Bývalý šéf rozvědky: Francie se mění v zemi třetího světa

Ovšem právě bývalé koloniální velmoci jsou v tomto ohledu napřed. Tedy pomineme-li Švédsko, které není koloniální mocností, ale před zhruba 50 lety se rozhodlo, že se stane multikulturní zemí. A to také plní.

Zato Francie tvrdě doplácí na svoji koloniální minulost. Připomínám, že již dříve se objevila prohlášení generálů a později i policistů, upozorňující na stav, který má ve Francii blízko k občanské válce – či spíše k válce dvou rozdílných kultur.

Podobně jako například ve Velké Británii také ve Francii vzniká stále více tzv. no-go zón, kde neplatí francouzské právo, ale právo šaría. To vše se jen tiše toleruje.

Vlastně i díky muslimské komunitě může v zemi nadále pokračovat Macron, kterému by bez hlasů muslimů nepomohlo sebelepší falšování voleb. Právě další mandát Macrona však nadále pokračuje ve změně demografického složení Francie.

I bývalý šéf francouzské rozvědky nyní upozorňuje na to, před čím mnoho lidí zavírá oči.

Trvale vysoká míra přistěhovalectví do Francie zemi zásadně změní. Především občané bývalých francouzských kolonií v Africe se tlačí do „Grande Nation.“ To stále častěji vyvolává kritiku – včetně bývalého šéfa tajné služby a velvyslance Pierra Brochanda, který varuje před ničivými následky.

Vedle skandinávského Švédska a Velké Británie je Francie jednou z těch evropských zemí, ve kterých má vysoké procento obyvatelstva migrační pozadí. To navíc vede k vytváření paralelních společností a způsobuje rostoucí kritiku. To je také názor bývalého šéfa francouzské tajné služby a velvyslance Pierra Brochanda.

Penzionovaný vysoce postavený státní úředník opakovaně vyzýval vládu, aby změnila svou imigrační politiku, protože liberální přístup, který převládal po celá desetiletí, nejenže činí zemi chudší, ale mohl by také vést k občanské válce (která je již zřejmě nevyhnutelná).

Kromě toho  masivním přistěhovalectvím utrpěly fondy sociálního zabezpečení, protože přistěhovalci a žadatelé o azyl obdrželi obrovské sumy peněz na dávkách, ale většinou nijak nepřispěli  k financování sociálního systému.

Brochand vysvětlil ve francouzském rozhlase, že masivní imigrace lidí s nízkou kvalifikací ze zhroucených států stáhla zemi do propasti:

„Před padesáti lety jsme měli nejlepší veřejné služby na světě. Byli jsme na to hrdí a celý svět nám to záviděl. Dnes jsou všemi očerňovány a my si na ně stěžujeme. Co se tedy mezitím stalo? 35hodinový pracovní týden nelze ignorovat. Svou roli to skutečně sehrálo. Ale každý rok přijmeme 450 000 lidí, kteří nepřispěli ani centem na infrastrukturu, kterou používají od prvního dne. Za posledních pět let jsme přijali 2,6 milionu lidí. Jak můžete očekávat, že tito lidé, kteří se pak stanou nadměrnými spotřebiteli a minimálními přispěvateli, nebudou vyvíjet nesnesitelný tlak na veřejné služby?“

Brochand se domnívá, že pokud Francie neudělá nic nebo málo, zamíří buď k postupnému zhroucení společenské důvěry , tj. společnosti, v níž se kvalita života hroutí a ve které je stále více nepohodlné žít, nebo dojde k postupným explozím a ke konfrontacím, které z Francie udělají zemi, která již není vůbec obyvatelná.

To by z Francie udělalo zemi třetího světa. „A když to všechno říkám,“ dodal Brochand, „myslím na své děti, na svá budoucí vnoučata a na budoucnost, která je pro ně vyhrazena, zvláště když je překročen bod zvratu, kdy populace s migračním pozadím a muslimským náboženstvím překročí hranici 50%.“

Co se stane s Francií? Podle Brochanda má přibližně 40% dětí ve věku od 0 do 4 let migrační pozadí. Tento trend se stále zvyšuje. Francie dosáhla bodu, kdy „reakce může být jen extrémní,“ řekl bývalý šéf zpravodajské služby.

Bude mít Brochand ve svém proroctví pravdu? Ano, v této fázi je to nevyhnutelné a je to samo vytvořeno tímto „liberálním“ myšlením, které není ničím jiným než destruktivní neomarxistickou ideologií převlečenou do růžového hávu, aby to vypadalo pro ovce neškodně.

Nakonec připomínám, že Evropa není nafukovací a situaci Francie již do značné míry „kopíruje“ i sousední Německo nebo Rakousko. Zaplavení pak může být poměrně rychlé, obzvlášť v případě, že zůstaneme pod kuratelou EU.

Nezapomeňte, že ve zhruba stejně velkém Švédsku bylo před 40 lety méně muslimů než kolik jich je nyní u nás (první přistěhovalci byli většinou z Evropy, muslimové začali do Švédska přicházet hlavně v 90. letech) a například v Německu byla postavena první mešita v roce 1990 (do té doby tam existovaly jen modlitebny), zatímco nyní jich tam jsou již tisíce.

Na úroveň Francie se tedy lze dostat mnohem rychleji, než si jen kdo umí představit…