Brusel chce i Čechům s dostatkem vlastní elektřiny její spotřebu „solidárně” omezit

Stejně jako je současná nejen už energetická krize důsledkem šílené zelené ideologie pod názvem Green Deal for Europe, má s ní spojená likvidace stabilních zdrojů z uhlí a dokonce i bezemisních jaderných zdrojů logický důsledek: nedostatek elektřiny v řadě zemí EU v čele s Německem. Němci chtěli a nadále zkoušejí postavit pro Evropu vzorový dekarbonizační příklad záchrany celé planety před jejím údajným přehřátím. To měly a nadále mají zajistit hlavně solární a větrné elektrárny, které ovšem z roční doby 8760 hodin využívají maximálně 12 % respektive 23 % času v případě větrníků na moři až 40 %. V té „zbývající“ době měly Německo zásobovat elektrickou energií hlavně paroplynové elektrárny. Pohříchu z většiny na ruský plyn. Ten ale jak známo po ruské válce proti Ukrajině není k dispozici, protože zastavením jeho dodávek Putin plánovitě trestá náš Západ za sankce uvalené za ruskou brutální invazi na Ukrajinu.

Za celý omyl německé energetické transformace jak v podobě slepé sázky na tzv. obnovitelné zdroje (většinově vyráběné diktátorskou Čínou), tak v sázce na „levný“ plyn od ruského autoritářského režimu už nyní tvrdě platí přes energetické ceny celá Evropa. Nyní má regulace ve formě tvrdého omezení spotřeby kromě plynu teď také elektřiny „solidárně“ dopadnout na celou EU včetně Česka. Vize spojené s nadějí na tzv. zelený vodík, z něhož by měla vyrábět elektřina vyrobená ze slunce a větru, ve středečním skvělém komentáři ocejchoval v týdeníku Hrot Pavel Páral, když napsal: „Pokud někdo fantazíruje o vodíku z obnovitelných zdrojů, měl by zvážit změnu kuřiva.“ Jak doplnil, „zatím je pšoukání plynu od Putina pořád zlomkem cen toho, co by stál zelený vodík“.

Jak dnes ve výzvě pátečnímu pražskému summitu ministrů EU zodpovědných za energetiku upozornil spolek Realistická energetika a ekologie, jehož je autor tohoto blogu členem, za energetickou bídu Evropské unie nemůže ruský vůdce Vladimír Putin, ale zelená ideologie EU, která před desetiletím vyhlásila válku stabilním zdrojům a bezpečné energetice v zemích Unie. Putin situace jen brutálně využil pro své geopolitické zájmy.

Dokument vyzývá ministry a vedení EU, aby přijali naléhavá opatření včetně návratu ke skutečné svrchovanosti národních členských zemí Unie v energetické politice. Jestliže Česko vyrábí stabilně za nízké náklady 80 % prozatímního dostatku své elektřiny z uhlí a jádra, proč by měly české podniky a domácnosti „solidárně“ platit kvůli společnému a již zcela nefunkčnímu trhu zničující německou cenu energie? Je Česká republika snad nějakou bezohledně vykořisťovanou nesvéprávnou kolonií? Je nutno mj. také skoncovat s platbou za emisní povolenky, která se stala nástrojem obohacování světových spekulantů a touto finanční daní při ceně 90 eur za tunu CO2 zatěžuje cenu každé kWh zhruba dvěma korunami.

Česká republika má řadu svrchovaných právních i politických nástrojů, jak tomuto očekávanému ožebračení země ještě zabránit, jak tuto analýzu vypracovalo ministerstvo spravedlnosti. Lze vyhlásit nouzový stav v energetice, prohlásit elektřinu za veřejný statek, vyhlásit tvrdou cenovou regulaci i zavést daň na mimořádné zisky. To už ostatně dělá řada zemí EU nezávislé na očekávaném celoevropském řešení.

Česká vláda nemůže spoléhat na to, že by vedení Evropské unie s dominancí Německa zcela v rauši své drogové závislosti na zelené ideologii provedlo sebekritiku a zařadilo by dobrovolně zpátečku z politiky Green Deal. Kapři si sami rybník nevypustí. Nehledě na možnost, že dosavadní politický kurs ničení energetiky, ekonomiky a celé společnosti v zemích EU zelenou ideologií by mohl mít pro její nositele nejen politickou, ale také trestně-právní dohru. Proto budou výsledky pražského summitu jen omezené. Co si ostatně myslet o požadavku Komise na zastropování cen zemního plynu (což je klíčové pro Německo a výrobu elektřiny z něho), když většinu plynu sama EU nevyrábí?

Vláda ČR už musí bez ohledu na kohokoli v Bruselu či v Berlíně začít zcela nekompromisně jednat, aby skoncovala s dosavadním brutálním pouštěním žilou české ekonomiky a celé společnosti v podobě dosavadní sebevražedné šílené energetické politiky Unie nařizované i Česku. Jinak narostou dosavadní protesty – snad nadále jen v pokojné formě – na statisícová shromáždění, což bude zřejmě očekávaným problémem řady zemí EU.