!
Schopný a podnikavý člověk se snaží vydělat na všem a tak to má být… a hloupí a neschopní zůstanou vždy jen hloupými a neschopnými, kteří nedokázali využít šance a příležitosti jak si trochu přilepšit…
I já se držím toho základního demokratického hesla,
Nebát se a krást
I ten hodně podprůměrý kšefař,lhosteno kšeftuje li z rotačníními uňuchadly či v politice dobře ví a zná, že nejvíc se prodává opovrhovaný šunt a vítězí pomlouvaným
Lhostejno ,zda premiérům či plenivým bramborům.
Takto vyvolaná antireklama umožňuje spouštějícím,
změnit póvl a šmízo za prima klasu
Nepopírám ,že infalace v ČR není a nerozvíjí se.
Podle mě je to krkavčí mládě své ZNEUŽITÉ matky
VŠEMOCNÉ RUKY TRHU.
Její nezkrotné dovádění v čase jeho početí tohoto
bastarda započalo její postupný konec a krach.
Začla požírat své tvůrce a obdivovatele.
Prý…..Tuto třetí globální krizi cen potravin za posledních 15 let vyvolala ruská agresivní válka na Ukrajině.
Bylo by vhodné doplnit, že to bylo proti státu, kterého se zmocnili nacisté…… Vše v režii USA. To aby to bylo kompletní a správně uvedené!
Jo a v USA vypalují obilí na alkohol, který přidávají do paliv.
Ach ti Rusové, kvůli nim není dost obilí.
Už za komančů se učilo v dějepisu, že kapitalista raději naházel obilí do moře, aby zvedl cenu a vydělal, na hladomoru nezáleželo. A teď se tu vyrojí spousta „inteligentních“ článků, které se zamýšlí nad hovnem. A přitom by úplně stačilo, přečíst si něco o K. Schwabovi a jeho záměrech s plebsem v EU, stačilo by pochopit, o čem je celá EU. Ale to chci moc, takže se tu budou stále objevovat další, inteligentní články s nekonečnými úvahami
No, za komančů se učila kdejaká blbost, tím to jen diskreditujete, ale ji dělalo se to a jak jsem napsal výše, vypaluje se z obilí alkohol pro auta (ve třicátech letech se také obilím přikládalo v lokomotivách.
Obilí je výhřevné Na pět lopat to střihli plnou parou napříč kontinentem. ,Jen tehdá fajrman musel dávat bacha aby nevytavil.
Japonec měl lepší nápad. Krmil mašiny agitátory a politruky. Jak inspiratívní pro žhavou současnost. současnost.
I ty mašiny by se našly
Konešně by ti ,co nám škodí začli být alespoˇn na chvíli užiteční.
Tohle je k tématu „potraviny“:
https://protiproud.info/politika/6527-utok-vrcholi-vakcinacni-diktatura-energeticky-kolaps-a-ted-potraviny-na-scene-opet-velky-bill-chemicke-maso-zabije-co-injekce-nestihly-brante-sve-narodni-producenty-fiala-v-nemeckych-sluzbach-ne-potravinove-sobestacnosti.htm
https://www.badatel.net
Podle toho jak toxici vypadají to asi i dlabou, ale ovšem dá se říct že harpagonské rysy s tahy puzení či nápadů vlečou s dědictvím a čeho pomlčím.
Lide maji PRAVO na potraviny? I cernosi, co maji 20 a vice deti? I kdyby meli jen jedno, pokud ho SAMI neuzivi, at nemaji zadne! To plati pro vsechny rasy, ale jak vime, tyka se to hlavne tech tmavych, proc bych / om je mel / i zivit?
drahota fialového nátěru—
„Hladovky našich občanů se již v brzké budoucnosti začnou dělit na dva druhy,“ začal zcela svobodně vykládat u sochy sv. Václava inteligentně vyhlížející muž.
„Neříkejte,“ zajímali se kolemjdoucí, „a na jaké?“
Obdrželi vyčerpávající odpověď: „Na úmyslné a neúmyslné.“
Ke stánku s ovocem a zeleninou se blížil zamračený, mírně podroušený muž středního věku.
„Co stojí ty brambory?“, zeptal se hlasem nepřívětivým a značně ponurým.
„Kilíčko třicetpět korun,“ odpovídal slušně prodavač, „budete si přát?“
Muž se zamračil ještě více a vykřikl: „Brambory za třicet si strčte…“ zarazil se, po chvíli však pokračoval: „Víte, kam?“
„Vím,“ zněla odpověď, „ale bohužel nemohu pánovi vyhovět, mám tam už papriky za sto čtyřicet.“